Třetí Letná: proč se Češi znovu scházejí proti Babišovi

Demonstrace na Letné 21. března 2026 — co se chystá

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolává na sobotu 21. března 2026 třetí velkou demonstraci na Letné. Organizátoři očekávají 200 až 400 tisíc účastníků, na magistrátu nahlásili až půl milionu. Na pódiu promluví Zdeněk Svěrák, Ivan Trojan, zpěvačka Aneta Langerová a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko — žádný aktivní politik nevystoupí.

Letná 1989: 800 tisíc lidí za pád komunismu. Letná 2019: čtvrt milionu proti Babišovi. Letná 2026: znovu proti Babišovi — ale tentokrát jako premiérovi s parlamentní většinou. Třetí demonstrace na Letné není jen protest. Je to test, jestli česká občanská společnost dokáže reagovat na situaci, kterou 97 % lidí podle průzkumů považuje za nezměnitelnou protestem.

„Tohle už není jen o prezidentovi. Tohle je o nás všech," říká předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář. „Je načase dát jasně najevo, že nejsme Maďarsko ani Slovensko — a že nedopustíme, aby nám skupinka oligarchů, extremistů a hulvátů ukradla budoucnost naší země."

Co spustilo vlnu protestů v roce 2026

Spoušťečem protestní vlny byla tisková konference prezidenta Pavla 27. ledna 2026, na které oznámil, že se ho ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Macinka psal prezidentovu poradci Kolářovi SMS, ve kterých vyhrožoval: „Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace." Pavel Turka odmítl jmenovat s odůvodněním, že „opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči ústavě i právnímu řádu." Turek byl místo toho jmenován zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal — a podal na Pavla žalobu na ochranu osobnosti.

Reakce přišla rychle. Už 1. února se na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze sešlo 80 až 90 tisíc lidí. O dva týdny později, 15. února, proběhly protestní akce ve více než 410 městech a obcích po celé ČR — nejvíce míst od sametové revoluce.

Od petice k Letné — jak rostl protest

Petice „Stojíme za prezidentem" se stala nejúspěšnější podpisovou akcí v historii ČR — k 19. březnu 2026 nasbírala 782 069 podpisů. Milion chvilek podmínil konání Letné milionem podpisů, přesto demonstraci svolal i bez dosažení této hranice.

Datum	Místo	Účast	Kontext
1. 2. 2026	Praha – Staroměstské a Václavské náměstí	80 000 – 90 000	Reakce na spor Pavel–Macinka, podpora prezidenta
15. 2. 2026	410+ měst a obcí po celé ČR	desítky tisíc celkem	Největší počet míst od sametové revoluce
21. 3. 2026	Praha – Letenská pláň	200 000 – 400 000 (očekáváno)	Heslo „Nenecháme si ukrást budoucnost"

Politolog Jan Kubáček zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěchu protestů není jen celkový počet lidí v Praze, ale počet míst, na nichž se shromáždění uskuteční — tedy zda myšlenka rezonuje napříč společností. Únorových 410 obcí naznačuje, že ano.

Bezpečnost demonstrace na Letné zajistí přibližně 400 dobrovolníků v bezpečnostních koridorech spolu s policií, hasiči a záchranáři. Na místo směřuje asi 60 autobusů z regionů a pojede speciální tramvajová linka 36.

Co Milion chvilek požaduje

Protest míří proti vládě ANO, SPD a Motoristů kvůli škrtům v kultuře, obraně i životním prostředí, ohrožení veřejnoprávních médií a chystanému zákonu o registru zahraničních vazeb — kritiky přirovnávanému k ruskému zákonu o zahraničních agentech.

Konkrétní čísla: rozpočet na rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard Kč (předchozí vláda navrhovala 286 miliard). Kultura přišla o 300 milionů korun, dobrovolní hasiči dostali zhruba o polovinu méně než v předchozích letech — 310 milionů na techniku. Obranné výdaje činí 1,83 % HDP a dále klesají na 1,73 %, tedy pod závazek NATO 2 %. Na tento fakt upozornil premiéra Babiše i americký velvyslanec.

Koalice navíc chystá zákon o registru subjektů se zahraničními vazbami s pokutami až 15 milionů Kč. Kritici ho přirovnávají k ruskému zákonu o zahraničních agentech. Na Slovensku ústavní soud podobnou normu na konci roku 2025 pozastavil.

Letná v historii — tři éry, stejné místo

Letenská pláň hostila největší demonstrace v české historii. Od sametové revoluce v roce 1989 přes protesty proti Babišovi v roce 2019 až po současnou vlnu — pokaždé se na stejném místě sešly statisíce lidí s požadavkem na změnu.

Datum	Organizátor / kontext	Odhadovaná účast	Hlavní požadavek
25. 11. 1989	Občanské fórum (sametová revoluce)	750 000 – 800 000	Pád komunistického režimu
23. 6. 2019	Milion chvilek pro demokracii	~283 000 (zpřesněná data T-Mobile)	Demise Babiše, odvolání Benešové
16. 11. 2019	Milion chvilek pro demokracii	250 000 – 300 000	Babišovo zbavení se Agrofertu, odvolání Benešové
21. 3. 2026	Milion chvilek pro demokracii	200 000 – 400 000 (očekáváno)	Proti škrtům, za obranu demokracie a veřejnoprávních médií

Demonstrace v roce 2019 měly měřitelný dopad. Milion chvilek tehdy vyzval opoziční strany k vytvoření koalic — a v říjnu 2021 vznikly koalice SPOLU a PirSTAN, které ANO porazily. Politolog Jakub Čapek z Univerzity Karlovy hodnotí současnou situaci jako mimořádnou: „Podpora prezidenta Petra Pavla je mimořádná, a to i na evropské poměry. Nebývá zvykem, že by se demonstrovalo za jednoho konkrétního politika."

Na pódiu tentokrát promluví Zdeněk Svěrák — demonstrace se koná přesně týden před jeho 90. narozeninami (28. března 1936). Na Letné vystoupil už v roce 2019, kde řekl: „Zkusme udělat výjimku a vydržet déle, toto utkání nebude krátké." Symbolický most mezi generacemi: osmdesátník, který zažil komunismus, mluví ke generaci, která ho nezažila — a přesto stojí na stejném místě.

Změní demonstrace něco?

Průzkum agentury Median z února 2026 ukazuje, že 97 % dotázaných — napříč politickým spektrem — se shoduje, že akce spolku ke změně vlády nevedou. Vláda ANO, SPD a Motoristů získala důvěru poměrem hlasů 108:91.

Kritici demonstraci zpochybňují. Komentářka CNN Prima NEWS Karolina Stonjeková přirovnala situaci k restauraci, které pár dní před otevřením zdrhl šéfkuchař — narážka na to, že se prezident Pavel v březnu 2026 distancoval od role lídra opozice. Předseda Motoristů Macinka reagoval: „Žádný tlak opozice nezmění směřování současné vlády."

Přesto organizátoři věří ve smysl protestu. Minář říká: „Tuto situaci jsme si nevybrali. Reakci si však zvolit můžeme." A data z roku 2019 ukazují, že i když demonstrace bezprostředně vládu nesvrhnou, mohou spustit řetězec událostí — od koaličních vyjednávání po volební výsledky —, jejichž dopad se projeví až s odstupem let.

Více než polovina respondentů průzkumu Median si nepřeje, aby se Milion chvilek stal politickou stranou — jen 14 % by to podpořilo. Spolek tak zůstává v roli občanského aktivisty, nikoli politického hráče. Otázka, kterou sobotní Letná zodpoví, není „padne vláda?", ale „kolik Čechů je ochotno za svůj postoj fyzicky vyjít do ulic?"

Říkali jste si někdy, jak vlastně fungují velké demonstrace z logistického hlediska — kdo je organizuje, kolik stojí a jak se měří jejich skutečný dopad na politiku?