Ája Vrzáňová: Šampionka, kterou režim vymazal z dějin Česka

Zlaté medaile jako přívěsky na náramku — a útěk za železnou oponu

Ája Vrzáňová se v letech 1949 a 1950 stala první a dosud jedinou českou mistryní světa v krasobruslení žen. Po emigraci v roce 1950 komunistický režim systematicky vymazal její jméno z československých dějin — a její odkaz ožil teprve při MS 2026 v pražské O2 areně.

Na Karlově mostě, daleko od odposlechů, řekl otec osmnáctileté dceři větu, která změnila její život: „Ať už titul obhájíš, nebo ne, zůstaň tam." Miroslav Vrzáň, violoncellista, věděl, co přichází. Byl rok 1950 a jeho dcera Ája právě odjížděla na mistrovství světa do Londýna.

Titul obhájila. A zůstala. Zlaté medaile z Paříže 1949 a Londýna 1950 pronesla přes hranice jako přívěsky na náramku — jediné, co si z kariéry mohla vzít s sebou. StB mezitím z jejího pražského bytu odvezla 80 trofejí. Plaketa mistryně světa z roku 1949 se nenávratně ztratila.

Průkopnice dvojitého lutze a cesta na vrchol

Ája Vrzáňová (16. května 1931 – 30. července 2015) byla dvojnásobná mistryně světa, čtyřnásobná mistryně Československa a první žena, která v soutěži úspěšně skočila dvojitý lutz — jeden z nejtěžších krasobruslařských skoků.

K bruslení se dostala za války, když zavřeli hory a matka Anna — operní zpěvačka — ji vzala na Štvanici. V sedmi letech vyhrála první závod. V roce 1947 se přesunula k londýnskému trenérovi Arnoldu Gerschwilerovi a začala sbírat tituly: čtyři mistrovství Československa v řadě (1947–1950), bronz na ME 1948, pátá na olympiádě v St. Moritz.

Průlom přišel v Paříži 1949. V osmnácti letech se stala mistryní světa a předvedla historický premiérový dvojitý lutz v ženském krasobruslení. O rok později v Londýně titul obhájila a přidala zlato z mistrovství Evropy v Oslu.

Emigrace, vymazání a trest pro otce

Po emigraci v březnu 1950 komunistický režim Vrzáňovou vymazal z československých dějin, zabavil její trofeje a otce potrestal prací v uranových dolech. Matka za ní uprchla v dramatické akci s válečným pilotem RAF.

Režim reagoval okamžitě. Jméno Áji Vrzáňové zmizelo z učebnic, sportovních análů i veřejného prostoru. Otec Miroslav zaplatil za dceřinu svobodu tvrdě — uranové doly, nejtěžší trest, jaký mohl civilista dostat. S dcerou se setkal až po třinácti letech při návštěvě USA — po třech měsících se ale vrátil do Československa. Komunisté z něj udělali zlomeného muže. Zemřel v roce 1978 a režim Áje nedovolil přijet na pohřeb.

Matka Anna měla jiný osud. V jedné z nejpozoruhodnějších útěkových akcí za železnou oponu se jí podařilo uprchnout za dcerou s pomocí válečného pilota RAF. Trenér Gerschwiler mezitím zachránil Áju před pokusem agentů StB o únos přímo na MS 1950.

Ája Zanova: Nový život v Americe

V USA vystupovala 16 let jako hvězda ledních revuí Ice Follies a Ice Capades pod pseudonymem Aja Zanova. Po smrti manžela vedla Wollman Rink v Central Parku — největší veřejné kluziště v New Yorku.

Pod zkráceným jménem bez háčků a čárek objížděla Spojené státy — tři roky s Ice Follies, třináct let s Ice Capades. V roce 1969 se provdala za českého restauratéra Pavla Steindlera a společně otevřeli restauraci The Duck Joint v New Yorku, kam chodili Miloš Forman i Martina Navrátilová — dvě další české emigrantské legendy.

Když Steindler v roce 1983 zemřel, Ája převzala Wollman Rink v Central Parku. Po sametové revoluci v roce 1989 poprvé navštívila Česko — zamířila k tatínkovu hrobu. Od té doby jezdila domů třikrát ročně. V roce 2004 jí prezident Klaus udělil Medaili Za zásluhy II. stupně, v roce 2009 byla jako první česká krasobruslařka uvedena do Síně slávy světového krasobruslení a v roce 2012 obdržela cenu Gratias Agit od Ministerstva zahraničních věcí ČR.

MS 2026 v Praze: Odkaz, který přežil vymazání

Mistrovství světa v krasobruslení 2026 se konalo v pražské O2 areně 24.–29. března. Praha hostila šampionát potřetí v historii po letech 1962 a 1993 — a dědictví Áji Vrzáňové bylo jeho neviditelnou červenou nití.

Na domácím MS 1962 sourozenci Eva a Pavel Romanovi senzačně vyhráli tance na ledě jako debutanti — první československé zlato od časů Vrzáňové. „Nepočítali jsme s tím. Když máte první mistrovství, nečekáte medaili. Chtěli jsme být v první desítce," vzpomíná Eva Romanová, která se v 80 letech stala ambasadorkou MS 2026.

Na letošním šampionátu se napsala další kapitola: Japonka Kaori Sakamotová získala čtvrtý titul mistryně světa v posledním závodě kariéry — první žena se čtyřmi tituly od Michelle Kwanové. Volnou jízdu jela na Édith Piaf „Je ne regrette rien". „Opravdu jsem se snažila neplakat, ale slyšela jsem tolik lidí, jak mi fandí a tleskají, a když jsem viděla tu scénu, nedokázala jsem se udržet," řekla po závodě. Kariéru na mezinárodní scéně přitom zahájila před třinácti lety na juniorském Grand Prix v Ostravě — začala i skončila v Česku.

České barvy na MS 2026 hájili v tancích na ledě Kateřina Mrázková a Daniel Mrázek — obsadili 11. místo s 190,17 body. V éře samostatné ČR zůstává jedinou medailí z MS zlato sportovní dvojice Kováříková/Novotný z roku 1995 v Birminghamu. Romanová po šampionátu naznačila, že by Praha nemusela čekat dalších 33 let: „Představitelé Mezinárodní bruslařské federace byli nadšení. Nemusí se čekat 33 let."

Ája Vrzáňová zemřela 30. července 2015 v New Yorku ve věku 84 let. V květnu 2026 by oslavila 95. narozeniny. Režim, který ji chtěl vymazat, už neexistuje. Její příběh — od Karlova mostu přes Ice Capades a Wollman Rink až po pražské MS 2026 — je důkazem, že sportovní odkaz přežije i desetiletí cenzury.

Zajímá vás, jak vypadala emigrace československých sportovců za železnou oponu a kolik jich sdílelo podobný osud jako Ája Vrzáňová?