Výdaje na obranu v Česku: proč zaostáváme za závazky NATO

Americký velvyslanec při NATO kritizuje Česko: „Žádné výmluvy"

Česko vydává na obranu podle ministerstva obrany jen 1,73 % HDP, přestože se v roce 2014 zavázalo k 2 %. Vláda tvrdí, že po započtení výdajů z dalších resortů plní 2,07 %, ale alianci to nemusí stačit — nový cíl NATO je 5 % HDP do roku 2035.

„Žádné výmluvy, žádné výjimky." Těmito slovy americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v březnu 2026 na síti X zkritizoval českou vládu za nedostatečné výdaje na obranu. Whitaker — bývalý úřadující generální prokurátor USA, který na post velvyslance přišel bez zkušeností v zahraniční politice — reagoval na schválený rozpočet, jenž ministerstvu obrany přiděluje 154,8 miliardy korun. To odpovídá 1,73 % HDP, tedy pod hranicí závazku, který Česko dalo spojencům před dvanácti lety.

Dva dny nato Donald Trump označil NATO za „papírového tygra" a oznámil, že zvažuje odchod USA z aliance. Důvod? Evropští spojenci odmítli vyslat válečné lodě k znovuotevření Hormuzského průlivu během konfliktu s Íránem.

Jak Česko počítá výdaje na obranu

Vláda do obranných výdajů zahrnuje i rozpočty jiných resortů — dopravu (19,6 mld. Kč), Správu hmotných rezerv (5,3 mld.) nebo policejní vrtulníky z ministerstva vnitra (1,5 mld.). Celkem tak vykazuje 185 miliard korun, tedy 2,07 % HDP.

Spor o českou obranu není jen o číslech, ale o tom, jak se počítají. Samotné ministerstvo obrany hospodaří se 154,8 miliardami korun — to je 1,73 % HDP. Aby vláda dosáhla na magickou hranici 2 %, započítala výdaje z dalších resortů: dálnice z ministerstva dopravy (19,6 miliardy), zásoby Správy hmotných rezerv (5,3 miliardy), vrtulníky ministerstva vnitra (1,5 miliardy) nebo kybernetickou obranu z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB; 0,9 miliardy). Celkem přibližně 30 miliard z neobranných resortů.

Tomáš Pojar, bývalý poradce pro národní bezpečnost premiéra Fialy, k tomu řekl: „Ano, je velmi pravděpodobné, že NATO část výdajů označených jako obranné neuzná." Konečné slovo o uznání výdajů má aliační centrála — ne členský stát. Metodika NATO po summitu v Haagu v roce 2025 sice rozšířila kategorii o „doprovodné aktivity" pro odolnost státu, ale zda sem spadnou české dálnice a policejní vrtulníky, rozhodne Brusel.

Od 2 % k 5 %: jak se závazky NATO změnily

Na summitu v Haagu v červnu 2025 přijali spojenci nový cíl: 5 % HDP do roku 2035, z toho 3,5 % na přímou obranu a 1,5 % na odolnost státu. V roce 2025 poprvé všech 32 členů NATO splnilo původní dvouprocentní závazek.

Původní cíl 2 % HDP vznikl na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 jako reakce na ruskou anexi Krymu. Česko ho poprvé splnilo až v roce 2024 — po dvaceti letech od přijetí závazku. V roce 2023 přitom vydávalo na obranu pouhých 1,37 % HDP.

Mezitím se ale laťka posunula. Na summitu v Haagu v červnu 2025 se spojenci zavázali navýšit výdaje na 5 % HDP do roku 2035: z toho 3,5 % na přímou obranu a 1,5 % na odolnost — kybernetickou obranu, kritickou infrastrukturu a obranný průmysl. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy, aby „na summitu v Ankaře prokázaly, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvyšování výdajů."

Premiér Andrej Babiš na to ve Sněmovně reagoval jednoznačně: „Česká republika určitě nenastupuje cestu k výdajům na obranu ve výši 3,5 procenta HDP." Předseda SPD Tomio Okamura po koaliční radě oznámil, že vláda nebude výdaje na obranu navyšovat. Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) tvrdí, že armáda „nikdy nebyla v tak luxusní situaci."

Kde stojí Česko ve srovnání s aliancí

S 2,07 % HDP (podle kreativní metodiky) Česko zaostává za průměrem NATO 2,76 %. Polsko vede s 4,48 %, Pobaltí přesahuje 3,5 %. Aliační hodnocení identifikují u české armády zpoždění klíčových schopností o 6–10 let.

Země	% HDP	Poznámka
Polsko	4,48 %	Nejvyšší v NATO
Litva	4,00 %
Lotyšsko	3,73 %
Estonsko	~3,4 %
USA	3,19 %	62 % celkových výdajů NATO
Průměr NATO	2,76 %	Poprvé všech 32 nad 2 %
Česko	2,07 %	Sporné — MO samotné 1,73 %

Srovnání s Polskem je obzvlášť výmluvné. Varšava investuje do obrany 4,48 % HDP — více než dvojnásobek toho, co Česko. Evropští spojenci a Kanada jako celek zvýšili výdaje meziročně o 20 % v reálných cenách v roce 2025. Česko přitom podle aliančních hodnocení zaostává v klíčových vojenských schopnostech o 6–10 let.

Vývoj českých výdajů na obranu

Česko se od roku 2023 posunulo z 1,37 % na 2,07 % HDP v roce 2026, ale cesta k novému cíli 3,5 % (plus 1,5 % na odolnost) zůstává nejasná — vláda odmítá navyšování.

Rok	% HDP	Absolutně (mld. Kč)
2023	1,37 %	~110
2024	2,09 %	166,8
2026 (rozpočet)	2,07 %	~185
2030 (plán)	3,00 %	—
2035 (závazek NATO)	3,50 % + 1,50 %	—

Plán navyšování o 0,2 procentního bodu ročně, který v březnu 2025 schválila vláda Petra Fialy, současná koalice ANO/SPD/Motoristé nepřevzala. Babiš označuje současné výdaje za „maximum možného." Paradoxem přitom je, že veřejnost s vyššími výdaji souhlasí — podle průzkumu agentury STEM (Středisko empirických výzkumů) z ledna 2026 (N=1 061) důvěřuje armádě 75 % Čechů, což je maximum od poloviny roku 2022. Přes 60 % věří, že armáda dokáže zajistit vnější bezpečnost země. Důvěra je ale silně politicky polarizovaná — nejvíce u voličů SPOLU a STAN, nejméně u voličů SPD, tedy vládní strany.

Trump, Írán a budoucnost NATO

Konflikt USA s Íránem eskaloval tlak na evropské spojence. Trump hrozí odchodem z NATO, protože evropské země odmítly vyslat lodě k Hormuzskému průlivu. Summit NATO v Ankaře 7.–8. července 2026 bude klíčovým testem jednoty aliance.

Trumpův tlak na evropské spojence eskaloval poté, co odmítli vyslat válečné lodě k znovuotevření Hormuzského průlivu během konfliktu s Íránem. Prezident Pavel označil zapojení NATO do Íránu za nesmyslné — „NATO je obranná aliance," řekl. Zároveň ale trvá na účasti na summitu NATO v Ankaře 7.–8. července 2026, přestože premiér Babiš a předseda Motoristů Macinka mu to nechtějí doporučit.

Situaci komplikuje i spor s Maďarskem. Unikly hovory ministra Szijjártóa s Lavrovem, které odhalily slíbenou pomoc se sankčním seznamem. Pavel vyzval k přehodnocení vztahů s Maďarskem — Szijjártó mu za to vytkl komunistickou minulost. Maďarsko jako problémový spojenec jen posiluje pochybnosti o jednotě aliance v momentě, kdy USA zvažují odchod.

Zahraniční analytici (Time, CNBC) upozorňují na Trumpův „pay-to-play" model: země, které nedosáhnou na 5 % HDP, by mohly přijít o hlasovací práva i ochranu podle článku 5. Analytici Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) naopak varují, že samotný cíl 5 % HDP neznamená silnější armády — průmyslová kapacita Evropy nemusí absorbovat zdvojnásobení rozpočtů.

Zajímá vás, jak vlastně NATO rozhoduje o tom, které výdaje členského státu uzná jako obranné — a proč se o to vede takový spor?