Útok USA na Írán: Rubio přiznal, že jednání selhala

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února 2026 masivní koordinovaný vojenský útok na Írán. Během prvních 72 hodin americké síly v rámci operace Epic Fury zasáhly více než 1 700 cílů — od velitelských center Íránských revolučních gard po odpalovací rampy balistických raket. Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při úderu na jeho rezidenci v Teheránu. Nyní se ukazuje, že americká administrativa nedokáže srozumitelně vysvětlit, proč přesně k útoku došlo.

Operace Epic Fury: nejrozsáhlejší americký úder od invaze do Iráku

Pentagon operaci nazval Epic Fury, izraelská strana ji označila jako Řvoucí lev. Útoky cílily na íránský jaderný program, infrastrukturu balistických raket a velení ozbrojených sil. Chameneí byl zabit spolu s několika členy své rodiny — podle íránské agentury Fars zahynuli jeho dcera, zeť a vnuk — a přes 40 dalšími vysokými představiteli režimu, včetně velitele pozemních sil Revolučních gard a bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

Útoku předcházela diplomatická jednání. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí ještě 25. února prohlásil, že „historická dohoda s USA je na dosah." Trump dal Íránu zhruba desetidenní ultimátum — když vypršelo bez výsledku, operace začala.

Podle íránského Červeného půlměsíce si útoky vyžádaly přes 200 civilních obětí a téměř 750 zraněných. Na americké straně padlo šest vojáků při íránském dronovém útoku na taktické operační centrum v Kuvajtu. Při odděleném incidentu přátelské palby byly kuvajtskou protivzdušnou obranou sestřeleny tři americké F-15E — posádky se ale bezpečně katapultovaly. Írán odpověděl raketovými a dronovými údery na americké základny v šesti zemích Perského zálivu. Zasaženo bylo i letiště v Dubaji, odkud musely být zrušeny desítky letů. Rakety s kazetovou municí dopadly na města v Izraeli.

Rubio mění vysvětlení: nejdřív Izrael, pak selhání jednání

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nabídl v průběhu několika dnů různá zdůvodnění útoku. V pondělí 2. března řekl novinářům, že Spojené státy věděly o chystaném izraelském útoku a preventivně zasáhly, aby ochránily americké vojáky před íránskou odvetou. „Věděli jsme, že Izrael zaútočí. Věděli jsme, že to vyvolá úder proti americkým silám," prohlásil Rubio.

O den později argumentaci změnil. Uvedl, že hlavním důvodem bylo selhání diplomatických jednání s Teheránem o jaderném programu. „Jakmile prezident rozhodl, že jednání nebudou fungovat a že nás při vyjednáváních pouze vodí za nos, padlo rozhodnutí zaútočit," řekl šéf americké diplomacie.

Prezident Trump přidal třetí verzi — tvrdil, že Írán „se chystal zaútočit na Izrael a další země." Administrativa dosud nepředložila důkazy o bezprostřední hrozbě ze strany Íránu, upozornil deník Washington Post. Demokratičtí senátoři včetně Bernieho Sanderse označili útok za „předem naplánovanou a protiústavní válku" vedenou bez souhlasu Kongresu.

Česko stojí za spojenci — Babiš svolal bezpečnostní radu

Premiér Andrej Babiš na sociální síti X napsal, že „nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představují nebezpečí pro ČR i Evropu" a že Česko „stojí za spojenci." Svolal Bezpečnostní radu státu na pondělní ráno a oznámil připravenost vyslat repatriační lety pro Čechy v regionu.

Prezident Petr Pavel reagoval opatrněji — odsoudil íránský režim, ale dodal, že „je předčasné hodnotit dopady útoku." Ministerstvo zahraničí vydalo varování před cestami do Íránu, Izraele, Libanonu a zemí Perského zálivu. Ministr Petr Macinka potvrdil, že v Íránu se nacházejí tři čeští občané, jejichž situaci úřady sledují.

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) útok podpořil slovy, že íránský režim je „nesmírně odporný a nebezpečný." Koaliční partner Tomio Okamura (SPD) naopak varoval před destabilizací regionu a dopady na ceny pohonných hmot. Česko se oficiálně zařadilo mezi země podporující operaci — vedle Kanady, Austrálie, Finska či pobaltských států.

Česká obrana pod lupou: systém SPYDER stále není připraven

Íránský konflikt znovu otevřel otázku české protivzdušné obrany. Česko v roce 2021 objednalo čtyři baterie izraelského systému SPYDER s raketami Derby za 627 milionů dolarů. První baterie dorazila v červenci 2024, plné operační schopnosti se ale očekávají až v průběhu roku 2026. NKÚ přitom kritizoval ministerstvo obrany, že promeškalo výhodnější nabídku na rakety Derby — o 400 milionů korun levnější.

Systém SPYDER navíc pokrývá jen krátký a střední dosah. Česko nemá žádný dalekodosahový systém protivzdušné obrany typu Patriot ani systémy proti bezpilotním letounům — přesně ty typy hrozeb, které íránský konflikt ukázal jako akutně reálné. Dodávky raket Derby pro systém SPYDER jsou plánovány na duben 2026, do té doby zůstává česká protivzdušná obrana v přechodném stavu.

Ropa zdražila, rekordně nízká inflace je ohrožena

Konflikt dopadá přímo na českou ekonomiku. Cena ropy Brent vzrostla z 72 na více než 82 dolarů za barel. Velkoobchodní cena plynu v Evropě vyskočila z 32 na přes 62 eur za megawatthodinu, později se ustálila kolem 53 eur. Hormuzský průliv, kudy proudí pětina světové ropy, čelí narušení provozu.

Přitom česká inflace právě dosáhla desetiletého minima. ČSÚ ve středu oznámil únorovou inflaci 1,4 % — nejnižší od října 2016. Zlevnily energie i potraviny. Ekonomové ale varují, že íránský konflikt tento trend může zvrátit. Rostoucí ceny energií mohou inflaci zvýšit o více než procentní bod a ČNB pravděpodobně odloží snižování úrokových sazeb — a s tím i naděje na levnější hypotéky.

Situaci komplikuje i ropovod Družba. Ukrajina od 27. ledna nepřepravuje ropu jižní větví na Slovensko a opakovaně odsouvá restart — naposledy na 4. března. Slovensko vyhlásilo ropnou nouzi. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že íránský konflikt „zdvojnásobil relevanci ropovodu Družba pro energetickou bezpečnost regionu." Blízkovýchodní konflikt se tak prolíná s evropskou energetickou krizí.

Co to znamená pro Česko

Pro Českou republiku Írán nepředstavuje přímou vojenskou hrozbu. Rizika jsou nepřímá, ale konkrétní: benzín může překročit 35 Kč za litr, energie zdraží, pokles inflace se zastaví a levnější hypotéky se vzdálí. K tomu se přidává nedokončená modernizace protivzdušné obrany a regionální nestabilita kolem ropovodu Družba.

Mezinárodní společenství zůstává rozdělené. Francie označila útok za porušení mezinárodního práva, ale odpovědnost připsala Teheránu. Čína a Rusko operaci odsoudily. Generální tajemník OSN António Guterres označil útoky za „promarněnou šanci na diplomacii." Otázka, zda jednání mohla uspět, zůstává otevřená — ale pro Čechy jsou teď důležitější ceny na pumpách a účty za energie.