Nábor do české armády 2026: proč se daří a proč to nestačí

Ministr obrany Jaromír Zůna v březnu 2026 oznámil, že letošní cíl náboru 2 250 vojáků je splněn na 65,5 % — a to jsme teprve v prvním čtvrtletí. „A to jsou všechno už vydaná rozhodnutí. Ti lidé už mají stanovený termín, kdy mají přijet do Vyškova," upřesnil Zůna v pořadu TV Nova. Jenže stačí podívat se na čísla z druhého konce: armáda potřebuje 37 500 vojáků, má jich necelých 29 000. I při rekordním náboru jí chybí více než 8 000 lidí — a současné tempo by je doplnilo nejdříve za osm let.

Proč armáda nabírá rekordně

Rekordní nábor do české armády v letech 2025–2026 je výsledkem zvýšení platů o 10–15 %, náborového příspěvku až 1 milion korun, zdvojnásobení příspěvku na bydlení a snížení zdravotních požadavků na uchazeče.

V roce 2025 armáda přijala 2 390 nových vojáků z povolání — historicky nejvyšší počet od profesionalizace v roce 2004. Předchozí rekord z roku 2006 (2 262 vojáků) překonala o více než stovku. Co se změnilo?

Platy poddůstojníků vzrostly celkem o 15 % (dvě vlny: červenec 2025 a leden 2026), důstojnické o 10 %. Maximální náborový příspěvek vyskočil ze 250 000 na 1 milion korun — zákon podepsal prezident Pavel — reálně se přitom pohybuje kolem 450 000 Kč. Příspěvek na bydlení se zdvojnásobil z 3 000 na 6 000 Kč měsíčně (7 000 Kč v Praze) a proplácení cest domů narostlo z 5 na 18 jízd měsíčně. Armáda navíc snížila zdravotní požadavky a spustila digitální náborový portál doarmady.cz, který překročil 100 000 unikátních návštěv měsíčně.

Čísla náboru: rekord v kontextu

Česká armáda v roce 2025 poprvé překonala hranici 2 000 nově přijatých vojáků. V prvním čtvrtletí 2026 má vydaná rozhodnutí pro přibližně 1 474 rekrutů z cílových 2 250.

Rok	Cíl náboru	Skutečně přijato	Čistý přírůstek
2023	–	~1 300	~70
2024	–	~1 300	352
2025	2 100	2 390	~1 000+
2026 (Q1)	2 250	~1 474 (65,5 %)	–

Klíčový je sloupec „čistý přírůstek". V roce 2024 armáda přijala 1 300 lidí, ale čistě přibylo jen 352 — zbytek nahradil odcházející. Z celého resortu obrany v roce 2024 odešlo 1 467 osob a polovina odmítla prodloužit závazek. Hlavní důvody? Náklady na dojíždění (armáda může vojáka přeložit na druhý konec republiky), málo času na rodinu a chování nadřízených.

Proč rekordní nábor nestačí

Náčelník generálního štábu Karel Řehka stanovil potřebu 37 500 vojáků na základě nových aliančních cílů — o 7 500 více než dosavadní koncepční cíl 30 000. Při čistém ročním přírůstku kolem 1 000 by armáda tento cíl dosáhla nejdříve za 8–9 let.

Řehka na velitelském shromáždění v roce 2025 kritizoval náborový proces jako „zoufale pomalý a odrazující" — trvá až 8 měsíců místo ideálních 30–60 dnů. „V této oblasti jsme koncepčně totálně zaspali. Jak dlouho trvá proces náboru v civilních firmách? Řádově týdny. Ne měsíce," řekl Řehka. Ze 7 000 ročních zájemců armáda nabere jen zlomek právě kvůli zdlouhavému procesu.

Průzkumy navíc ukazují, že zájem o dobrovolný vstup do armády je velmi nízký — podle agentury STEM uvažují o vstupu do aktivních záloh jen 3–4 % populace. Věkový průměr českého vojáka je 37,8 roku — druhý nejvyšší v NATO po Belgii (40 let). Pro srovnání: američtí mariňáci mají průměr 25 let. Řehka proto nevyloučil zavedení „nějaké formy vojenské služby", ale explicitně odmítl „povinnou vojnu sovětského střihu": „Pokud to myslíme s obranou země skutečně vážně, nevyhneme se nějaké formě vojenské služby."

Obranný rozpočet: 184 miliard a spor o dvě procenta

Rozpočet kapitoly Ministerstva obrany na rok 2026 činí 154,8 miliardy korun. Celkové obranné výdaje včetně ostatních kapitol dosahují 184,7 miliardy (2,06 % HDP), ale kritici zpochybňují metodiku výpočtu.

Rok	Rozpočet MO (mld. Kč)	Celkové obranné výdaje (mld. Kč)	% HDP
2025	~155	~175	2,01 %
2026	154,8	184,7	2,06 %
2027 (výhled)	–	215,3	–
2028 (výhled)	–	238,2	–

Rozpočet MO je o 21 miliard korun nižší, než navrhovala předchozí Fialova vláda. Babišova vláda snížení realizovala posunem financování projektů do roku 2027 (16,4 mld. Kč) a redukcí provozních nákladů. Zároveň se pokouší dosáhnout dvouprocentního závazku zahrnutím 19,6 miliardy z kapitoly dopravy (vojensky využitelné silnice). Národní rozpočtová rada i americký velvyslanec Nicholas Merrick pochybují o této metodice — Merrick varoval, že Česko riskuje pozici nejnižšího přispěvatele NATO.

Na investice do modernizace je v rozpočtu 2026 vyčleněno 56,1 miliardy korun. Armáda v roce 2026 obdrží další tanky Leopard 2A4 (celkem 42 kusů do konce roku), první houfnice Caesar (28 kusů plánováno) a systém protivzdušné obrany SPYDER. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na 44 tanků Leopard 2A8 za 34,25 miliardy korun, s opcí na dalších až 33 strojů — v maximální variantě 77 tanků za 52,1 miliardy.

Co bude dál: nový náčelník a nové výzvy

Mandát náčelníka generálního štábu Řehky končí 31. srpna 2026. Ministr Zůna v březnu oznámil, že předá premiérovi seznam kandidátů na nástupce — avizoval, že nový náčelník bude „tišší".

Výměna na postu náčelníka probíhá v klíčovém období: NATO na summitu v Haagu v roce 2025 stanovilo nový obranný cíl: 3,5 % HDP na obranu a dalších 1,5 % na související bezpečnostní výdaje do roku 2035. Česko s 2,06 % je od nového cíle daleko. Česko se navíc zavázalo vybudovat do roku 2026 plnohodnotnou těžkou brigádu pro NATO — vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr upozornil: „Slíbili jsme, že do roku 2026 vybudujeme plnohodnotnou těžkou mechanizovanou brigádu a to zcela určitě nestihneme." I když 7. mechanizovaná brigáda získala certifikaci NATO v prosinci 2025, plný rozsah závazku splněn nebude.

Problémy s náborem přitom nejsou jen české — týkají se i Austrálie, Německa a dalších zemí NATO. Demografický pokles a konkurence trhu práce jsou celosvětový trend. Řehka to shrnul: „Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit."

Říkali jste si někdy, co vlastně obnáší vstup do profesionální armády? Nebo proč trvá náborový proces měsíce, zatímco v soukromé firmě vás přijmou za týdny?