Rozpočet EU 2028: proč by Česko dostalo o 228 miliard méně

Česko by z nového rozpočtu EU dostalo o 228 miliard korun méně než v současném období — a to nominálně, tedy ještě bez započtení inflace. Premiér Andrej Babiš to na neformálním summitu v kyperské Aja Napě 23.–24. dubna 2026 označil za „absolutně nepřijatelné". Jenže proč vlastně Česko ztrácí? A proč je to paradoxně důsledek toho, že se české ekonomice daří?

Co je víceletý finanční rámec EU

Víceletý finanční rámec (MFF) je sedmiletý rozpočtový plán Evropské unie, který stanoví maximální výdajové stropy pro každou kategorii. Aktuální návrh Evropské komise na období 2028–2034 počítá s téměř 2 biliony eur, tedy 1,26 % hrubého národního důchodu EU.

Dosud měl rozpočet EU 52 samostatných programů. Komise je chce zjednodušit na 16 a sloučit do čtyř hlavních kapitol: 1) ekonomická, sociální a územní soudržnost se zemědělstvím a bezpečností, 2) konkurenceschopnost, 3) globální Evropa a 4) administrativa. Klíčovou novinkou jsou Národní a regionální partnerské plány (NRPP), které spojí kohezní fondy, zemědělské dotace, sociální politiku i migraci do jednoho strategického dokumentu na úrovni státu.

Právě toto sloučení vyvolává odpor. Evropský účetní dvůr i řada členských států kritizují NRPP jako centralizaci, která ohrožuje regionální autonomii. Think-tank Bruegel hodnotí návrh jako „správné priority, příliš málo ambicí" — při zohlednění inflace a splácení dluhů z fondu obnovy NextGenerationEU rozpočet reálně jen udržuje stávající úroveň.

Proč Česko přichází o peníze

Česko ztrácí proto, že mu roste HDP na obyvatele. Takzvaná berlínská formule, podle které se rozdělují kohezní fondy, zohledňuje ekonomickou vyspělost — čím blíž se země přibližuje průměru EU, tím méně dostává. Česko je přitom v konvergenci nejrychlejší.

Čísla jsou výmluvná: při celkovém průměrném nárůstu rozpočtu o 0,5 % čeká Česko pokles o 8,3 % — nejhlubší redukce ze všech členských států. Pro srovnání: Lucembursko si polepší o 13,9 %. Méně rozvinuté regiony mají pojistku a dostanou minimálně tolik co dosud, ale pokles dopadá právě na regiony, které přesáhly 75 % průměru HDP Evropské unie — a to je většina Česka.

Babiš to na summitu odmítl jednoznačně: „Návrh Komise je pro nás absolutně nepřijatelný. Česko by dostalo nominálně o 228 miliard méně, bez jakéhokoli důvodu." Před odletem na Kypr dodal, že dokončení dohody o rozpočtu do konce roku „se jen těžko stihne".

Summit bez Orbána: nová dynamika v EU

Kyperský summit v dubnu 2026 byl prvním zasedáním Evropské rady bez maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož 16letou vládu ukončily dubnové volby s rekordní účastí 77,8 %. Nový premiér Péter Magyar okamžitě odblokoval 90miliardový úvěr EU pro Ukrajinu.

Změna v Budapešti proměnila dynamiku celého summitu. Maďarsko vrátilo Ukrajině 40 milionů dolarů, 35 milionů eur a 9 kilogramů zlata, které Orbánova vláda v březnu 2026 zabavila ukrajinské státní bance Oščadbank. Zelenskyj tento krok ocenil jako „konstruktivní a civilizovaný".

Ukrajinský prezident na Kypr původně plánoval jen videokonferenci, nakonec ale přiletěl osobně, aby se — jak sám řekl — „lídrům podíval do očí". Požadoval jasné datum plného členství Ukrajiny v EU do roku 2027. Německý kancléř Friedrich Merz reagoval střízlivě: „Okamžitý vstup Ukrajiny do EU samozřejmě není možný."

Bezpečnostní otázky dominovaly i dalším jednáním. Izrael 6. května 2026 bez varování zaútočil na hustě obydlenou čtvrť Ghobayri na jihu Bejrútu — poprvé od prodloužení příměří 16. dubna. Cílem byl údajně operační velitel jednotky Radván Hizballáhu. Od 2. března 2026 si izraelské útoky na Libanon vyžádaly téměř 2 700 mrtvých. Francie na eskalaci reagovala vysláním letadlové lodi Charles de Gaulle do Rudého moře k ochraně Hormuzského průlivu, kterým proudí 20 % světové ropy.

Kam míří unijní peníze místo koheze

Rozpočet přesouvá prostředky od koheze a zemědělství k obraně a průmyslové konkurenceschopnosti. Koheze, rybolov, venkov a turismus dostanou v období 2028–2034 o přibližně 15 % méně v reálných cenách než v současném období.

Aby pokryla nové priority i splátky dluhů z fondu obnovy NextGenerationEU (splatné od roku 2028), navrhuje Komise pět nových vlastních zdrojů EU s celkovým výnosem 58,5 miliardy eur ročně. Patří mezi ně příjmy z emisních povolenek ETS1 (9,6 miliardy), uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM (1,4 miliardy) a kontroverzní korporátní příspěvek CORE — daň pro firmy s obratem nad 100 milionů eur, která má přinést 6,8 miliardy ročně.

Právě CORE naráží na odpor čistých plátců. Kancléř Merz ho označil za „vyloučený". Německo a Nizozemsko odmítají jak navyšování rozpočtu, tak nové daně — argumentují, že problém není v objemu, ale v efektivitě čerpání. Na druhé straně Evropský parlament hlasoval pro navýšení na 1,38 % HND, výrazně více než komisních 1,26 %. CaixaBank Research označuje dohodu za „nemožnou misi" vzhledem k protichůdným požadavkům.

Co bude dál

Další jednání o rozpočtu EU je naplánováno na summit 18.–19. června 2026. Předseda Evropské rady António Costa cílí na politickou dohodu do konce roku 2026, ale většina aktérů považuje tento termín za nerealistický.

Costa po summitu shrnul: „Nové vlastní zdroje budou hrát důležitou roli při financování rozpočtu. Návrh Komise bude základem dalších jednání." Pro Česko je klíčové, jak dopadne vyjednávání o berlínské formuli a zda se podaří vyjednat přechodné období pro státy s nejstrmějším poklesem. Hlavní příjmy Česka z EU — strukturální fondy (36 miliard Kč v roce 2024) a Společná zemědělská politika (24,9 miliardy Kč) — jsou přitom právě ty kapitoly, které nový rozpočet krátí nejvíce.

Říkali jste si někdy, jak vlastně Brusel rozhoduje, kolik peněz která země dostane? A proč bohatnoucí Česko paradoxně ztrácí na dotacích víc než státy, které ekonomicky stagnovaly?