Pardubická zbrojovka: proč je Česko terčem sabotáží

Devět zadržených ve čtyřech zemích kvůli jednomu požáru

Žhářský útok na pardubickou zbrojovku LPP Holding z 20. března 2026 vyšetřují úřady v Česku, Polsku, Bulharsku i na Slovensku. Celkem devět podezřelých čelí obvinění z terorismu — pět je ve vazbě v ČR, další zadržela polská kontrarozvědka ABW a bulharská policie na základě evropského zatykače.

Polská kontrarozvědka ABW zadržela 24. března 2026 třiadvacetiletou Aleksandru Ž. a o dva dny později dvaadvacetiletého Filipa B. Začátkem dubna ABW zadržela třetí osobu, která údajně pověřila další nákupem předmětů použitých k zapálení haly. Dne 3. dubna policie obvinila dalšího člověka a v Bulharsku byl na základě evropského zatykače zadržen další podezřelý.

Podle kamerových záznamů akci provedla devítičlenná skupina, ve které byly nejméně dvě ženy. Podezřelým hrozí až 20 let vězení za teroristický útok a účast v teroristické skupině.

Co se stalo v pardubické zbrojovce

Útočníci 20. března 2026 brzy ráno násilně vnikli do areálu firmy LPP Holding v Pardubicích. Pomocí kladiva a sekery se dostali dovnitř, polili zařízení hořlavinou a zapálili sklad i administrativní budovu. Před zapálením sbírali technickou dokumentaci.

Firma LPP Holding (dříve Letecké přístroje Praha, založena v roce 1993) za posledních pět let zvýšila roční obrat z 50 milionů na 1,5 miliardy Kč. Vyrábí úderné drony MTS 40 s doletem 600 km, záchytné drony JWI-4000 a termooptické zaměřovače AT-300 pro protitankový systém Stugna-P — vše pro ukrajinské ozbrojené síly. Škody po požáru se odhadují na stovky milionů korun, firma ale ujistila partnery, že dodávky pokračují podle plánu.

K útoku se přihlásila dosud neznámá skupina The Earthquake Faction, která tvrdila, že zničila „klíčové výrobní centrum izraelských zbraní". Web skupiny byl registrován 19. března — den před útokem. Přitom LPP Holding s izraelskou firmou Elbit Systems nikdy nespolupracovala: plánovaná kooperace na výrobě dronů se neuskutečnila poté, co Ministerstvo obrany ČR zrušilo příslušný tendr.

Proč právě česká zbrojovka

Česko je jedním z klíčových dodavatelů zbraní a munice pro Ukrajinu. České zbrojní exporty na Ukrajinu vzrostly z 34 miliard Kč v roce 2022 na 94 miliard v roce 2024. V rámci české muniční iniciativy bylo v roce 2024 dodáno přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice včetně 500 tisíc kusů ráže 155 mm.

Profesor Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zasazuje útok do širšího kontextu: „Je zcela logické, že továrny a firmy, které se zabývají vývojem a výrobou zbrojních systémů, které dostává Ukrajina, mohou být terčem tohoto typu operací." Připomněl, že na Ukrajině bylo „vyhozeno do vzduchu nejméně pět, šest, možná sedm muničních skladů v letech před ruskou invazí, a to podobným způsobem jako u nás ve Vrběticích".

Vzorec sabotáží napříč Evropou

Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) zdokumentoval více než 50 sabotážních událostí v Evropě od roku 2022 do poloviny roku 2025, pravděpodobně napojených na Rusko. V roce 2024 došlo ke čtyřnásobnému nárůstu oproti předchozímu roku.

Česko má s ruskou sabotáží přímou zkušenost. V roce 2014 agenti ruské vojenské rozvědky GRU z Jednotky 29155 zničili muniční sklady ve Vrběticích — cílem bylo narušit dodávky zbraní na Ukrajinu. Operace zahrnovala minimálně šest agentů včetně velitele jednotky generála Averjanova. Pardubický útok do tohoto vzorce zapadá: sabotážní operace v Evropě cílí na továrny na výrobu zbraní, logistické uzly a dopravní koridory napojené na dodavatelské řetězce pro Ukrajinu. Ve stejném období došlo k explozím v polské zbrojovce Mesko a požáru na překladišti v Polsku.

Po útoku na LPP Holding vláda nařídila zvýšený dozor nad zabezpečením 428 firem s licencí na výrobu a vývoz zbraní. Firmy jako Aero Vodochody, U&C UAS a Explosia již posílily bezpečnostní opatření.

Falešná vlajka, nebo skutečný aktivismus?

Existuje debata, zda šlo o skutečnou propalestinskou akci, nebo o ruskou operaci pod falešnou vlajkou. Skupina The Earthquake Faction neměla žádnou předchozí historii aktivismu a útočníci před zapálením sbírali technickou dokumentaci — chování konzistentní se zpravodajským sběrem, nikoli ideologickým protestem.

Mezi identifikovanými podezřelými jsou Youssef Moursi, egyptsko-americký student Univerzity Karlovy, a Anežka Brahová, česká propalestinská aktivistka. Propalestinský spolek brání podezřelé s tvrzením, že policie nemá důkazy pro obvinění z terorismu. Někteří analytici upozorňují, že nelze vyloučit skutečný levicový extremismus radikalizovaný konfliktem v Gaze.

Zahraniční média však útok zasazují do kontextu eskalující ruské hybridní války. Analytici z IISS, S&P Global a think-tanku CEPA dokumentují rostoucí vzorec sabotáží cílených na evropskou obrannou infrastrukturu. Jerusalem Post a Times of Israel naopak zdůrazňují, jak byl propalestinský aktivismus využit jako krytí pro státem řízenou sabotáž.

Zajímá vás, jak vlastně funguje ochrana strategických firem v Česku — a proč zbrojovka vyrábějící drony pro Ukrajinu neměla stejné zabezpečení jako vojenský objekt?

Všechny jmenované osoby mají v trestním řízení postavení podezřelých nebo obviněných. Platí pro ně presumpce neviny — vinu může určit pouze pravomocný rozsudek soudu.