Pražské jaro 2026: Smetanova Má vlast po 17 letech

Kontrabasista, který se ve třiceti rozhodl stát dirigentem, ve svém posledním koncertu v čele orchestru otevřel cyklus, jenž se na pódiu Pražského jara neobjevil 17 let. Petr Popelka 12. května 2026 dirigoval Smetanovu Mou vlast se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (SOČR) — a udělal to ve chvíli, kdy orchestr slaví sto let své existence.

Trojí symbolika zahajovacího koncertu

Zahajovací koncert 81. ročníku Pražského jara spojil tři výjimečné okolnosti: návrat Smetanovy Mé vlasti po 17 letech, oslavu stého výročí SOČR a rozloučení šéfdirigenta Petra Popelky s orchestrem po čtyřletém působení.

SOČR hrál Mou vlast na Pražském jaru celkem jedenáctkrát od roku 1948, kdy orchestr na festivalu poprvé vystoupil. Od té doby odehrál na festivalu 226 koncertů. Poslední provedení Mé vlasti se datuje do roku 2009 — sedmnáctiletá pauza je nejdelší v historii orchestru na tomto festivalu.

Orchestr založený v roce 1926 vstupuje do své sté sezóny. „Zahajovat festival Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu je obrovská radost. Má vlast zůstává dílem, které propojuje českou hudbu, tradici i identitu generací. V podání tělesa, jež slaví sto let své existence, zazní s o to větší vážností," řekl Popelka před koncertem.

Koncert ve Smetanově síni Obecního domu byl vyprodán a přenášen živě do 24 zemí prostřednictvím českých center. V Riegrových sadech sledovaly přenos stovky lidí na velké obrazovce.

Popelka: od kontrabasu k dirigentskému pultu

Petr Popelka, původně kontrabasista Státní kapely Drážďany, riskoval ve třiceti letech kariérní změnu a stal se dirigentem. Na Pražském jaru 2026 symbolicky završil čtyřleté působení v čele SOČR — od sezóny 2024/25 je zároveň šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.

Popelkova cesta k dirigování nebyla přímočará. Mezi lety 2010 a 2019 hrál na kontrabas ve Státní kapele Drážďany, jednom z nejstarších orchestrů světa. Rozhodnutí odejít a začít dirigovat ve třiceti bylo riskantní — ale za čtyři roky v čele SOČR přivedl orchestr zpět na hlavní pódium Pražského jara.

Svou interpretaci Mé vlasti staví na historických nahrávkách. „Snažím se vycházet z prvních nahrávek Václava Talicha, mou největší inspirací je živá nahrávka z roku 1939," popsal svůj přístup. Dramaturg festivalu Josef Třeštík k tomu dodal: „Petr Popelka jako dirigent ke každému koncertu přistupuje naplno."

Festival přišel o Martu Argerich, získal Barbaru Hannigan

Martha Argerich zrušila účast na Pražském jaru 2026 z osobních důvodů — měla přijet poprvé po 52 letech. Rezidentní umělkyní ročníku je kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan s pěti projekty.

Zrušení účasti argentinské pianistky Marthy Argerich patří k největším zklamáním ročníku. Argerich na Pražském jaru naposledy vystoupila v roce 1974 a její návrat po více než půl století budil obrovská očekávání. Nahradil ji rakouský pianista Lukas Sternath s Rotterdamskou filharmonií pod vedením dirigenta Lahava Shaniho.

Naopak výraznou stopu na festivalu zanechá Barbara Hannigan. Kanadská sopranistka a dirigentka, držitelka ceny Grammy, která premiérovala přes 100 nových děl, se představí v pěti projektech — čtyřech koncertech a jedné masterclass. Od srpna 2026 se navíc stane šéfdirigentkou a uměleckou ředitelkou Islandského symfonického orchestru. Rezidentní skladatelkou ročníku je korejská autorka Unsuk Chin, držitelka cen Grawemeyer a Siemens Music Prize.

Celkem 81. ročník nabízí přes 60 akcí: 41 koncertů, workshopy, masterclass a doprovodné akce. Vystoupí 97 umělců a souborů z 28 zemí, festival potrvá od 12. května do 4. června 2026 s rozpočtem přibližně 120 milionů korun.

Nová éra festivalu pod vedením Roberta Hanče

Pražské jaro vstupuje do nové éry pod vedením ředitele Roberta Hanče, bývalého generálního ředitele České filharmonie. Hanč připravuje dvanáctiletou koncepci rozvoje festivalu a chce festival více otevřít edukacím.

Hanč převzal vedení festivalu 1. ledna 2026, ale letošní ročník sledoval spíše z divácké perspektivy — program byl naplánován ještě jeho předchůdcem. „Chceme být ještě o kousek odvážnější, chceme se ještě více otevírat edukacím," nastínil svou vizi.

Jeho jmenování provázela politická kontroverze. Ministr kultury Martin Baxa jej jmenoval v období své demise, což vzbudilo kritiku. Následně byl Baxa odvolán ze správní rady festivalu ministrem Klempířem. Pro festival samotný to znamená nutnost prokázat, že umělecká kvalita stojí nad politickými turbulencemi — a letošní ročník s hvězdným obsazením k tomu má dobré předpoklady.

Zajímá vás, proč zrovna Smetanova Má vlast se stala symbolem Pražského jara a jak se interpretace tohoto díla proměňovala od roku 1946?