Proč Trump spojuje Hormuz s Ukrajinou a co hrozí Česku

Trump hrozí Íránu „totálním zničením" a podmiňuje zbraně pro Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump 1. dubna 2026 oznámil dva až tři týdny extrémně tvrdých úderů na Írán a pohrozil zastavením dodávek zbraní Ukrajině, pokud se Evropa nezapojí do ochrany Hormuzského průlivu. Írán tvrzení o žádosti o příměří popřel.

„Nezůstaneme tam dlouho. Zničíme je hned teď, totální zničení. Írán pošleme do doby kamenné," prohlásil Trump v televizním projevu k národu. Ve stejném vystoupení tvrdil, že nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí požádal o příměří — mluvčí íránského ministerstva zahraničí to označil za nepravdivé a nepodložené.

Nejde jen o válku na Blízkém východě. Trump propojil tři krize najednou: bombardování Íránu, ceny ropy a budoucnost NATO. A klíčem ke všemu je úžina široká pouhých 33 kilometrů.

Hormuzský průliv: úzké hrdlo světové ekonomiky

Hormuzským průlivem — úžinou širokou jen 33 km mezi Íránem a Ománem — denně prochází 20 milionů barelů ropy, tedy 20 % světové spotřeby. Írán průliv fakticky uzavřel 2. března 2026 a cena ropy Brent vystřelila ze 70 na 126 dolarů za barel.

Krom ropy průlivem proudí 20 % globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem, 45 % světově obchodované síry a čtvrtina až třetina dusíkových hnojiv. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozornil: „Skutečnou rozbuškou není ropa, nýbrž hnojiva. Přes Hormuz teče 35 % světového exportu močoviny." Pokud nedorazí na pole včas, výnosy na severní polokouli mohou klesnout o polovinu.

Alternativní kapacity pokryjí jen zlomek výpadku: saúdský ropovod Východ–Západ a ropovod ADCOP z Abú Dhabí mají volnou kapacitu 3–5 milionů barelů denně oproti běžným 20 milionům přes Hormuz. Mezinárodní energetická agentura (IEA) popisuje uzavření jako nejrozsáhlejší narušení dodávek energií v historii.

Země	Podíl na exportu ropy přes Hormuz
Saúdská Arábie	37,2 %
Irák	22,8 %
SAE	12,9 %
Írán	10,6 %
Kuvajt	10,1 %

Saúdská Arábie a Irák dohromady odpovídají za 60 % ropy procházející průlivem. Čína přijímá 37,7 % veškerého exportu — asijské země celkem téměř 90 %. Japonsko je závislé z 95 % své spotřeby na dodávkách z regionu.

Program PURL: jak Trump používá Hormuz jako páku na Evropu

Program PURL (Prioritised Ukraine Requirements List) umožňuje evropským státům financovat nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Trump pohrozil jeho zastavením, pokud se Evropa nezapojí do koalice k otevření Hormuzu — přes PURL přitom Ukrajina dostává 90 % raket pro protivzdušnou obranu.

Mechanismus je přímočarý. PURL vznikl v červenci 2025 dohodou mezi generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a Trumpem. Přes program 24 zemí přislíbilo více než 4 miliardy dolarů na americké zbraně pro Ukrajinu. Nyní Pentagon zvažuje přesměrování přibližně 750 milionů dolarů z programu na doplnění vlastních zásob vyčerpaných válkou v Íránu.

„Zbabělci, a budeme si to pamatovat!" napsal Trump na Truth Social o evropských spojencích. V rozhovoru pro The Telegraph dodal: „USA Hormuzský průliv nepotřebují. Bude to na Francii. Bude to na těch, kdo průliv využívají."

Rubio, americký ministr zahraničí a ironicky spoluautor zákona z roku 2023 zakazujícího prezidentovi jednostranně opustit NATO, nyní sám prohlásil: „Bohužel budeme muset znovu zvážit, zda tato aliance stále plní svůj účel."

Proč Evropa odmítá: „Není to naše válka"

Evropské státy odmítají účast ve válce, kterou nezačaly a o které nebyly konzultovány. Německý ministr obrany Boris Pistorius explicitně odmítl vojenskou účast, Španělsko uzavřelo vzdušný prostor a Itálie odmítla přistání amerických bombardérů.

„Co očekává Donald Trump, že pár evropských fregat udělá v Hormuzském průlivu, co nemůže udělat mocné americké námořnictvo? To není naše válka, nezačali jsme ji," řekl Pistorius. Český prezident Petr Pavel doplnil: „Americký požadavek na účast ostatních členských států NATO v konfliktu na Blízkém východě nedává smysl. NATO bylo založeno jako obranná aliance."

Přesto 14 zemí včetně Česka 19. března 2026 podepsalo společné prohlášení o ochotě přispět k zajištění bezpečné plavby průlivem — zprostředkoval ho Rutte. Vzniká začarovaný kruh: odpor Evropy ohrožuje Ukrajinu i transatlantické vztahy, ale účast ve válce, kterou Evropa nezačala, nemá mezi voliči ani politiky podporu.

Analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Mark Cancian situaci shrnul: „Je to monumentální selhání. Írán udělal Spojeným státům to, co Ukrajina udělala Rusku — bez konvenčního námořnictva ovládl klíčovou námořní cestu."

Vyčerpané zásoby: 26 miliard dolarů munice za 16 dní

Za prvních 16 dní konfliktu s Íránem spojenci spotřebovali munici za odhadovaných 26 miliard dolarů, včetně stovek raket Patriot a THAAD. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger varoval, že globální zásoby protivzdušné obrany jsou prázdné.

Konkrétně bylo vypáleno 198 střel protiraketového systému THAAD, 431 raket SM-2/SM-3/SM-6 a 402 střel Patriot. Papperger v rozhovoru pro The Atlantic prohlásil: „Globální zásoby protivzdušné obrany jsou prázdné nebo téměř prázdné." Zelenskyj mezitím nabídl pomoc s odblokováním Hormuzu na základě ukrajinské zkušenosti s vytvořením bezpečného koridoru v Černém moři a podepsal 10leté obranné dohody s perskými státy na dodávky námořních dronů.

Dopady na Česko: čtyři scénáře od mírného po černý

Podle analýzy investiční platformy XTB může válka s Íránem zvýšit českou inflaci o 0,2 až 1,9 procentního bodu a zpomalit hospodářský růst o 8,7 až 60 miliard korun — v závislosti na délce konfliktu a ceně ropy.

Scénář	Cena ropy (USD/barel)	Nárůst inflace (p.b.)	Zpomalení růstu (p.b.)	Ztráta výkonu (mld. Kč)
Mírný	80	+0,2	-0,1	8,7
Střední	100	+1,1	-0,38	33
Vážný	120	+1,5	-0,5	43
Černý	130	+1,9	-0,7	60

Česko není přímo závislé na íránské ropě, ale je součástí evropského trhu — cena Brentu určuje ceny pohonných hmot. Před konfliktem Česká národní banka očekávala inflaci pod 2 % a hospodářský růst kolem 3 % v roce 2026. Při aktuální ceně ropy kolem 106 USD za barel se ekonomika pohybuje mezi středním a vážným scénářem.

Ekonom Lukáš Kovanda odhadl, že při déletrvající blokádě by cena benzínu v Česku mohla dosáhnout až 50 Kč za litr. Analytik Břetislav Tureček z iROZHLAS varoval: válka může skončit za pár dní, ukončena ale nemusí být ani za měsíc — americké rostoucí náklady mohou být za hranicí Trumpových původních představ.

Říkali jste si někdy, jak jedna úžina široká 33 kilometrů na druhém konci světa může ovlivnit cenu benzínu na české pumpě? A co by se stalo, kdyby podobná úžina existovala na evropské obchodní cestě?