Razie v ÚVN: proč selhává systém psychiatrických posudků

Jedenáct zadržených, jeden primář, razie na psychiatrické klinice vojenské nemocnice. Když 12. května 2026 zasáhla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) společně s Vojenskou policií v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích, nešlo jen o další korupční kauzu v českém zdravotnictví. Podezření z falšování psychiatrických posudků pro vězně odhaluje systémovou slabinu, o které odborníci varují roky — a která se dotýká samotných základů spravedlivého trestního řízení.

Co se stalo v Ústřední vojenské nemocnici

NCOZ ve spolupráci s Vojenskou policií zadržela 12. května 2026 celkem 11 osob včetně jednoho primáře při razii v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a na dalších místech. Zadržení jsou podezřelí z falšování psychiatrických posudků pro vězně, úplatkářství a maření spravedlnosti.

Razie cílila přímo na Kliniku psychiatrie a neuropsychiatrie ÚVN. Podle dosavadních informací se šetření týká psychiatrických posudků, které hodnotily způsobilost vězňů k výkonu trestu a jejich zaměstnávání. „Náš útvar dnes provádí úkony trestního řízení. Dozor vykonává Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6," potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Vedoucí dozorujícího zastupitelství Richard Petrásek upřesnil rozsah: „V souvislosti s těmito úkony bylo celkem zadrženo 11 osob." Seznam podezření je rozsáhlý — od zvlášť závažného zločinu maření spravedlnosti přes podvod a přijímání úplatků až po padělání lékařských zpráv. Minimální škoda činí 10 milionů korun u maření spravedlnosti a 1 milion u falešných posudků. Za maření spravedlnosti hrozí až 10 let vězení.

Mluvčí ÚVN Andrea Štorchová reagovala stručně: „Policie ČR dnes provedla úkony v ÚVN. Nemocnice poskytla maximální součinnost." ÚVN je přitom výcvikovým zdravotnickým zařízením armády pod Ministerstvem obrany — od roku 1994 ošetřuje i civilní pacienty a pečovala o prezidenty Havla i Zemana.

Jak fungují psychiatrické posudky v trestním řízení

V českém trestním řízení se znalecký posudek z psychiatrie nařizuje, pokud existují pochybnosti o příčetnosti obviněného. Posudek zadává orgán činný v trestním řízení a znalec hodnotí příčetnost, navrhuje ochranná opatření a posuzuje věrohodnost svědků.

Psychiatrické posudky v justici plní tři klíčové funkce: hodnotí příčetnost obviněného v době činu, navrhují ochranná opatření (ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci) a posuzují závažnost újmy na zdraví. Pokud nelze duševní stav vyšetřit jinak, soud může nařídit pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu — maximálně na dva měsíce s možností prodloužení o jeden měsíc.

Problém je v kontrole. Námitky proti osobě znalce lze vznést pouze z důvodu podjatosti. Systém nenabízí účinný mechanismus pro ověření kvality a pravdivosti samotného posudku — jedinou možností je přibrat revizního znalce. Kritici dlouhodobě upozorňují, že soudy chronicky přetěžují psychiatry otázkami přesahujícími jejich odbornost, zejména ohledně účelu a účinnosti trestů. Znalci se tak stávají „alibi soudu" místo nezávislých odborníků.

Proč je systém soudních znalců v krizi

Český znalecký systém čelí kritickému nedostatku odborníků. Zákon o znalcích z roku 2021 způsobil masový odchod zkušených znalců kvůli administrativní zátěži a nízkým odměnám. Na posudek z dětské psychiatrie se podle dat z roku 2023 čeká 6–9 měsíců.

Zákon o znalcích (254/2019 Sb.), účinný od roku 2021, zavedl povinné pojištění, pětidenní lhůtu pro registraci posudků a další administrativní požadavky. Výsledek? Paradoxní — místo zvýšení kvality vedl k masovému odchodu zkušených znalců z profese. Odměny zůstaly nekonkurenceschopné: auditoři dostávají 3 000–4 000 Kč za hodinu, znalecké sazby jsou zlomkem této částky. Rok 2026 je označován za krizový kvůli vlně odchodů do důchodu.

Novela 285/2025 Sb., účinná od ledna 2026, se pokouší situaci zmírnit — ruší povinné pojištění, prodlužuje lhůty na 30 dní a zavádí nové standardy pro znalce-psychiatry. Zda přijde včas, aby zastavila úbytek odborníků, ukáže čas.

Nedostatek znalců vytváří prostor pro manipulaci. Když je poptávka výrazně vyšší než nabídka, kontrolní mechanismy slábnou — přetížení znalci nemají kapacitu na důkladné posudky a soudy nemají z koho vybírat.

Případ Pořický: varování, které nepomohlo

Psychiatr Michal Pořický byl odsouzen za falšování 37 znaleckých posudků na pacienty Psychiatrické nemocnice Dobřany v letech 2020–2021. Pacienty nikdy nevyšetřil a uváděl nepravdivé diagnózy — přesto trest dostal pouze podmínečný.

Razie v ÚVN není prvním případem manipulace s psychiatrickými posudky v Česku. Plzeňský soud odsoudil psychiatra Michala Pořického k podmíněnému trestu 16 měsíců, pokutě 64 000 Kč a dvouletému zákazu činnosti za 37 falešných posudků. Vypracoval posudky na 18 pacientů, které nikdy neviděl ani nevyšetřil — za všech 37 posudků si účtoval necelých 100 000 Kč. O jedné pacientce napsal, že má pokročilé stadium demence, přitom byla dle dokumentace hovorná a společenská.

Historicky má česká psychiatrie i temnější stránku. V 80. letech byla v Československu zneužívána k politickým účelům — katolický aktivista Augustin Navrátil obdržel diagnózu paranoia, disident Pavel Wonka zemřel ve vězení. Žádný psychiatr se od zneužití veřejně nedistancoval. Dnešní kauza není politická, ale mechanismus je podobný: systém bez dostatečné kontroly umožňuje zneužití odborné autority.

Korupce v českých nemocnicích: širší vzorec

Razie v ÚVN navazuje na sérii korupčních kauz v českém zdravotnictví. V únoru 2025 bylo v kauze FN Motol obviněno 16 lidí včetně ředitele Miloslava Ludvíka za korupci u veřejných zakázek za více než 4 miliardy korun.

Premiér Andrej Babiš vyjádřil znepokojení nad „propadem instituce v posledních letech." Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jeho kritice oponovala. Politická přestřelka ale odvádí pozornost od podstaty: problém není v jedné nemocnici, ale v systému, který kombinuje nedostatek odborníků, nízké odměny a slabou kontrolu — recept na zranitelnost.

Zajímá vás, jak vlastně soud pozná, že je znalecký posudek důvěryhodný — a co se stane, když není?