Blokáda Telegramu v Rusku: proč Putinovi klesá důvěra

Putinova důvěra padá nejrychleji za sedm let

Blokáda Telegramu a VPN v Rusku vedla k nejprudšímu poklesu důvěry v Putina od roku 2019. Podle průzkumu agentury FOM z konce března 2026 klesla důvěra z 76 % na 71 % za jediný týden. Protestní potenciál vzrostl na 17 % a nespokojenost se přelévá na celý vládní aparát.

Důvěra 76 %, 71 %, 70 % — čísla, která by v jakékoli západní demokracii znamenala pohodlnou pozici. V Rusku, kde průzkumy provádějí agentury napojené na Kreml, je ale každý pokles signálem, že se něco láme. Prokremelská agentura Fond veřejného mínění (FOM) ve svém průzkumu z 27.–29. března 2026 zaznamenala propad důvěry v Putina z 76 % na 71 % — nejprudší týdenní pokles od roku 2019. Státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění (VCIOM) potvrdilo stejný trend: schvalování Putina kleslo na 70,1 %, nesouhlas vzrostl z 14,8 % v lednu na 18,3 % v březnu 2026.

Co je na tom neobvyklé? Že i proregimní průzkumníci pokles zaznamenali. V autoritářském státě ve válce nemají průzkumy metodologickou spolehlivost srovnatelnou se svobodnými zeměmi — skutečný propad může být výrazně hlubší.

Proč Kreml blokuje Telegram — a proč teprve teď

Rusko se o blokaci Telegramu pokusilo již v roce 2017, ale nemělo technické prostředky. Zákon o „suverénním internetu" z roku 2019 a spuštění státní aplikace MAX v roce 2025 odstranily poslední překážky. Úplná blokace platí od 1. dubna 2026.

Příběh blokády Telegramu začal už v roce 2017, kdy Roskomnadzor poprvé zkusil aplikaci zablokovat — a selhal. Telegram úspěšně maskoval svůj provoz a tehdejší technologie hloubkové inspekce paketů (DPI) na to nestačila. V roce 2019 však Putin podepsal zákon o „suverénním internetu", který nařídil všem operátorům instalaci zařízení TSPU ovládaných Roskomnadzorem. Stát tím získal schopnost sledovat, filtrovat a přesměrovat veškerý internetový provoz.

Paradoxně v roce 2020 Rusko Telegram nečekaně odblokovalo a čtyři roky ho tolerovalo. Zlom přišel v roce 2025, kdy státem řízená společnost VK spustila aplikaci MAX — „vlasteneckou alternativu" po vzoru čínského WeChatu. Teprve s domácí náhradou v kapse začala systematická blokace: nejprve zpomalování od 10. února 2026, pak selektivní omezení, a od 1. dubna 2026 úplná blokace. Dva dny po Telegramu padl i WhatsApp. Roskomnadzor potvrdil zablokování 469 služeb VPN a od prosince 2025 blokuje tři nejpoužívanější VPN protokoly.

V únoru 2026 Putin podepsal novelu zákona, která dává Federální bezpečnostní službě (FSB) pravomoc nařídit vypnutí internetu bez soudního příkazu. Analytici z Human Rights Watch to nazvali „digitální železnou oponou".

Armáda bez komunikace, banky bez plateb

Blokáda Telegramu paralyzuje ruskou armádu na frontě, která aplikaci používá jako hlavní operační nástroj. Při blokačních operacích Roskomnadzor navíc vyřadil platební systémy čtyř největších ruských bank.

Telegram má v Rusku přibližně 96 milionů uživatelů a hostí zhruba 40 % ruského influencerského trhu. Všechny klíčové státní instituce provozují kanály na Telegramu. Jenže nejcitlivěji dopadá blokace na frontu: ruští vojáci používají Telegram jako hlavní komunikační nástroj a nemají funkční alternativu.

Válečný zpravodaj Alexandr Sladkov, jehož kanál Sladkov_plus sledují stovky tisíc lidí, varoval, že blokace je „knokaut" pro vlastní armádu. Požadoval, aby vláda „čestně oznámila osud messengeru Telegram" místo mlčení. I proválečné skupiny protestovaly — po výpadku Starlinku se rozjela crowdfundingová kampaň na nákup vysílaček, protože vojáci ztratili komunikační kanály.

V dubnu 2026 Roskomnadzor při operacích proti Telegramu přehnal zásah a vyřadil platební systémy bank Sberbank, VTB, Alfa-Bank a T-Bank — tedy čtyř největších ruských bank. Kreml přitom buduje MAX jako „superaplikaci" pro komunikaci i platby, ale jak upozornil Sarkis Darbinyan, zakladatel organizace Roskomsvoboda: „MAX nevykazuje nijak působivé výsledky, je výrazně odmítaný i mezi bezpečnostními složkami, armádou, proválečnými vojenskými blogery a publikem loajálním Vladimiru Putinovi."

Proč Rusům vadí blokáda víc než válka

Blokáda internetu narušuje neformální společenskou smlouvu mezi Kremlem a obyvateli ruských měst: apolitičnost výměnou za pohodlný život s přístupem k internetu. Protestní potenciál vzrostl na 17 %.

V Rusku dlouhodobě fungovala neformální dohoda: obyvatelé metropolí nezasahují do politiky a na oplátku mají relativně pohodlný život s volným přístupem k internetu. Blokáda Telegramu tuto smlouvu narušuje — a lidé reagují.

Záhadné hnutí Šarlatový labuť (Alyj Lebeď) s logem červené papírové labutě svolalo celostátní protesty na 29. března 2026. Úřady zamítly více než 25 žádostí o povolení, 12 lidí bylo zadrženo. Čelní organizátor měl údajně méně než 20 let — opoziční aktivisté varovali, že může jít o past nastraženou ruskými bezpečnostními složkami.

Ryhor Nizhnikau z Finského institutu mezinárodních vztahů vysvětluje: opatření nejsou o bezpečnosti před drony ani protivzdušné obraně, ale o bezpečnosti Putinova režimu, který vnímá vše mimo svou kontrolu jako bezprostřední hrozbu. Kreml přitom sám přiznává rozpaky — tiskový mluvčí Peskov řekl: „Je to velká škoda. Lituji rozhodnutí Telegramu nedodržovat ruské zákony."

Pavel Durov, zakladatel Telegramu žijící v exilu ve Spojených arabských emirátech, kroky Kremlu nazval „smutnou podívanou státu, který se bojí vlastních lidí". V Rusku čelí obvinění z „napomáhání terorismu".

Válka jako záminka pro cenzuru

Kreml používá ukrajinské dronové útoky jako oficiální zdůvodnění výpadků internetu. Rusko od května 2025 pravidelně vypíná internet v 62 regionech a v roce 2025 se stalo světovým lídrem v rozsahu odpojování od internetu.

Rusko současně provádí rekordní dronové nálety na Ukrajinu — přes 700 dronů za jediný den, až 1 000 dronů za 24 hodin. Kreml používá ukrajinské dronové útoky jako oficiální zdůvodnění výpadků internetu v ruských městech, s tvrzením, že drony využívají mobilní sítě k navigaci. Analytici to považují za záminku pro cenzuru.

Čísla jsou výmluvná: od května 2025 Rusko pravidelně vypíná internet v 62 regionech. V 72 federálních subjektech fungují „bílé seznamy" — uživatelé mají přístup jen na státem schválené weby. Hugh Williamson z Human Rights Watch shrnul: „Státní kontrola nad internetovou infrastrukturou je dlouhodobě nejvyšší prioritou ruské vlády." Rusko se v roce 2025 stalo světovým lídrem v rozsahu odpojování od internetu, které zasáhlo 146 milionů lidí. Odborníci odhadují úplný přechod na izolovaný internet do roku 2028.

Vývoj důvěry v Putina (leden–březen 2026)

Důvěra v Putina klesla podle obou hlavních ruských agentur. Nespokojenost se přelévá i na premiéra Mišustina a stranu Jednotné Rusko, která ztratila 3 procentní body.

Ukazatel	Leden 2026	Březen 2026	Změna
Důvěra v Putina (FOM)	76 %	71 %	−5 p. b.
Schvalování Putina (VCIOM)	cca 74 %	70,1 %	−4,3 p. b.
Nesouhlas s Putinem (VCIOM)	14,8 %	18,3 %	+3,5 p. b.
Spíše nedůvěřuji (FOM)	13 %	17 %	+4 p. b.
Jednotné Rusko (FOM)	41 %	38 %	−3 p. b.

Obě agentury — FOM i VCIOM — jsou napojeny na Kreml, což znamená, že výsledky mohou být systematicky zkresleny ve prospěch režimu. Skutečný pokles může být výrazně vyšší. Přesto jsou poklesy signifikantní právě proto, že je zaznamenali i proregimní průzkumníci. Nespokojenost se přelévá na celý vládní aparát: premiér Mišustin ztratil 2 procentní body, strana Jednotné Rusko klesla na 38 %.

Aplikace	Měsíční uživatelé	Změna leden→únor
Telegram	95,7 mil.	−280 000
WhatsApp	80,3 mil.	−9 mil.
MAX (státní)	77,5 mil.	nárůst

WhatsApp přišel o 9 milionů uživatelů za jediný měsíc, zatímco Telegram ztratil relativně málo — což naznačuje, že technicky zdatní uživatelé hledají obezličky přes VPN. Provoz Telegramu v síti Rostelecom nicméně klesl desetinásobně.

Říkali jste si někdy, jaký vliv má přístup k internetu na stabilitu autoritářského režimu? A může být digitální cenzura nakonec větší hrozbou pro Kreml než pro jeho odpůrce?