Filipi a Forejt u Macinky: kam míří česká diplomacie

Macinkův nový poradní tým: kdo jsou Filipi a Forejt

Ministr zahraničí Petr Macinka rozšířil svůj poradní tým o bývalou velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi a exprezidentského protokoláře Jindřicha Forejta. Oba přicházejí z éry prezidentů Klause a Zemana — a jejich příchod naznačuje, kam česká diplomacie směřuje.

Informaci o příchodu Filipi a Forejta přinesl jako první iRozhlas 7. května 2026 — necelý týden před tiskovou konferencí, na které chce Macinka představit kompletní poradní sbor. Filipi sama potvrdila spolupráci slovy: „Jeho výkon v úřadu mě zaujal. Chci mu doporučit zúžení agendy a pečlivý výběr zahraničních cest a jednacích partnerů."

Současně z Macinkova kabinetu nedávno odešli dva kariérní diplomati — Roman Masařík a Jaroslav Olša. Personální obměna na ministerstvu zahraničí tak nabírá jasný směr.

Kdo je Eva Filipi: poslední západní velvyslankyně v Damašku

Eva Filipi (nar. 1943) strávila v diplomacii přes třicet let. Vedla české zastupitelské úřady v Iráku od roku 1991, Libanonu (1997–2002), Turecku (2004–2010) a nakonec třináct let v Sýrii (2010–2023). Má doktorát z osmanských studií a hovoří arabsky.

Česká republika byla jediným státem EU, který ponechal otevřenou ambasádu v Sýrii po celou občanskou válku. Filipi zůstala v Damašku jako jediná západní velvyslankyně — a české velvyslanectví dokonce zastupovalo americké zájmy v zemi. Jak napsal Foreign Policy v roce 2017: „Potřebujete pomoc v Sýrii? Zavolejte Čechům."

Na rozloučenou obdržela v roce 2023 od Bašára Asada Syrský řád za zásluhy. Tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský ji za přijetí vyznamenání kritizoval. Macinka spor symbolicky uzavřel — Filipi udělil českou medaili Za zásluhy o diplomacii. Sama řekla: „Kdybych to odmítla, znevážila bych všechno, co se nám podařilo udělat."

Forejt, Šebesta, Weigl, Zahradil: společný jmenovatel je Václav Klaus

Celý Macinkův poradní sbor spojuje jedna linie — éra prezidentů Klause a Zemana. Šéf sboru Filip Šebesta i ředitel Institutu Václava Klause (IVK) Jiří Weigl jsou přímo z klausovského okruhu, Forejt řídil protokol na Hradě za obou prezidentů a Jan Zahradil přichází z éry klausovské ODS.

Jindřich Forejt (nar. 1977) vedl hradní protokol v letech 2004–2016. Z funkce odešel po skandálu s kompromitujícím videem zachycujícím údajné užívání drog. V roce 2021 prodělal mrtvici. Studoval právo na Univerzitě Karlově a v Mnichově, ale ani jednu školu nedokončil. K nové roli řekl: „Je mnoho nápadů, které s panem ministrem probíráme a které by se mohly stát docela zajímavými projekty."

Že tým tvoří výhradně osoby napojené na IVK a klausovsko-zemanovskou éru, není náhoda. Macinka sám dříve pracoval jako mluvčí prezidenta a v Institutu Václava Klause — jde tedy o personální návrat k zahraniční politice devadesátých a desátých let.

Hodnotová vs. pragmatická diplomacie: co je v sázce

Macinka otevřeně prohlásil, že hodnotová zahraniční politika skončila volbami 4. října 2025. Prosazuje pragmatický přístup zaměřený na obchod a ekonomické zájmy — „předchozí vláda vyvážela pravdu a lásku, my chceme také zboží a služby".

V praxi to má konkrétní dopady. Babišova vláda snížila obranný rozpočet z plánovaných 3 % HDP do roku 2030 na 2,1 % HDP. Podle analýzy NATO může reálný podíl klesnout až na 1,78 %. Macinka navíc navrhl, aby na summit NATO v Turecku v červenci 2026 jel premiér Babiš místo prezidenta Pavla — čímž zpochybnil dlouholetou tradici, kdy český prezident vede delegaci.

Právník Aleš Rozehnal na portálu HlídacíPes.org napsal, že zahraniční politika Babiše a Macinky „bez hodnot" vede k marginalizaci Česka. Bývalý velvyslanec při EU Pavel Telička označil Macinkovo vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci za „několik nesmyslných prohlášení mimo realitu". Na demonstraci za prezidenta Pavla 1. února 2026 se sešlo přes 90 000 lidí — průzkumy ukazují, že Macinka má negativní hodnocení u více než 60 % populace.

Zahraniční analytici zasazují vývoj do širšího kontextu. Foreign Policy Research Institute označil střet prezidenta s vládou za „indikátor illiberálního trendu ve střední Evropě". Evropské centrum pro studia populismu (ECPS) hodnotí Babišovo vítězství jako „velkou výhru illiberalismu v Evropě".

Druhý pohled: proč Macinka věří, že má pravdu

Macinka a jeho zastánci argumentují, že hodnotová zahraniční politika Petra Fialy „volby totálně projela" a že Česko potřebuje pragmatickou politiku zaměřenou na obchod. Filipi chce Macinkovi doporučit zúžení agendy a pečlivý výběr jednacích partnerů.

Konflikt mezi prezidentem Pavlem a vládou vznikl ihned po nástupu Babišovy třetí vlády v prosinci 2025. Pavel zastává silně proukrajinskou a proatlantickou linii a zveřejnil SMS, v nichž mu Macinka údajně vyhrožoval. Filipi jako expertka na Blízký východ s třicetiletou diplomatickou kariérou přitom nemusí automaticky znamenat odklon od Západu — spíše rozšíření geografického záběru české diplomacie.

Může mít Česko pragmatickou zahraniční politiku zaměřenou na ekonomické zájmy, a přesto si udržet silnou pozici v EU a NATO? Kde je hranice mezi pragmatismem a rezignací na hodnoty?