Karlovarské letiště přejde pod armádu: co to znamená

Letiště pro půl milionu lidí, kterým projde 18 tisíc

Karlovarské letiště má terminál s kapacitou 500 000 cestujících ročně, ale v roce 2025 jím prošlo pouhých 18 051 lidí. Premiér Andrej Babiš v květnu 2026 oznámil záměr převzít letiště od Karlovarského kraje a svěřit ho armádě — s miliardovou investicí do rozšíření přistávací dráhy.

Terminál karlovarského letiště vznikl v roce 2009 za 98 milionů korun. Projektovaná kapacita — půl milionu cestujících ročně — zněla tehdy optimisticky. Dnes působí téměř absurdně. V roce 2025 letiště odbavilo 18 051 cestujících, o 52,5 % méně než v předchozím roce. Účetní ztráta dosáhla 32,1 milionu korun. Podle provozovatele letiště tak na každého cestujícího připadla ztráta 1 728 korun.

Historické maximum letiště zažilo v roce 2013, kdy jím prošlo 104 469 cestujících — především díky ruským charterovým linkám mířícím do karlovarských lázní. Po roce 2015 počty prudce klesly. Ztráta ruských linek po sankcích a následně covid srazily provoz na minimum. V roce 2021 letiště odbavilo pouhých 606 cestujících. A právě teď přichází návrh, který by mohl tuto trajektorii změnit.

Co přesně premiér oznámil a jak reagoval kraj

Premiér Babiš v květnu 2026 oznámil záměr převzít karlovarské letiště od kraje, svěřit ho armádě a investovat do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis potvrdil jednání o podmínkách, převod musí schválit krajské zastupitelstvo.

„Převezmeme karlovarské letiště od kraje a dáme to pod armádu a budeme tam investovat do přistávací dráhy, která se prodlouží a rozšíří," napsal Babiš na síti X po návratu z asijské cesty. Konkrétně má být dráha prodloužena z 2 150 na 2 510 metrů a rozšířena z 30 na 60 metrů. Odhadované náklady činí přibližně 1,23 miliardy korun.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) záměr potvrdil, ale upozornil na řadu otevřených otázek. „O přesné formě, na koho přesně by letiště mělo být převedeno a za jakých podmínek, dál jednáme. Převod samotný musí samozřejmě schválit krajské zastupitelstvo," uvedl po sobotním setkání s premiérem, na kterém mu předal materiály o aktuálním stavu letiště.

Náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO), zodpovědný za dopravu v kraji, uvedl, že stavební povolení na dostavbu a prodloužení dráhy by mělo být vydáno do konce května 2026. Kromě rozšíření dráhy se na letišti plánuje i výstavba zázemí pro leteckou záchrannou službu za přibližně 160 milionů korun bez DPH.

Pardubický model: vojenské letiště s civilním provozem

Inspirací pro převod karlovarského letiště je letiště Pardubice — vojenské letiště se statusem veřejného mezinárodního letiště. Civilní provoz tam řídí společnost East Bohemian Airport a.s. vlastněná městem Pardubice (66 %) a Pardubickým krajem (34 %).

Pardubický model ukazuje, že vojenské a civilní využití letiště se nevylučují. Armáda vlastní a spravuje letištní infrastrukturu, zatímco civilní terminál provozuje samostatná společnost. Pro stát to znamená, že může investovat do infrastruktury z vojenského rozpočtu a zároveň zachovat komerční letecký provoz pro cestující.

Karlovarské letiště bylo v roce 2004 převedeno z majetku státu do vlastnictví Karlovarského kraje. Provozovatelem je krajská společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o. Převod zpět pod stát — tentokrát pod armádu — by byl obrácením tohoto kroku po více než dvou dekádách. Podle zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví se letiště v Česku dělí na civilní a vojenská, civilní pak dále na veřejná a neveřejná. Změna statusu letiště tak vyžaduje úpravu v rámci tohoto právního rámce.

Zásadní rozdíl oproti Pardubicím: tam armáda letiště vlastnila od začátku. V Karlových Varech by šlo o převod civilního letiště pod armádu — opačný směr. Otázkou je, za jakých podmínek kraj letiště předá a jaké záruky získá ohledně zachování civilního provozu.

Vrátí se miliardová investice? Co říká studie KPMG

Dopadová studie poradenské společnosti KPMG zadaná Karlovarským krajem odhaduje, že investice 1,23 miliardy korun do rozšíření přistávací dráhy by se vrátila do veřejných rozpočtů do 10 let — především přes spotřební daně, vyšší zaměstnanost a zvýšený turismus. Za dekádu by projekt vytvořil přibližně 4 712 ročních pracovních úvazků.

Rozšířená dráha by umožnila přistávání větších letadel a otevřela cestu pro přímé linky z Blízkého východu a střední Asie. Konkrétně se uvažuje o spojení s Baku (Ázerbájdžán) a Taškentem (Uzbekistán). Pro Karlovarský kraj, jehož ekonomika stojí na lázeňském turismu, by to znamenalo nové zdroje návštěvníků poté, co po roce 2015 zmizeli ruští klienti.

Celkový přínos studie KPMG vyčíslila na 1,24 miliardy korun za deset let — tedy prakticky vyrovnanou bilanci s investicí. Letiště by podle studie mohlo být ziskové do tří let po dokončení rekonstrukce dráhy. Je však třeba dodat, že studii zadal Karlovarský kraj, který má na realizaci projektu přímý zájem.

Kritické otázky: vojenský rozpočet na civilní infrastrukturu

Kritici převodu upozorňují, že financování civilní letištní infrastruktury z vojenského rozpočtu může být způsobem, jak obejít pravidla EU pro dotace regionálním letištím. Otázkou zůstává, zda NATO uzná investici do převážně civilně využívaného letiště jako obranný výdaj započitatelný do 2% cíle.

Evropská unie postupně zpřísňuje pravidla pro státní podporu regionálních letišť. Přechodné období pro provozní dotace malých letišť bylo prodlouženo do dubna 2027, ale Evropská komise dlouhodobě směřuje k tomu, aby regionální letiště pokryla provozní náklady bez státní podpory. Převod pod armádu by tuto otázku obcházel — vojenská letiště pod pravidla pro státní podporu civilních letišť nespadají, i když mají civilní provoz.

Česko se zároveň zavázalo vydávat 2 % HDP na obranu. Každá koruna investovaná do přistávací dráhy, kterou budou využívat převážně civilní lety, tak vyvolává otázku: jde skutečně o posílení obranyschopnosti, nebo o kreativní účetnictví? Oznamení přišlo v kontextu jednání vlády o plnění závazků vůči NATO, což načasování přinejmenším legitimizuje.

Na druhou stranu má koncept dual-use infrastruktury — sloužící jak vojenským, tak civilním účelům — v zemích NATO dlouhou tradici. Řada evropských letišť funguje v tomto režimu, aniž by to NATO zpochybňoval. Klíčové bude, jaký podíl využití letiště bude skutečně vojenský.

Počet cestujících letiště Karlovy Vary (2004–2025)

Statistiky letiště zachycují dramatický vzestup a pád — od necelých 39 tisíc cestujících v roce 2004 přes historické maximum 104 469 v roce 2013 až po pouhých 606 cestujících v covidovém roce 2021. Data ilustrují závislost letiště na ruských linkách a dopad jejich ztráty.

Rok	Pohyby letadel	Celkem cestujících
2004	6 617	38 704
2007	6 801	64 641
2008	5 575	81 720
2011	6 891	99 014
2012	5 826	103 682
2013	5 342	104 469
2014	5 824	85 596
2015	5 816	51 780
2016	5 008	25 235
2019	7 736	62 434
2020	15 732	17 248
2021	8 029	606
2022	10 892	6 946
2023	14 337	13 855
2024	17 894	37 990
2025	17 400	18 051

Z tabulky je patrný zlom po roce 2013. Vrchol s více než 104 tisíci cestujícími souvisel s pravidelným charterovým spojením s Ruskem — karlovarské lázně byly oblíbenou destinací ruských klientů. Po zavedení sankcí a geopolitickém ochlazení počty klesly na čtvrtinu. Krátké oživení v roce 2019 (62 434 cestujících) přerušil covid. Rok 2024 naznačil obrat (37 990 cestujících), ale rok 2025 s pouhými 18 051 cestujícími ukázal, že bez systémové změny se letiště na dřívější úroveň nevrátí.

Co to znamená pro Karlovarský kraj

Pro Karlovarský kraj představuje převod letiště pod armádu šanci na miliardovou investici, kterou by kraj sám nezaplatil. Rozšířená dráha by mohla přinést nové letecké linky a posílit lázeňský turismus — klíčový pilíř ekonomiky regionu, který dlouhodobě patří mezi nejslabší v Česku.

Letiště, které prodělává přes 32 milionů korun ročně, je pro krajský rozpočet zátěží. Převod pod armádu by tuto zátěž přesunul na stát a zároveň otevřel cestu k investicím, které by z krajského rozpočtu nebyly reálné. Pro srovnání: celkový rozpočet Karlovarského kraje na rok 2025 činil přibližně 13 miliard korun — investice za 1,23 miliardy korun do přistávací dráhy by pro kraj bez státní pomoci byla obtížně realizovatelná.

Druhá strana mince: kraj ztratí přímou kontrolu nad letištěm, které vlastní od roku 2004. Klíčové budou podmínky převodu — garance zachování civilního provozu, vliv kraje na rozhodování o letových linkách a zajištění, že rozšířené letiště skutečně přinese slibované pracovní příležitosti. Hejtman Kubis naznačil, že jednání o těchto podmínkách stále pokračují. Krajské zastupitelstvo bude mít při schvalování převodu poslední slovo.

Zajímá vás, jak vlastně funguje financování regionálních letišť v Česku a proč je většina z nich dlouhodobě ztrátová?