F-35 pro Česko: přehled největší vojenské zakázky v historii

Proč Česko kupuje stíhačky F-35

Česko v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup 24 letounů F-35A Lightning II za celkovou pořizovací cenu 150 miliard Kč. Jde o největší vojenskou zakázku v české historii — výroba začne v roce 2027 a první stroje přiletí do Česka v roce 2031.

V březnu 2026 Lockheed Martin podepsal všech 11 dohod o průmyslové spolupráci s 12 českými firmami a univerzitami. Tím se formálně otevřela cesta k zahájení výroby v roce 2027. Česko se připojí ke klubu 11 zemí, které F-35 provozují na vlastním území — globálně je v provozu více než 1 300 těchto letounů a celková flotila překonala milion letových hodin.

Proč zrovna F-35? Česko od roku 2005 létá na pronajatých švédských stíhačkách JAS-39 Gripen. Pronájem 14 — od roku 2027 už jen 12 — letounů stojí 1,7 miliardy Kč ročně. Gripeny jsou spolehlivé, ale jde o stroje čtvrté generace. F-35 je jediná západní stíhačka páté generace dostupná na trhu: kombinuje stealth technologii, pokročilé senzory a schopnost sdílet data v reálném čase s celou aliancí NATO.

Bezpečnostní analytik Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze označil rozhodnutí za „nejlepší, jaké mohlo být v oblasti obrany učiněno". Dodal: „F-35 jsou nejlepší stíhačky na trhu. Vzhledem k situaci v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu opravdu není čas šetřit na obraně."

Kolik stojí 24 stíhaček F-35

Celková pořizovací cena 24 letounů F-35A pro Česko činí 150 miliard Kč — z toho 106 miliard putuje do USA za letouny, munici a služby, zbylých 44 miliard pokryje domácí výdaje na infrastrukturu, palivo a personál. Životní náklady do roku 2069 ministerstvo odhaduje na 322 miliard Kč.

Samotná čísla jsou abstraktní, dokud je nezasadíte do kontextu. Pořizovací cena 150 miliard Kč odpovídá přibližně ročnímu rozpočtu celého českého zdravotnictví. Jedna stíhačka F-35A vyjde na zhruba 6,25 miliardy Kč — za tuto částku by se dalo postavit kolem 2 500 průměrných českých bytů.

Položka	Částka
Platba do USA (letouny, munice, vybavení, služby)	106 mld. Kč
Domácí výdaje (infrastruktura, palivo, personál, DPH)	44 mld. Kč
Celková pořizovací cena	150 mld. Kč
Iniciační smlouva s Lockheed Martin	9,49 mld. Kč (422 mil. USD)
Průmyslová spolupráce pro české firmy	15,3 mld. Kč
Prodloužení pronájmu Gripenů 2027–2035	16,7 mld. Kč + 4 mld. modernizace
Celkové životní náklady do roku 2069	322 mld. Kč

K tomu je třeba připočítat prodloužení pronájmu Gripenů na přechodné období 2027–2035 za 16,7 miliardy Kč plus 4 miliardy na jejich modernizaci. Česko tak bude osm let provozovat dva typy stíhaček současně — Gripeny i postupně přicházející F-35.

Časová osa: od podpisu smlouvy po první let nad Českem

Program F-35 pro Česko má jasný harmonogram: výroba začne v roce 2027, první hotové letouny budou připraveny v roce 2029, do Česka dorazí v roce 2031 a kompletní dodávka 24 strojů skončí v roce 2035.

Rok	Milník
září 2023	Vláda Petra Fialy schvaluje nákup 24 F-35A
leden 2024	Podpis mezivládní smlouvy (Černochová + Sabet)
květen 2024	LOM Praha — první dohoda o průmyslové spolupráci
únor 2026	První čeští piloti zahájili výcvik na simulátoru F-35 v USA
březen 2026	Lockheed Martin dokončil všech 11 dohod s českými firmami
2027	Zahájení výroby českých F-35
2029	První hotové letouny, výcvik pilotů v USA na reálných strojích
2031	První F-35 přilétají do Česka
2035	Dodání všech 24 letounů, konec pronájmu Gripenů

Prvních 12 letounů se bude vyrábět v italském závodě Cameri — jednom ze dvou závodů na světě, kde se F-35 montují mimo USA. Zbývajících 12 strojů vyrobí přímo americký závod Lockheed Martin ve Fort Worth v Texasu.

Zajímavou příležitost přináší rozhodnutí Pentagonu z roku 2026 snížit vlastní objednávku F-35A na polovinu — z 48 na 24 kusů. Pro exportní zákazníky včetně Česka to může znamenat dodání letounů o 8–9 měsíců dříve, než se původně plánovalo. Teoreticky by první stroje mohly přiletět do Česka už koncem roku 2030.

V Česku se mezitím připravuje zázemí. Do USA odjelo 16 českých pilotů a 60 členů pozemního personálu na přeškolení, rozdělených do čtyř týmů po čtyřech pilotech. V Pardubicích vzniklo nové simulační centrum za 200 milionů Kč s full-mission simulátorem L-39 Skyfox. Pardubice se mohou stát druhým evropským cvičištěm pro piloty F-35 — prvním je základna na Sardinii.

České firmy v dodavatelském řetězci F-35

Lockheed Martin podepsal s 12 českými firmami a univerzitami dohody o průmyslové spolupráci v celkové hodnotě 15,3 miliardy Kč. Projekty zahrnují výrobu komponent, výzkum a vývoj, pilotní výcvik i údržbu — a mají trvat desítky let.

Průmyslová spolupráce není charita — je to standardní součást velkých zbrojních kontraktů, která zajišťuje, že část peněz zůstane v zemi kupujícího. Pro české firmy představuje vstupenku do globálního dodavatelského řetězce nejrozšířenější západní stíhačky, která operuje z 50 základen ve světě.

Mezi klíčové české partnery patří LOM Praha, který bude provozovat výcvikové centrum pro piloty F-35 v Pardubicích. Jako první česká firma podepsal dohodu už v květnu 2024. Aero Vodochody je pověřeno vývojem multisenzorového průzkumného kontejneru s pokročilými kompozitními strukturami. Ray Service, poslední firma s podepsanou dohodou (březen 2026), bude vyrábět kabelové svazky pro F-35.

Americký velvyslanec Nicholas Merrick při podpisu prohlásil: „Integrace českých talentů do globálního dodavatelského řetězce F-35 propojuje americké inovace a české know-how." Program má podle Lockheed Martin vytvořit pracovní místa v Česku na 50–60 let — po celou dobu životnosti letounů.

Rizika programu: co může zkomplikovat plány

Globální program F-35 čelí chronickým problémům — míra plné bojeschopnosti u F-35A činí jen 36,4 %, modernizace Block 4 má šestimiliardové překročení rozpočtu v dolarech a Lockheed Martin v roce 2024 dodal všech 110 letounů se zpožděním průměrně 238 dní. České ministerstvo obrany přesto věří, že provozuschopnost se do doby dodávky dostane k 80 %.

Americký kontrolní úřad GAO (Government Accountability Office) to shrnul bez příkras: „Po téměř 20 letech výroby program F-35 pokračuje v nadslibování a neplnění." Modernizace na verzi Block 4, kterou Česko kupuje, má zpoždění do poloviny roku 2030 a překročení rozpočtu o 6 miliard dolarů. Dodavatel motorů Pratt & Whitney dodával pozdě ve 100 % případů.

Pro Česko to v praxi znamená dvě věci. Za prvé, konkrétní schopnosti verze Block 4 se mohou při dodání lišit od toho, co bylo slíbeno při podpisu smlouvy v roce 2024. Za druhé, provozní náklady mohou být vyšší, než ministerstvo odhaduje — právě kvůli nízké provozuschopnosti, která vyžaduje více náhradních dílů a delší odstávky na údržbu.

Politický obrat: od kritiky k podpoře

Současná vláda ANO, SPD a Motoristů původně nákup F-35 kritizovala jako předražený. Po nástupu do vlády premiér Babiš potvrdil, že zrušení by stálo přibližně 30 miliard Kč na penále, a projekt pokračuje dál.

V opozici ANO operovalo s číslem 400 miliard Kč jako celkovou cenou a navrhovalo přehodnocení. Premiér Babiš po návštěvě čáslavské letecké základny v lednu 2026 řekl: „Strávil jsem tam téměř 2 hodiny, abych se dozvěděl všechno o F-35. Našel možnosti, jak vylepšit tu smlouvu, finanční záležitosti. Máme narozpočtováno asi 13 miliard kurzových rozdílů, přitom dolar oslabuje."

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) — tedy stranu, která nákup v opozici ostře kritizovala — projekt plně podporuje: „Tento stroj zvedá celou armádu o stupeň výš." Europoslanec Ondřej Dostál naopak označil F-35 za „předražený šrot" a navrhl zrušení zakázky. Ministerstvo obrany reagovalo, že provozuschopnost by se měla dostat k 80 % v době dodávky českých letounů.

Co to znamená pro český rozpočet

Rozpočet Ministerstva obrany ČR na rok 2026 činí 154,79 miliardy Kč, celkové obranné výdaje dosahují 184,69 miliardy Kč — tedy 2,06 % HDP. V zaváděcí fázi mají výdaje na F-35 zabírat 7,3 % armádního rozpočtu, v provozní fázi klesnou na 3,8 %.

Česko v roce 2024 poprvé splnilo závazek 2 % HDP na obranu s celkovými výdaji 166,8 miliardy Kč (2,09 % HDP). Vláda schválila postupné navyšování na 3 % HDP do roku 2030. F-35 je součástí tohoto trendu, nikoli jeho příčinou — rostoucí obranné výdaje reflektují změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po roce 2022.

Pro běžného daňového poplatníka je klíčové, že pořizovací cena 150 miliard Kč se rozloží do více let a většina plateb probíhá postupně s dodávkami. Okamžitý dopad na státní rozpočet tak není tak dramatický, jak napovídá celková suma. Životní náklady 322 miliard Kč do roku 2069 zahrnují provoz, údržbu a modernizace po dobu více než čtyř desetiletí — tedy přibližně 7,5 miliardy Kč ročně.

Zajímá vás, jak vlastně funguje nákup vojenské techniky za stovky miliard — kdo rozhoduje, jak se vyjednává cena a proč trvá od smlouvy po dodání téměř dekádu?