Téměř každý třetí výrobek dovezený do Česka ze zemí mimo Evropskou unii nesplňuje požadavky na kvalitu. Každý pátý z unijních zemí také ne. A české potraviny? I ty propadají — ve 13 procentech případů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v roce 2025 uložila pokuty za téměř 200 milionů korun — rekordní částku v historii české potravinářské kontroly.
Co je falšování potravin a proč je v Česku tolik případů
Falšování potravin znamená záměrnou změnu složení výrobku za účelem snížení nákladů — ředění vodou, nahrazování levnějšími surovinami nebo klamavé označení na etiketě. SZPI v roce 2025 odhalila 2 310 nevyhovujících šarží potravin při 47 370 kontrolních vstupech a uložila rekordní pokuty ve výši 199,7 milionu Kč.
Představte si, že si koupíte olivový olej za 200 korun. Otevřete lahev, nalijete na salát — a nevíte, že polovina obsahu je řepkový olej. Na etiketě stojí „extra panenský olivový olej", ale ve skutečnosti jste zaplatili za směs, která stojí výrobce zlomek ceny. Přesně tak funguje většina potravinových podvodů: nejde o otravu, ale o peníze.
Proč je falšování tak rozšířené? SZPI má přibližně 265 inspektorů na více než 100 000 provozoven — to je jeden inspektor na téměř 400 podniků. Velké obchodní řetězce navíc tlačí dodavatele k co nejnižším cenám, což některé motivuje k „úsporám" na složení. A problém není jen český: na úrovni EU bylo jen v lednu 2026 nahlášeno 189 podezření na potravinový podvod, v říjnu 2025 dokonce 223.
Rekordní čísla z roku 2025 ukazují i druhou stránku — inspekce přitvrzuje. Pokuty meziročně vzrostly o 10 milionů korun oproti roku 2024 a o 70 milionů oproti roku 2023. SZPI vedla 3 564 správních řízení a uzavřela 114 restaurací za závažné hygienické nedostatky. Stačí to ale na odrazení podvodníků?
Med, víno, olej: které potraviny se falšují nejčastěji
Mezi nejčastěji falšované potraviny v Česku patří med ředěný cukrovými sirupy, víno obohacené syntetickým glycerolem nebo barvivy, olivový olej ředěný levnějšími rostlinnými oleji a masné výrobky s nižším podílem masa, než uvádí etiketa.
Med je klasický případ. Kvalitní český med stojí kolem 200–300 Kč za kilogram, zatímco falzifikáty se prodávají i za polovinu. Podvodníci přidávají cukrové sirupy a diastázu rostlinného původu, aby oklamali laboratorní testy. Pokud med za 89 Kč v akci vypadá příliš výhodně, pravděpodobně výhodný opravdu je — ale pro výrobce, ne pro vás.
Víno trápí inspektory dlouhodobě. Falšování zahrnuje přidávání vody, syntetického glycerolu (který zvyšuje dojem plnosti v ústech) a umělých barviv. Láhev „moravského" vína za 39 Kč by měla vzbudit podezření — kvalitní víno z malého moravského vinařství za takovou cenu vyrobit nejde.
Olivový olej bývá ředěný řepkovým, sezamovým nebo slunečnicovým olejem. Na první ochutnání to laik nepozná. Nejčastěji se falšuje olej označený jako „extra panenský", protože cenový rozdíl oproti běžnému oleji je největší a marže z podvodu nejvyšší.
Masné výrobky mají často nižší podíl masa, než deklaruje etiketa. Inspektoři opakovaně nacházejí nedeklarované strojně oddělené maso — levnější surovinu, která ze zákona musí být na obalu uvedena, ale často chybí. Když salám deklaruje „80 % vepřového masa" a ve skutečnosti ho obsahuje 55 %, zaplatili jste za 25 % masa, které v něm není.
Jak číst etiketu: pravidla pro chytrý nákup
Složky na etiketě jsou ze zákona seřazeny od nejzastoupenější po nejméně zastoupenou — krátký seznam s rozpoznatelnými ingrediencemi indikuje méně zpracovaný produkt. Výrobce musí uvést 7 povinných nutričních hodnot a zemi původu.
Etiketa je váš nejsilnější nástroj proti falšovaným potravinám. Podle zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách musí každý výrobek uvádět přesné složení v sestupném pořadí podle podílu. Když kupujete šunkový salám a na prvním místě seznamu složek je „vepřové maso 80 %", máte dobrý produkt. Když na prvním místě stojí „voda" nebo „modifikovaný škrob", kupujete spíše vodu s příchutí šunky.
Na co se zaměřit:
- Počet složek — čím kratší seznam, tím méně zpracovaný výrobek. Med by měl mít jedinou složku: med.
- Pořadí složek — první tři položky tvoří většinu výrobku. Pokud u „ovocného" jogurtu je ovoce až na pátém místě, je ho tam minimum.
- Procentuální podíl — u klíčových složek (maso v salámu, ovoce v džemu) musí být uveden procentuální podíl. Chybí-li, je to varovný signál.
- Země původu — povinný údaj. Data SZPI ukazují, že potraviny ze třetích zemí nevyhovují ve 31,5 % případů, zatímco české ve 13,3 %.
Od 12. května 2021 navíc platí novela zákona o potravinách, která zakazuje prodej potravin dvojí kvality. Pokud výrobce prodává v Česku jiný produkt než v Německu pod stejnou značkou a obalem, hrozí mu pokuta až 50 milionů korun. Zákon reagoval na opakovaná zjištění, že některé nadnárodní značky dodávaly do střední Evropy výrobky s nižším podílem kvalitních surovin.
Značky kvality: co skutečně zaručují
Značka Klasa, kterou zná 89 % informovaných českých spotřebitelů, garantuje nadstandardní kvalitu českého výrobku ověřenou nezávislou laboratoří. Regionální potravina zaručuje tradiční složení a zpracování v konkrétním kraji.
Na českém trhu existuje několik značek kvality, které usnadňují orientaci. Nejznámější je Klasa — národní značka kvality udělovaná Ministerstvem zemědělství. Výrobek s logem Klasa musí splňovat nadstandardní kvalitativní parametry ověřené nezávislou laboratoří. Značku nelze „koupit" — uděluje se na základě posouzení složení, chuti a výrobního procesu.
Regionální potravina funguje na krajské úrovni. Zaručuje, že výrobek pochází z konkrétního regionu a je vyroben z místních surovin tradičním postupem. Pro spotřebitele, kterým záleží na podpoře lokálních producentů, je to spolehlivý ukazatel.
Pozor ale na označení, která vypadají „oficiálně", ale nemají žádnou zákonnou oporu. Nápisy jako „tradiční recept", „babiččina kvalita" nebo „přírodní produkt" nejsou chráněné pojmy a může je použít kdokoli. Skutečná záruka kvality má vždy konkrétního garanta — ministerstvo, inspekci nebo certifikační autoritu.
Portál Potraviny na pranýři: váš online pomocník
SZPI provozuje veřejně přístupný portál potravinynapranyri.cz, kde zveřejňuje výsledky kontrol falšovaných, nebezpečných a nekvalitních potravin. Spotřebitelé zde mohou vyhledávat konkrétní výrobky, značky i prodejce.
Málokterý český spotřebitel ví, že má k dispozici bezplatný online nástroj, kde si může ověřit, jestli potravina v jeho nákupním košíku neprošla kontrolou s negativním výsledkem. Portál Potraviny na pranýři (potravinynapranyri.cz) provozuje přímo SZPI a průběžně ho aktualizuje.
Na portálu najdete výrobky stažené z prodeje, potraviny s klamavým označením, výsledky laboratorních rozborů i fotografie závadných produktů. Můžete vyhledávat podle názvu výrobku, výrobce, obchodního řetězce nebo typu závady. Pokud máte podezření, že potravina, kterou jste koupili, není v pořádku, můžete podat podnět přímo přes web SZPI — a to i anonymně.
Nevyhovující potraviny v číslech
Data SZPI za rok 2025 ukazují výrazné rozdíly v kvalitě potravin podle původu: nejvyšší podíl nevyhovujících šarží mají potraviny ze třetích zemí (31,5 %), nejnižší české výrobky (13,3 %). Celkem inspektoři provedli 47 370 kontrolních vstupů v šesti segmentech trhu.
Odkud pocházejí problematické potraviny? Data SZPI za rok 2025 ukazují, že původ hraje roli — ale neznamená automatickou záruku kvality.
| Původ | Podíl nevyhovujících šarží |
|---|---|
| Třetí země (mimo EU) | 31,5 % |
| Země EU | 19,5 % |
| Česká republika | 13,3 % |
České výrobky dopadají nejlépe, ale 13,3 % stále znamená, že zhruba každý osmý kontrolovaný český výrobek nesplnil požadavky. Falšování potravin rozhodně není jen problém dovozu.
Kde inspektoři kontrolují nejčastěji? Společné stravování — restaurace, jídelny a fast-foody — zaujímá největší podíl kontrol. Právě v tomto segmentu inspektoři v roce 2025 zjistili porušení u téměř 30 % kontrol a uzavřeli 114 provozoven.
| Segment | Počet kontrol |
|---|---|
| Společné stravování | 25 840 |
| Maloobchod | 18 055 |
| Výroba potravin | 8 521 |
| Velkosklady | 1 902 |
| Ostatní | 2 653 |
| Prvovýroba | 576 |
Zkusili jste někdy porovnat složení stejného výrobku v českém a zahraničním obchodě? Nebo jste na portálu Potraviny na pranýři našli produkt, který máte doma ve spíži?
Často kladené otázky
Jak poznám falšovaný med?
Kvalitní med by měl mít na etiketě jedinou složku — med. Podezřele nízká cena (pod 150 Kč za kilogram) může naznačovat ředění cukrovými sirupy. Med z českého včelařství se značkou Klasa nebo Regionální potravina je spolehlivější volbou. SZPI pravidelně testuje med v maloobchodě a výsledky kontrol falšovaných potravin zveřejňuje na portálu Potraviny na pranýři.
Co znamená zákaz dvojí kvality potravin?
Od roku 2021 platí novela zákona č. 110/1997 Sb., která zakazuje prodej potravin dvojí kvality — tedy výrobků, které se v Česku prodávají pod stejnou značkou a obalem jako v jiných zemích EU, ale mají horší složení. Pokuta pro výrobce dosahuje až 50 milionů Kč. Zákon reagoval na zjištění, že některé nadnárodní značky dodávaly do střední Evropy výrobky s nižším podílem kvalitních surovin.
Kde můžu nahlásit podezření na falšovanou potravinu?
Podnět můžete podat přímo na webu SZPI (szpi.gov.cz) nebo prostřednictvím portálu Potraviny na pranýři. Uveďte název výrobku, místo nákupu a důvod podezření. SZPI přijímá podněty i anonymně a inspektoři kontrolu provedou a výsledek zveřejní, pokud se podezření na kvalitu potravin potvrdí.
Je bezpečnější kupovat české potraviny?
Data SZPI za rok 2025 ukazují, že české potraviny mají nejnižší podíl nevyhovujících šarží (13,3 %) ve srovnání s dovezenými výrobky (EU 19,5 %, třetí země 31,5 %). Český původ ale není automatická záruka bezpečnosti potravin. Spolehlivější je kombinace: český původ, značka kvality (Klasa, Regionální potravina) a krátký seznam složek na etiketě.
Co je portál Potraviny na pranýři a jak ho používat?
Potraviny na pranýři (potravinynapranyri.cz) je veřejně přístupný portál SZPI, kde najdete výsledky kontrol falšovaných a nekvalitních potravin. Můžete vyhledávat podle výrobku, výrobce nebo obchodního řetězce. Portál se průběžně aktualizuje a obsahuje i fotografie závadných produktů s popisem zjištěných závad.
Kolik inspektorů SZPI kontroluje potraviny v Česku?
SZPI disponuje přibližně 265 inspektory na více než 100 000 potravinářských provozoven v Česku. V roce 2025 provedli celkem 47 370 kontrolních vstupů. Jeden inspektor tak připadá na téměř 400 podniků. Proto je aktivní role spotřebitele — čtení etiket, sledování značek kvality a využívání portálu Potraviny na pranýři — důležitou součástí systému kontroly bezpečnosti potravin.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.