Stav ohrožení: proč Slovensko nemůže sestřelit dron

Dron dopadl 10 km od slovenských hranic — a armáda nemohla nic dělat

Dne 1. dubna 2026 dopadl ruský dron na elektro-rozvodnu v ukrajinském Perečíně, pouhých 10 km od slovenských hranic. Slovenská armáda o dronu věděla díky spojeneckým informacím, ale legálně proti němu nemohla zasáhnout — slovenská ústava totiž nezná žádný mezistupeň mezi mírem a válkou.

Město zůstalo bez elektřiny, jedna osoba byla zraněna. Ozbrojeným silám SR nezbylo než sledovat, jak dron překračuje stanovenou linii a mizí z radarů. Mluvčí Štefan Zemanovič potvrdil, že dron nepřekročil hranici, proto nebyla aktivována obranná opatření. Jenže i kdyby překročil — armáda by zasáhla v rozporu se zákonem.

Proč slovenská armáda nemůže legálně sestřelit dron

Slovenská ústava rozlišuje pouze stav míru a stav války. Žádný mezistupeň neexistuje, což znamená, že armáda nemůže v mírových podmínkách nasadit obranné prostředky proti zbloudilým dronům nebo raketám bez porušení zákona.

Ústavní zákon 227/2002 umožňuje vládě vyhlásit nouzový stav pouze při ohrožení životů kvůli pandemii, ekologické havárii nebo živelné pohromě — ne při vojenském ohrožení. Pro vojenské nasazení existuje pouze válečný stav. Prezident Pellegrini to po incidentu shrnul přímo: „Dnes na Slovensku rozlišujeme jen stav míru nebo stav války. Nic mezi tím. A naše armáda má problém, protože za míru nemůže účinně provádět všechna preventivní opatření."

Ministr obrany Robert Kaliňák přiznal absurditu situace na konkrétním příkladu: systém protivzdušné obrany Mantis, umístěný na letišti v Prešově, nemůže za současné legislativy legálně sestřelit dron nad slovenským územím. „Určitě zasáhne v rozporu se zákonem," řekl Kaliňák. Armáda má zbraně — ale ne právní oporu je použít.

Co by stav ohrožení změnil

Navrhovaný stav ohrožení by vládě umožnil nasadit ozbrojené síly k ochraně strategických objektů a posílit východní hranici, aniž by bylo nutné vyhlásit válečný stav. Bezpečnostní rada by projednala informace od zpravodajských služeb a vláda by vyhlásila stav ohrožení i pro konkrétní část území.

Náčelník Generálního štábu Daniel Zmeko — který po osmi letech ve funkci odchází 6. května 2026 — legislativní změnu podpořil slovy: „Dozrál čas, abychom nedělali kosmetické změny, ale abychom dělali systémové změny." Do armády vstoupil v roce 1982 ve čtrnácti letech, velel slovenskému kontingentu v Iráku a afghánské transformaci. Zavedení stavu ohrožení je jeho posledním velkým projektem v úřadu.

Zavedení ale vyžaduje změnu ústavy — tedy souhlas ústavní většiny v parlamentu včetně části opozice. Pellegrini svolal na první polovinu dubna 2026 kulatý stůl, kam přijali pozvání i opoziční politici. „Pevně věřím, že po tomto setkání nebude toto téma soubojem opozice a koalice," prohlásil prezident.

Opozice varuje před zneužitím

Část slovenské opozice návrh ostře odmítá. Poslanci strany Sloboda a Solidarita (SaS) a Hnutie Slovensko varují, že stav ohrožení je kopírování maďarského modelu posilování vlády na úkor parlamentu a účelové strašení občanů před volbami.

Poslanec Juraj Krúpa ze SaS přirovnal návrh k maďarské praxi: „Je to model, který známe z Maďarska, kde se často využívá v předvolebním období k vyvolávání pocitu neustálého ohrožení." Namítl také praktický problém — při skutečném útoku dronem by se nejprve musela sejít vláda a vyhlásit stav ohrožení, a teprve potom by armáda mohla zasáhnout. To nedává smysl, tvrdí Krúpa.

Poslanec Gábor Grendel z Hnutie Slovensko je přesvědčen, že současné právní rámce postačují a vládě před volbami zbývá jen strašení občanů. Opatrnější postoj zaujal bezpečnostní analytik a poslanec Tomáš Valášek z Progresivního Slovenska — řekl, že opozice návrh prozkoumá pečlivě, ale změny v nasazení ozbrojených sil je třeba důsledně kontrolovat.

Česko má třístupňový systém od roku 1998

Na rozdíl od Slovenska má Česko v ústavním pořádku stav ohrožení státu od roku 1998. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. stanoví třístupňový systém: nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav — přesně ten mezistupeň, který Slovensku chybí.

Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády nadpoloviční většinou všech poslanců i senátorů, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost nebo demokratické základy státu. Umožňuje zkrácené legislativní řízení, částečnou mobilizaci a prodloužení volebních lhůt.

České Gripeny chrání slovenský vzdušný prostor v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS) od září 2022. Do konce roku 2025 provedly přibližně 126 misí Tango Scramble s celkovým náletem 381 hodin. Slovensko mezitím buduje vlastní kapacity — ze 14 objednaných stíhaček F-16V Block 70 mělo do konce roku 2025 převzít deset kusů, ale plnou operační schopnost pro nepřetržitou pohotovostní službu QRA (Quick Reaction Alert) zatím nedosáhlo. Ministr Kaliňák doufá v převzetí ochrany vlastními silami do léta 2026.

Širší kontext: drony narušují vzdušný prostor NATO stále častěji

V roce 2025 Rusko narušilo vzdušný prostor NATO 18krát — nárůst o 200 % oproti roku 2024, kdy došlo k šesti incidentům. V březnu 2026 zasáhly drony území Estonska, Lotyšska, Litvy a Finska. Žádný z nich nebyl zachycen.

Od roku 2022 bylo zdokumentováno přes 80 incidentů narušení vzdušného prostoru zemí NATO drony a raketami z rusko-ukrajinského konfliktu. Slovensko navíc řeší stav ropné nouze kvůli přerušení dodávek přes ropovod Družba a spor s Ukrajinou o dodávky elektřiny — geopolitický kontext posiluje naléhavost bezpečnostní debaty. Paradoxně je Slovensko zároveň NATO arzenálem: export vojenských produktů vzrostl za čtyři roky o 2 200 % na 2,4 miliardy eur, zatímco vláda odmítá přímou podporu Ukrajiny.

Zajímá vás, jak vlastně funguje ochrana vzdušného prostoru v mírových podmínkách? Nebo kde leží hranice mezi právem státu bránit se a rizikem zneužití mimořádných pravomocí?