Procházková by slavila 100: hvězda Vídně, cizinka doma

Herečka, kterou Vídeň milovala víc než Praha

Zdenka Procházková, česká herečka a hvězda vídeňského Burgtheatru, by 4. dubna 2026 oslavila nedožité 100. narozeniny. Za svou kariéru dlouhou přes 70 let dobyla Buenos Aires, Düsseldorf i Berlín — ale v posledních letech života marně prosila o jedinou roli.

V roce 1974 získala první cenu na festivalu monodramat v Buenos Aires za představení „Jean a já". Vyučovala budoucí herce na Vysoké umělecké škole v Düsseldorfu, kde jim pomáhala zlepšovat spisovnou divadelní němčinu. Zvažoval ji Alfred Hitchcock pro roli hraběnky Kuchinské ve filmu Roztržená opona (1966) s Paulem Newmanem — nakonec ji dostala oscarová Lila Kedrová. A přesto, když Česká televize v roce 2009 natočila pořad 13. komnata o jejím životě, podtitulek zněl: „Jako mnoho umělců byla více oceňována a vyhledávána v cizině než doma."

Karel Höger: láska, rozvod a společné jeviště

Karel Höger, legendární český herec s téměř 100 filmy, byl prvním manželem Zdenky Procházkové. Jejich manželství trvalo 17 let — a i po rozvodu spolu dál hráli divadlo.

Seznámili se na konzervatoři, kde Höger učil. Byl o 17 let starší. Seznámili se při natáčení filmu Mrtvý mezi živými (1946) a krátce nato se vzali. „Karel Höger byl moje velká a jediná láska," řekla Procházková v rozhovoru pro Český rozhlas. Manželství ale zůstalo bezdětné — Procházková podstoupila operaci kvůli problémům s plodností, Höger doufal v dceru podle věštby, která se nikdy nenaplnila.

Rozvedli se v polovině 60. let, ale jejich profesní pouto přetrvalo. V roce 1965 spolu odjeli do vídeňského Renaissance Theater s inscenací Drahý lhář (Dear Liar) J. Kiltyho. Höger se vrátil do Prahy, kde působil na Národním divadle až do své smrti — zemřel na infarkt 4. května 1977 ve věku 67 let. Je pohřben na Vyšehradě, kde později spočinula i Procházková.

Höger za svou kariéru natočil téměř 100 filmů (1939–1977), získal titul Národní umělec a jeho nejslavnější divadelní rolí byl Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího v Národním divadle. Letos trenduje díky velikonočnímu vysílání České televize — a připomínka nedožitých narozenin jeho bývalé manželky přichází jen pár dní poté.

Z Prahy přes Burgtheater do emigrace

Procházková se narodila 4. dubna 1926 v Praze. Díky matce klavíristce ovládala od dětství perfektně němčinu — jazyk, který jí později otevřel dveře na ta nejprestižnější evropská jeviště.

Studium na Státní konzervatoři v Praze přerušilo nacistické totální nasazení. Po válce musela přestoupit na konzervatoř v Brně — trest za to, že natočila dva filmy proti zákazu pražských pedagogů. Na pražských scénách pak působila 17 let, od roku 1949 na Městských divadlech pražských, kde hrála Lisu Doolittle v Pygmalionu nebo Julii v Maughamově hře.

Zlom přišel v roce 1968. Procházková hostovala ve vídeňském Burgtheatru a po sovětské invazi se rozhodla nevrátit. Stala se emigrantkou. Její druhý manžel, vídeňský právník Erich Hartmann, jí zajistil rakouské občanství. Pod jménem Procházková-Hartmann pak 40 let působila v německy mluvících zemích — Vídeň, Berlín, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem.

Poslední roky: touha hrát a tiché odcházení

Po roce 1989 se Procházková vracela mezi Prahou a Vídní. V roce 2016 ztvárnila stárnoucí Lídu Baarovou ve filmu Filipa Renče, její poslední výraznou filmovou roli. Zemřela 25. srpna 2021 ve věku 95 let.

O Baarové se přitom vyjádřila bez příkras: „Neměla jsem ji ráda. Byla to kariéristka." Její poslední filmovou rolí byla epizodní role v Poslední aristokratce (2019). V posledních letech života prosila o roli i z vozíčku — ale žádnou nedostala. „Důležité je, aby se člověk nenechal zmáčknout," řekla v jednom ze svých posledních rozhovorů pro Český rozhlas Vltava.

Zemřela na zápal plic, sama. Je pohřbena na Vyšehradě — pár kroků od Karla Högera, muže, kterého celý život označovala za svou jedinou lásku. Její autobiografie Procházka životem (2017) vyvolala smíšené reakce — někteří čtenáři ocenili otevřenost, kritici poukazovali na odhalování intimností v době finanční tísně.

Kdo chce poznat její příběh z první ruky, může se podívat na dokument 13. komnata Zdenky Procházkové v iVysílání České televize nebo si poslechnout rozhovor v pořadu Momenty na Českém rozhlase Vltava.

Říkali jste si někdy, kolik českých umělců muselo po roce 1968 budovat kariéru v zahraničí od nuly — a kolik z nich se po revoluci vrátilo do vlasti, která je mezitím zapomněla?