Česko a Francie: vojenská spolupráce od legií po CAESAR

Den před výročím konce druhé světové války v Evropě — 7. května 2026 — předal francouzský velvyslanec Stéphane Crouzat náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi Národní řád za zásluhy v hodnosti komandéra. Řehka je prvním českým šéfem armády, který toto francouzské vyznamenání obdržel. Co za oceněním stojí a proč přichází právě teď?

Co je Národní řád za zásluhy

Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite) je druhé nejvyšší francouzské státní vyznamenání hned po Řádu čestné legie. Založil ho v roce 1963 prezident Charles de Gaulle jako ocenění za mimořádné zásluhy — vojenské i civilní — prokázané francouzskému národu. Řád má pět tříd, od rytíře po velkokříž.

Řehka obdržel třetí nejvyšší třídu — hodnost komandéra. Mezi české nositele tohoto vyznamenání patří diplomaté Jaroslav Šedivý, Pavel Fischer a Petr Janyška, mecenáška Meda Mládková či šansoniérka Hana Hegerová. Řehka je však prvním náčelníkem generálního štábu mezi nimi. V říjnu 2025 získal od prezidenta Pavla Medaili za zásluhy o obranu státu.

Století společné vojenské historie

Česko-francouzská vojenská spolupráce sahá do roku 1919, kdy Francie založila vojenskou misi v Praze a pomohla vybudovat československou armádu — od ministerstva obrany přes generální štáb až po Válečnou školu. O více než sto let později stojí obě země na stejné straně NATO.

Moderní partnerství je od roku 2008 formalizováno strategickým partnerstvím s víceletými akčními plány. Aktuální plán na období 2024–2028 zahrnuje koordinaci obrany, konzultace mezi štáby a podporu evropských projektů v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO). „Posilování obranných vazeb mezi evropskými státy je důležitější než kdy jindy, zejména s ohledem na aktuální dění v Evropě i ve světě," řekl Řehka při přebírání vyznamenání.

Řehkova osobní vazba k francouzské armádě vznikla v Afghánistánu. V roce 2011 velel úkolové skupině 601. skupiny speciálních sil v operaci ISAF (Mezinárodní bezpečnostní asistenční síly), kde zajišťoval bezpečnost pro francouzské komponenty mise. Velvyslanec Crouzat to ocenil: „Prokázal jste rozvahu a příkladné vůdcovské kvality a vytvořil jste nezlomná pouta s mezinárodními jednotkami přítomnými na místě, včetně francouzských."

Houfnice, obrněnce a společné mise

Hlavním zbrojním projektem česko-francouzské spolupráce je pořízení 62 samohybných houfnic CAESAR 8×8 ráže 155 mm na podvozcích Tatra 815-7T3RC1. Finální montáž zajišťuje Excalibur Army v Česku, dodávky mají být dokončeny do srpna 2027.

Houfnice CAESAR mají dostřel přes 40 km, s raketovým pohonem až 55 km. Pro českou armádu jde o zásadní modernizační skok. Vedle toho Tatra Defence Vehicle v Kopřivnici vyrábí pod francouzskou licencí přes 60 obrněnců TITUS ve třech variantách — smlouva běží od roku 2019.

Operační spolupráce zahrnovala i společné nasazení v Mali a Sahelu v rámci operace Barkhane — nejvýznamnější české nasazení mimo území NATO po Afghánistánu. Pravidelný výcvik posádek českých vrtulníků probíhá ve výcvikovém středisku v Pyrenejích ve francouzské Sainte Léocadie.

Proč je spolupráce dnes klíčová

V kontextu ruské agrese na Ukrajině a měnících se amerických bezpečnostních priorit roste význam evropské obranné soběstačnosti. Program EU SAFE (Security Action for Europe) schválený v roce 2026 poskytne Česku obrannou půjčku až 2,06 miliardy eur a Francii až 15,09 miliardy eur na posílení obranného průmyslu.

České obranné výdaje pro rok 2026 směřují k nejméně 2,2 % HDP — nad minimální závazek NATO 2 %, který Česko splnilo poprvé v roce 2024. Řehka na bezpečnostní konferenci v Plzni v roce 2026 zdůraznil, že se Česko nemůže dál tvářit, jako by se ho ruská agrese na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě či změna amerických bezpečnostních priorit netýkaly.

Na východním křídle NATO Francie vede battlegroup v Rumunsku, Česko přispívá do battlegroup na Slovensku. Obě země se podílejí na operaci Eastern Sentry posilující odstrašení na východní hranici Aliance. Zahraniční analytici zasazují česko-francouzské partnerství do kontextu budování evropské obranné suverenity — jako jednu z alternativ k závislosti na amerických bezpečnostních garancích.

Politický kontext ocenění

Řehkovo vyznamenání přichází v době, kdy nová Babišova vláda zvažuje jeho výměnu na postu náčelníka generálního štábu. Francouzský řád tak může být vnímán i jako mezinárodní validace jeho dosavadního působení v čele armády.

Řehka zastává post náčelníka generálního štábu od července 2022. Před návratem do armády řídil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v letech 2020–2022. Je absolventem britské Královské vojenské akademie v Sandhurstu a amerického kurzu Ranger — kariéra zahrnuje více než 25 let aktivní služby včetně čtyř rotací v Afghánistánu. „Hluboce si vážím vedoucí role Francie v posilování obranného pilíře Evropy," uvedl při převzetí řádu.

Někteří experti, jako bývalý šéf prezidentského protokolu Miroslav Sklenář a politolog Milan Školník, považují udělování vyznamenání lidem ve výkonu placené funkce za nestandardní a potenciálně politické gesto. Kritici z řad ANO, zejména místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička, zpochybňují Řehkovo vedení armády.

Zajímá vás, jak vlastně funguje vojenská spolupráce mezi dvěma zeměmi NATO — a proč některé státy spolupracují úžeji než jiné?