Pětadvacetiletá Noelia Castillová chtěla zemřít v krásných šatech, nalíčená a úplně sama — bez rodiny, bez svědků. Dne 26. března 2026 její přání splnilo zařízení Sant Pere de Ribes u Barcelony, po 601 dnech právních obstrukcí a pěti soudních instancích včetně Evropského soudu pro lidská práva. Ve stejném týdnu, 1. dubna 2026, se francouzský zákon o eutanázii vrací do Senátu. Dva příběhy, jeden týden — a celá Evropa znovu řeší otázku, na kterou nemá jednotnou odpověď.
Co je eutanázie a čím se liší od asistované sebevraždy
Eutanázie je úmyslné ukončení života člověka na jeho vlastní žádost lékařem. Od asistované sebevraždy se liší tím, že poslední úkon provádí lékař, zatímco u asistované sebevraždy pacient sám — například vypije připravený přípravek.
Většina zemí, kde eutanázie funguje, vyžaduje stejné základní podmínky: dobrovolnou a opakovanou žádost, svéprávnost pacienta, potvrzení nesnesitelného utrpení bez naděje na zlepšení, posouzení nezávislým lékařem a schválení garanční komisí. Hlavním motivem žádostí přitom podle výzkumných dat z Nizozemska a Belgie není primárně bolest, ale ztráta autonomie a závislost na druhých.
Belgie jako jediná na světě umožňuje od roku 2014 eutanázii i nezletilým — terminálně nemocné děti bez věkového limitu se souhlasem rodičů. Nizozemsko rozšířilo právo v roce 2023 na děti do 12 let. Ze 27 členských států EU autorizovalo eutanázii nebo asistovanou sebevraždu pouze 7 zemí s výrazným dělicím předělem západ–východ.
Kde v Evropě je eutanázie legální
Aktivní eutanázii v EU umožňují čtyři státy: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Španělsko. Asistovanou sebevraždu povoluje i Švýcarsko, Rakousko a omezeně Itálie. Francie o legalizaci jedná, Česko zákon nemá.
| Země | Aktivní eutanázie | Asistovaná sebevražda | Legální od | Počet případů (rok) |
|---|---|---|---|---|
| Nizozemsko | ano | ano | 2002 | 9 068 (2023) |
| Belgie | ano | ano | 2002 | 3 423 (2023) |
| Lucembursko | ano | ano | 2009 | neuvedeno |
| Španělsko | ano | ano | 2021 | 426 (2024) |
| Švýcarsko | ne | ano | 1942 | cca 0,5 % úmrtí |
| Rakousko | ne | ano | 2022 | neuvedeno |
| Německo | ne | ano | rozhodnutí ÚS 2020 | neuvedeno |
| Itálie | ne | omezeně | rozhodnutí ÚS 2019 | 14 celkem (k březnu 2026) |
| Portugalsko | zákon přijat, neúčinný | zákon přijat, neúčinný | 2023 (neúčinný) | 0 |
| Francie | projednává se | projednává se | v legislativním procesu | 0 |
| Česko | ne | ne | — | — |
V Nizozemsku tvořily v roce 2023 eutanázie 5 % všech úmrtí — celkem 9 068 případů. V Belgii jich bylo 3 423, dohromady 33 647 za období 2002–2023. Ve Španělsku podstoupilo od června 2021 do konce roku 2024 eutanázii 1 123 osob, přičemž v roce 2024 jich bylo 426 — meziroční nárůst o 27 %. Švýcarsko umožňuje asistovanou sebevraždu i cizincům prostřednictvím organizace Dignitas — v letech 1998–2018 jejích služeb využilo přibližně 1 250 Němců.
Případ Noelie: 601 dní boje o právo zemřít
Noelia Castillová podstoupila eutanázii 26. března 2026 jako třetí nejmladší osoba ve Španělsku — po 601 dnech právních obstrukcí vedených jejím otcem s podporou konzervativní organizace Abogados Cristianos.
V říjnu 2022 se Noelia po opakovaném sexuálním násilí pokusila o sebevraždu skokem z pátého patra. Pád jí způsobil nevratné ochrnutí od pasu dolů, chronickou neuropatickou bolest a úplnou závislost na péči. V červenci 2024 schválilo eutanázii jednomyslně všech 19 členů katalánské Garanční a hodnoticí komise.
Otec Gerónimo Castillo s podporou Abogados Cristianos oddaloval výkon u pěti soudních instancí: soud v Barceloně (březen 2025), Vrchní soud Katalánska (září 2025), Nejvyšší soud (29. ledna 2026), Ústavní soud (20. února 2026) a ESLP (10. března 2026). Žádný se nepostavil proti. Před eutanázií jí otec řekl: „Ty jsi to začala, ty to ukončíš. A postarej se o svůj pohřeb." Poté ji přestal navštěvovat.
Matka Yolanda Ramos prošla opačnou cestou — od počátečního odporu k přijetí: „Nesouhlasím, ale vždy budu stát při ní." Požádala o přítomnost u dcery, ta odmítla. Den před eutanázií Noelia řekla v televizním rozhovoru: „Nechci být pro nikoho příkladem, je to prostě můj život."
Česko: 73 % lidí pro, zákon nikde
Podle průzkumu CVVM z roku 2023 souhlasí s uzákoněním eutanázie 73 % Čechů — nejvíce od roku 2007. Za 17 let proběhly čtyři neúspěšné legislativní pokusy, pátý návrh senátorky Věry Procházkové zahrnuje eutanázii i asistovanou sebevraždu.
V Česku je aktivní eutanázie trestným činem — usmrcení na žádost se posuzuje jako vražda, asistence k sebevraždě je trestná podle § 144 trestního zákoníku s hrozbou až tří let vězení. Legální je pouze pasivní eutanázie: pacient může odmítnout léčbu prostřednictvím institutu „dříve vyslovené přání".
Podpora legalizace prochází celým politickým spektrem: od 82,7 % voličů Pirátů přes 69,7 % voličů SPOLU až po 56,2 % voličů SPD. Česká lékařská komora má v etickém kodexu eutanázii jako nepřípustnou, přesto je přibližně 55 % lékařů pro legalizaci. Petice za uzákonění eutanázie nasbírala k březnu 2026 celkem 11 779 podpisů.
V únoru 2026 prošla Senátem v prvním čtení novela zákona o zdravotních službách (35 pro, 8 proti z 56 přítomných), která upravuje paliativní péči a terminální tišení bolesti — ale ne samotnou eutanázii. Senátorka Daniela Kovářová varovala: „Jde o nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanázii." Filosof David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR oponuje: pokud medicína už nemůže pomoci a člověk zažívá neúnosné utrpení, je eticky odůvodnitelné umožnit mu rozhodnutí o konci. Lékař a teolog Marek Vácha naopak tvrdí: „Pokud je dobrá hospicová péče, nejsou žádosti o sebevraždu."
Evropa na rozcestí: nové zákony i odpor
Zatímco Francie balancuje na hraně legalizace, Slovinsko i Skotsko eutanázii odmítly. Odpůrci poukazují na kanadský program MAID (Medical Assistance in Dying — lékařsky asistované umírání) jako varovný příklad „kluzkého svahu" — rozšiřování kritérií na psychické utrpení.
Francie je nejbližší velkou zemí na cestě k legalizaci. Národní shromáždění schválilo zákon 25. února 2026 (299 pro, 226 proti), Senát jej ale v lednu 2026 odmítl poměrem 181 ku 122. Ani právo EU, ani Evropská úmluva o lidských právech nebrání členským státům přijímat vlastní legislativu — Evropská komise potvrdila, že v oblasti eutanázie nemá žádnou kompetenci.
Slovinsko v referendu v listopadu 2024 odmítlo zákon o eutanázii (53 % proti), ve Skotsku byl návrh poražen hlasováním 69 ku 57. Případ Noelie Castillové se stal první plnou soudní zkouškou španělského zákona z roku 2021 včetně přezkumu ESLP — žádný předchozí případ nebyl takto testován. Po její smrti Abogados Cristianos podali trestní oznámení na ošetřující lékařku a spustili kampaň požadující zrušení zákona o eutanázii.
Kde přesně leží hranice mezi právem na důstojnou smrt a ochranou zranitelných lidí? A jak by měla vypadat pojistka, aby se eutanázie nestala nástrojem tlaku na nemocné?
Často kladené otázky
Je eutanázie v Česku legální?
Ne. V Česku je aktivní eutanázie trestným činem — usmrcení na žádost se posuzuje jako vražda. Legální je pouze pasivní eutanázie, kdy pacient odmítne léčbu prostřednictvím „dříve vysloveného přání". Senátorka Věra Procházková (ANO) má připravený návrh zákona zahrnující eutanázii i asistovanou sebevraždu.
Kde v Evropě je eutanázie legální v roce 2026?
Aktivní eutanázii umožňují čtyři státy EU: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Španělsko. Asistovanou sebevraždu povoluje Švýcarsko, Rakousko a omezeně Itálie a Německo. Francie zákon projednává — v dubnu 2026 se vrací do Senátu.
Kolik Čechů podporuje legalizaci eutanázie?
Podle průzkumu CVVM z května 2023 souhlasí s uzákoněním eutanázie v Česku 73 % obyvatel — nejvíce od začátku měření v roce 2007. Podpora je napříč politickým spektrem, od Pirátů (82,7 %) po SPD (56,2 %).
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.