Vláda jedná s pumpáři o zastropování marží — data ale říkají něco jiného
Premiér Babiš chce zastropovat marže čerpacích stanic na 3 Kč/l, ale monitoring ministerstva financí k 15. březnu 2026 ukazuje průměrné marže jen 0,84 Kč u nafty a 2,07 Kč u benzinu. I kdyby marže klesla na nulu, řidič ušetří necelou korunu na litr.
Deset korun. Tolik podle premiéra Babiše inkasují čerpací stanice na každém litru benzinu navíc. „Jediné, co my můžeme teď efektivně udělat, je zastropování jejich marže a já myslím, že deset korun je strašně moc," prohlásil v nedělním videu 23. března 2026. Problém? Data jeho vlastního ministerstva financí říkají, že skutečná marže je pětkrát nižší.
V pondělí 31. března 2026 jedná vláda s pěti největšími distributory pohonných hmot — MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Na stole leží návrh zastropovat marže na 3 Kč/l. Ekonomové i samotní pumpáři ale varují, že regulace může paradoxně ceny zvýšit.
Z čeho se skládá cena litru benzinu a nafty
Cena pohonných hmot v Česku se skládá z nákupní ceny ropy, měnového kurzu CZK/USD, rafinérské a distribuční marže, marže čerpací stanice, spotřební daně a DPH 21 %. Marže pumpařů tvoří jen 2–5 % koncové ceny — daně naopak 38–48 %.
Když zaplatíte 47,90 Kč za litr nafty, pumpař z toho dostane 84 haléřů. Zbytek spolkne nákupní cena paliva z globálního trhu (28,80 Kč), spotřební daň (9,95 Kč) a DPH (8,31 Kč). U benzinu Natural 95 za 41,44 Kč je marže vyšší — 2,07 Kč — ale stále tvoří jen 5 % koncové ceny.
| Složka ceny | Benzin Natural 95 | Nafta |
|---|---|---|
| Koncová cena | 41,44 Kč | 47,90 Kč |
| Spotřební daň | 12,84 Kč (31 %) | 9,95 Kč (21 %) |
| DPH (21 %) | 7,19 Kč (17 %) | 8,31 Kč (17 %) |
| Daně celkem | 20,03 Kč (48 %) | 18,26 Kč (38 %) |
| Nákupní cena (ropa + rafinace + distribuce) | 19,34 Kč (47 %) | 28,80 Kč (60 %) |
| Marže čerpací stanice (dle MF k 15. 3.) | 2,07 Kč (5 %) | 0,84 Kč (2 %) |
Spotřební daň na benzin v Česku činí 12,84 Kč/l — necelé 2 Kč nad evropským minimem. Ministryně financí Schillerová snížení odmítla: stálo by rozpočet 11 miliard Kč ročně. Babiš připustil snížení daně jen jako „krajní řešení".
Proč premiér mluví o deseti korunách
Babiš chybně porovnal ceny Čepra (velkoobchod bez DPH) s cenami na pumpách (včetně DPH). Z desetikorunového rozdílu je 8 Kč právě DPH a jen 2 Kč skutečná marže, vysvětlil předseda Unie nezávislých petrolejářů Indráček.
Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů, pojmenoval premiérův omyl: „Pořád platí, že marže na čerpacích stanicích jsou průměrné až lehce podprůměrné. Někdo špatně odečetl dvě čísla a je z toho haló." Ceny Čepra jsou bez DPH, ceny na pumpách s DPH. Rozdíl 10 Kč zahrnuje 8 Kč DPH a jen 2 Kč marži.
Co je překvapivější: monitoring ministerstva financí ukazuje, že marže po vypuknutí íránského konfliktu ve skutečnosti klesaly. Čerpací stanice nakupují paliva za týdenní či měsíční průměry, takže při rapidním zdražování ropy jim stará zásoba „vytváří" zdánlivě vyšší marži, která ale při dalším nákupu zmizí.
Co by zastropování na 3 Kč znamenalo v praxi
Ekonomové varují, že strop 3 Kč/l by mohl marže paradoxně zvýšit — pumpáři s dnešní marží 1,5 Kč by mohli „přihodit" na zákonem povolené maximum. Maďarský experiment z let 2021–2022 skončil nedostatkem paliv a frontami u pump.
„Dalo by se to brát jako návod čerpacím stanicím, aby místo dvou nebo 1,5 koruny, jak mají teď, přihodily tříkorunovou marži. Fakticky by mohlo dojít ke zvýšení ceny," varuje Indráček. Paradox: regulace navržená ke snížení cen by je mohla zvýšit.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je ještě přímější: „Ekonomicky je to nesmysl. Regulace cen má význam v těch oblastech, kde existují lokální monopoly. To ale vůbec není případ distribuce pohonných hmot, kde je prostředí vysoce konkurenční." V Česku je přes 3 000 veřejných čerpacích stanic a ÚOHS žádný kartel neodhalil.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka dodává: „Žádnou optimální marži nebo její správnou výši nejsme schopni spočítat, nic takového ekonomická teorie nezná."
Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer upozorňuje na další riziko: „Pokud si pan premiér nyní zve několik velkých firem, které dominují trhu, tak to je hodně nebezpečná věc, která by mohla skončit u ÚOHS." Společná schůzka dominantních hráčů s vládou se nebezpečně blíží kartelové dohodě.
Varovný příklad: Maďarsko zastropovalo a byl chaos
Maďarsko v listopadu 2021 zastropovalo ceny paliv na 480 HUF/l. Výsledek: spotřeba vzrostla, zahraniční dodavatelé omezili dodávky, u čtvrtiny pump MOL chyběla paliva. Strop zrušili v prosinci 2022.
Maďarský experiment trvalo 13 měsíců a skončil přesně tak, jak predikuje ekonomická teorie. Levnější palivo zvýšilo poptávku (krátkodobá cenová elasticita benzinu je -0,34), zatímco dodavatelé preferovali neregulované trhy. Motoristé jezdili tankovat na Slovensko, u čtvrtiny pump MOL chyběla paliva.
Jak to řeší zbytek Evropy
Evropské země reagují na zdražení paliv různě: Řecko zavedlo margin cap, Polsko snížilo DPH z 23 na 8 %, Španělsko vyčlenilo 5 miliard EUR. Jednotný recept neexistuje — každá varianta má vedlejší účinky.
| Země | Opatření | Detail |
|---|---|---|
| Řecko | Zastropování marží | Velkoobchod max. 5 eurocentů/l, maloobchod max. 12 eurocentů/l; platí do 30. 6. 2026 |
| Polsko | Snížení DPH | Z 23 % na 8 % |
| Španělsko | Balíček 5 mld EUR | Snížení DPH z 21 % na 10 %, sleva až 30 centů/l |
| Rumunsko | Stav krize + strop marží | Marže nesmí překročit provozní průměr; zákaz exportu paliv |
| Maďarsko | Strop na ceny (2021–22) | Selhání: nedostatek paliv, fronty, zrušeno v prosinci 2022 |
| Slovensko | Dvojí ceny | Cizí SPZ platí víc; EK označila za diskriminační |
| Německo | Regulace změn cen | Pumpy smějí zdražit jen 1× denně ve 12:00 (návrh) |
| Česko (navrhované) | Zastropování marží | Babiš navrhuje max. 3 Kč/l; jednání 31. 3. 2026 |
Dvojí ropný šok: proč benzin opravdu zdražil
Od konce února 2026 zdražil benzin o 8 Kč/l a nafta o 15 Kč/l kvůli dvěma současným krizím: válce USA a Izraele s Íránem (uzavření Hormuzského průlivu) a ukrajinským úderům na ruské ropné terminály, které paralyzovaly 40 % ruského exportu.
Cena ropy Brent vystoupila z 72,48 USD/barel na konci února na 112,57 USD/barel 27. března 2026 — nárůst o 55 % za jediný měsíc. Mezinárodní energetická agentura uvolnila rekordních 400 milionů barelů ze strategických rezerv a hovoří o „největším narušení dodávek v historii globálního ropného trhu".
Dva současné šoky se násobí: válka v Íránu uzavřela Hormuzský průliv, přes který prochází 20 % světových dodávek ropy. Současně ukrajinské drony zasáhly ruské terminály Usť-Luga a Primorsk a paralyzovaly 40 % ruského ropného exportu. Rusko od 1. dubna 2026 zakazuje veškerý vývoz benzinu do konce července.
České zásoby pohonných hmot pokrývají 88,5 dne spotřeby. Bezprostřední nedostatek nehrozí — ale pokud analytici mají pravdu, že stopgap opatření vyprchají v dubnu, další vlna zdražení přijde bez ohledu na to, jak vláda nastaví marže pumpařů.
Říkali jste si někdy, kolik z ceny benzinu vlastně končí u státu a kolik u pumpaře? A proč se ceny liší mezi sousedními čerpacími stanicemi?
Často kladené otázky
Kolik činí marže čerpacích stanic v Česku?
Podle monitoringu ministerstva financí k 15. březnu 2026 činí průměrná marže u benzinu Natural 95 celkem 2,07 Kč/l a u nafty 0,84 Kč/l. Dlouhodobý průměr se pohybuje kolem 1,5–2 Kč/l v závislosti na konkurenčním prostředí v dané lokalitě.
Co by znamenalo zastropování marží na pohonné hmoty pro řidiče?
Při současných maržích kolem 1–2 Kč/l by strop na 3 Kč/l nepřinesl úsporu — naopak by mohl sloužit jako signál pro pumpaře zvýšit marži na maximum. I v nejlepším případě by řidič při plné nádrži (50 l) ušetřil maximálně desítky korun.
Proč benzin a nafta v Česku tolik zdražily?
Hlavním důvodem je souběh dvou ropných šoků od konce února 2026: válka USA a Izraele s Íránem uzavřela Hormuzský průliv (20 % světových dodávek ropy) a ukrajinské drony paralyzovaly 40 % ruského ropného exportu. Cena ropy Brent vzrostla o 55 % za měsíc.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.