Útok, který odhalil slabinu
Žhářský útok na zbrojovku Archer-LPP v Pardubicích z 20. března 2026 je součástí rostoucí vlny sabotáží evropského obranného průmyslu. Od roku 2022 se počet ruských sabotážních operací v Evropě téměř zdvanáctinásobil — z 3 na 34 ročně. Česko jako dodavatel dronů pro Ukrajinu se stává terčem.
Skupina maskovaných osob vnikla 20. března 2026 kolem 4:20 ráno do areálu pardubické zbrojovky Archer-LPP s velkým kladivem a sekerou. Zcela zničila výrobní halu i administrativní budovu. Škody dosáhnou stovek milionů korun. Policie obvinila tři zadržené — občany ČR a USA — z teroristického útoku a pátrá po dalších šesti podezřelých, jejichž podobizny zná z fotografií.
Earthquake Faction: protest, nebo operace pod falešnou vlajkou?
K útoku se přihlásila dosud neznámá skupina Earthquake Faction s protiizraelskou rétorikou. Vyšetřovatelé ale pracují s hypotézou operace pod falešnou vlajkou — web skupiny byl registrován teprve den před útokem prostřednictvím anonymizační služby na Islandu.
Firma LPP Holding popřela jakoukoli spolupráci s izraelskou Elbit Systems. Její ředitelka Martina Tauberová prohlásila: „V našem závodě se žádné izraelské drony nikdy nezačaly vyrábět. Ke spolupráci s izraelskou společností nikdy nedošlo, a to z důvodu zrušení tendru." Plánovaná kooperace skutečně nikdy nezačala kvůli zrušení tendru ministerstvem obrany ČR.
Bezpečnostní expert Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity zasadil útok do jiného rámce: „Dokud se neprokáže něco jiného, lze operovat i s předpokladem, že by to mohla být akce podobného typu jako ve Vrběticích. Do ruského modu operandi to zapadá učebnicově." Analytik Otakar Foltýn doplnil, že propalestiňští extremisté jsou dlouhodobě propojeni s prostředím ruských zpravodajských služeb.
Sabotáže v Evropě: od Vrbětic po Pardubice
Podle zprávy CSIS se počet ruských sabotážních útoků v Evropě mezi lety 2022 a 2024 téměř zdvanáctinásobil. Zpráva ICCT/GLOBSEC z února 2026 dokumentuje nejméně 151 hybridních operací ruských tajných služeb v Evropě od začátku invaze na Ukrajinu.
Pardubický útok není izolovaný incident. V květnu 2024 hořela továrna Diehl Metall v Berlíně, součást koncernu vyrábějícího rakety IRIS-T. Příčina požáru zůstává sporná — německá policie předpokládá technickou závadu, zpravodajské zdroje hovoří o sabotáži. Škoda dosáhla desítek milionů eur. V dubnu 2024 explodoval závod BAE Systems v jižním Walesu, kde se vyráběla dělostřelecká munice pro Ukrajinu. Ve stejném roce byl zmařen pokus o atentát na šéfa německého Rheinmetallu.
| Kdy | Kde | Cíl | Typ útoku |
|---|---|---|---|
| říjen 2014 | Vrbětice, ČR | Muniční sklad (zásoboval Ukrajinu) | Exploze — GRU Unit 29155, 2 mrtví |
| duben 2024 | Jižní Wales, UK | BAE Systems (munice pro Ukrajinu) | Exploze v závodě |
| květen 2024 | Berlín, Německo | Diehl Metall (součást koncernu Diehl) | Požár továrny — příčina sporná |
| 2024 | Německo | Rheinmetall — CEO Armin Papperger | Zmařený pokus o atentát |
| 2024 | Německo, Polsko, UK | DHL logistická centra | Zápalné balíčky s hořčíkem |
| březen 2026 | Pardubice, ČR | Archer-LPP (drony pro Ukrajinu) | Žhářský útok, škody stovky mil. Kč |
Klíčovou změnou je způsob, jakým Moskva operace řídí. Po vyhoštění stovek ruských zpravodajských důstojníků z evropských ambasád přešla GRU na model jednorázových zakázek — najímá civilisty bez vazeb na rozvědku přes internet. Z 172 identifikovaných pachatelů bylo 95 % běžných civilistů.
Proč právě Česko: zadní základna fronty
Česko funguje jako klíčový dodavatel dronů, munice a optických systémů pro Ukrajinu. Firma Archer-LPP vznikla na začátku roku 2022, kdy ruská invaze donutila přesunout výrobu termovizní optiky z Kyjeva do Pardubic.
Spolumajitel LPP Holding Radim Petráš kontaktoval kolegy z Archeru v Kyjevě hned 24. února 2022 v den invaze. Dva dny poté přijelo prvních deset ukrajinských specialistů, záhy se přenesla celá výroba. Petráš zdůraznil soběstačnost firmy: „Nemáme žádného kritického dodavatele. Všechno vyrábíme my — od draku přes kompozit až po autopilota."
Zástupkyně firmy Olga Duplichuk potvrdila rozsah škod: „Bohužel, téměř celá výroba byla zničena, včetně produkce a uskladněných hotových výrobků." LPP Holding přitom vyrábí mimo jiné autonomní drony poháněné umělou inteligencí, termovizní zaměřovače AT-300 pro protitankový systém Stugna-P a stealth dron Nightray s doletem 400 km.
Jak se Česko chrání — a kde zaostává
V ČR má licenci na výrobu a vývoj zbraní 428 firem. Ministr průmyslu Karel Havlíček po útoku oznámil zpřísnění dozoru nad jejich zabezpečením, firmám hrozí odnětí licence.
Premiér Babiš po zasedání Bezpečnostní rady státu prohlásil, že „areál firmy nebyl dostatečně zabezpečen" a útočníci „přelezli plot". LPP Holding toto tvrzení odmítl. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek upozornil na širší problém: zranitelnosti mohou být jinde v dodavatelském řetězci — narušení výroby kyseliny dusičné by efektivně paralyzovalo výrobu munice.
Česko v roce 2024 poprvé splnilo 2% cíl NATO — obranné výdaje dosáhly 166,8 mld. Kč (2,09 % HDP). Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 ale činí pouze 154,8 mld. Kč (1,73 % HDP). K dosažení 2 % je třeba započítat i výdaje ministerstva dopravy. Vláda plánuje zvyšovat obranné výdaje o 0,2 % HDP ročně. Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se spojenci zavázali k cíli 3,5 % HDP na obranu do roku 2035.
Kříž ale varoval před přehnaným optimismem: „Co změnily Vrbětice, kdy je téměř jisté, že za nimi Rusko stálo? Nezměnily v podstatě nic. A tohle je útok, který je o několik řádů níže z hlediska následků."
Útok přichází pouhých pět dnů po summitu Evropské rady z 19. března 2026, kde lídři EU jednali o dalším financování podpory Ukrajiny a posílení evropské obrany. Maďarsko v reakci zařadilo Earthquake Faction na národní teroristický seznam a nařídilo posílení ostrahy maďarských zbrojovek.
Zajímá vás, jak vlastně funguje zabezpečení českých zbrojovek? A kdo rozhoduje o tom, která firma smí vyrábět vojenský materiál?
Často kladené otázky
Kdo stojí za žhářským útokem na zbrojovku v Pardubicích?
Policie obvinila tři osoby — občany ČR a USA — z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. K útoku se přihlásila skupina Earthquake Faction, vyšetřovatelé ale pracují s hypotézou operace pod falešnou vlajkou. Policie pátrá po dalších šesti podezřelých.
Co vyráběla firma Archer-LPP v Pardubicích?
Archer-LPP vyráběla autonomní drony, termovizní zaměřovače a stealth drony pro ukrajinskou armádu. Firma vznikla v roce 2022 po přesunu výroby z Kyjeva do Česka kvůli ruské invazi. Útok zničil téměř celou výrobní kapacitu včetně hotových výrobků.
Přibývá sabotáží evropského obranného průmyslu?
Ano. Podle zprávy CSIS vzrostl počet ruských sabotážních útoků v Evropě z 3 v roce 2022 na 34 v roce 2024. Zpráva ICCT/GLOBSEC z února 2026 dokumentuje 151 hybridních operací. Terčem jsou především firmy dodávající vojenský materiál Ukrajině.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.