Příměří mezi Izraelem a Libanonem, které od listopadu 2024 křehce drželo, je po útoku Hizballáhu na Izrael fakticky mrtvé. Libanon se stal dalším bojištěm v širším konfliktu mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Co se stalo, jak reagovala libanonská vláda a proč by to mělo zajímat Česko?
Hizballáh porušil příměří raketami a drony
V noci na pondělí 2. března 2026 proíránské hnutí Hizballáh vypálilo na Izrael salvu přesně naváděných raket a rojů dronů. Podle agentury Reuters cílil útok na raketový obranný komplex Mišmar ha-Karmel jižně od Haify. Hizballáh prohlásil, že jde o odvetu za zabití íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Šlo o první ostřelování Izraele ze strany Hizballáhu od listopadu 2024, kdy vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy. A zároveň o první případ, kdy se Hizballáh připojil k íránským útokům na Izrael v rámci probíhající americko-izraelské vojenské operace. Příměří z listopadu 2024 mělo ukončit měsíce vzájemného ostřelování, které začalo v říjnu 2023 — za tu dobu si konflikt v Libanonu vyžádal přes 4 000 mrtvých, více než 16 000 zraněných a vysídlení téměř 1,2 milionu lidí.
Izraelská odveta: stovky letadel a desítky mrtvých
Izrael reagoval masivně. Stovky letadel zaútočily na cíle v Libanonu i v Íránu současně. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví si izraelské údery vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných — převážně na jihu Libanonu.
Jižní předměstí Bejrútu, oblast tradičně spojená s Hizballáhem, se znovu stalo terčem bombardování. Při jednom z úderů byl zabit šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled. Izraelská armáda podle vlastního prohlášení zasáhla přes 70 skladů zbraní, odpalovacích míst a raketových systémů.
Armáda vyzvala civilisty v přibližně 50 obcích ve východním a jižním Libanonu, aby opustili své domovy a přesunuli se nejméně 1 000 metrů od zástavby. Podle agentury UNHCR od pondělí vyhledalo útočiště v libanonských úkrytech přes 30 000 vysídlených lidí. Izrael při obraně údajně poprvé nasadil laserový protiraketový systém Iron Beam — zbraň, která sestřeluje rakety a drony za zlomek ceny klasické protivzdušné obrany.
Libanonská vláda se obrací proti Hizballáhu
Reakce libanonské vlády byla nezvykle ostrá. Prezident Joseph Aoun i premiér Nawaf Salam odsoudili útok Hizballáhu na Izrael. Kabinet vyhlásil, že rozhodnutí o válce a míru patří výlučně státu — jasný signál, že Hizballáh jednal bez souhlasu vlády.
Ministr spravedlnosti Adel Nassar nařídil zatčení osob odpovědných za raketové útoky. Vláda následně zakázala veškeré bezpečnostní a vojenské aktivity Hizballáhu a požaduje, aby hnutí odevzdalo zbraně. Je to poprvé, co se libanonská vláda takto přímo postavila proti paralelní vojenské struktuře Hizballáhu ve vlastní zemi.
Libanon přitom teprve nedávno vykročil z politické krize — po více než dvou letech paralýzy byl v lednu 2025 zvolen prezidentem generál Joseph Aoun a v únoru sestavena nová vláda premiéra Nawafa Salama. Ta se zavázala k reformám požadovaným Mezinárodním měnovým fondem. Eskalace konfliktu tyto plány vážně ohrožuje.
Proč je Libanon znovu ve válce
Kořeny současné eskalace sahají za hranice Libanonu. Spojené státy a Izrael zahájily 28. února 2026 společnou vojenskou operaci proti Íránu. Americký prezident Donald Trump ji zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně. Íránská státní média potvrdila zabití ajatolláha Chameneího.
Hizballáh, jako hlavní íránský proxy v regionu, reagoval útokem na Izrael — čímž otevřel další frontu konfliktu. Izrael nasadil vojáky do pozic na jihu Libanonu a zmobilizoval téměř 100 000 záložníků. Ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě obsadit další pozice na libanonském území. Libanonská armáda naopak stáhla své jednotky z příhraniční oblasti, aby zajistila jejich bezpečnost.
Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani uvedl, že plnohodnotná pozemní invaze do Libanonu zatím v plánu není — její případná realizace závisí na vývoji širšího konfliktu s Íránem. Konflikt se ovšem rozšiřuje i mimo region. Dva íránské drony zasáhly americkou ambasádu v Rijádu a kyperské úřady oznámily, že dron Šáhed zasáhl britskou základnu RAF Akrotiri na Kypru — zatím bez obětí, ale se škodami na přistávací dráze.
Co to znamená pro Česko a Evropu
České ministerstvo zahraničí vydalo 1. března varování před cestami do Libanonu a vyzvalo české občany, aby zemi opustili dostupnými komerčními lety — Smartwings vyslaly čtyři letadla do Ománu pro stovky Čechů uvízlých v regionu. V případě nouze se mohou občané obrátit na velvyslanectví v Bejrútu.
Eskalace na Blízkém východě má přímé dopady na evropskou ekonomiku. Velkoobchodní cena plynu vyskočila na 56 eur (přibližně 1 360 Kč) za megawatthodinu. Letecká doprava čelí největším omezením od pandemie covidu-19 — řada letů přes region byla přesměrována nebo zrušena.
Česko historicky patří mezi silné podporovatele Izraele v rámci EU. V říjnu 2024 Česká republika zablokovala společné prohlášení EU vyzývající k příměří v Libanonu s odůvodněním, že jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu. Česká pozice v současné eskalaci bude opět klíčová — Blízký východ se stal ústředním tématem evropské zahraniční politiky a konflikty v regionu přímo ovlivňují ceny energií, bezpečnost i leteckou dopravu na starém kontinentu.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.