Írán de facto ochromil jednu z nejdůležitějších ropných tepen světa. Íránský revoluční gard (IRGC) vysílá od 28. února 2026 výzvy lodím, aby se vyhýbaly Hormuzskému průlivu, zatímco hlavní světoví přepravci — Hapag-Lloyd, Maersk i CMA CGM — zastavili veškeré přejezdy. Přes průliv přitom protéká přibližně 20 % světové ropy a přibližně pětina globálního LNG. Ceny ropy strmě rostou a čeští motoristé by mohli brzy platit za litr benzínu 38–40 korun.
Proč IRGC zastavil lodní provoz?
Přímou příčinou jsou americké a izraelské útoky na íránská vojenská zařízení v závěru února 2026. Írán reagoval odvetnými opatřeními — a Hormuzský průliv se stal nástrojem geopolitického tlaku. Eskalaci předcházela i smrt nejvyššího vůdce Chameneího, po níž Írán hledá nástupce.
IRGC na krátkých vlnách (VHF) varuje lodě: „Žádná loď nesmí projít Hormuzským průlivem." Íránská státní média prohlásila průliv za „fakticky uzavřený" a funkcionář Mohsen Rezáí prohlásil, že obchod skrze průliv nebude probíhat „až do odvolání".
Írán průliv formálně nezavřel — to by vyžadovalo rozhodnutí Nejvyšší rady národní bezpečnosti a bylo by v rozporu s mezinárodním námořním právem. Britský UKMTO (UK Maritime Trade Operations) upozornil, že výzvy IRGC „nejsou právně závazné". Přesto v praxi zabraly: objem lodní dopravy klesl přibližně o 40–50 % oproti běžnému stavu.
150 tankerů stojí na místě
Podle dat sledování lodního provozu, která cituje agentura Reuters, kotví u vstupu do průlivu nejméně 150 ropných tankerů a LNG nosiček. Celkem jsou uvězněny i stovky kontejnerových lodí s celkovou kapacitou přes 450 000 TEU.
Do neděle 1. března zaútočil IRGC raketami na tři ropné tankery — čímž ze slovního varování přešel k přímým akcím. To přimělo i poslední váhající přepravce k přerušení tranzitu. Lodě s íránskou a čínskou vlajkou mohou průlivem nadále projíždět s neformální výjimkou.
Tato paralýza není bezprecedentní — v 80. letech probíhala tzv. válka tankerů v Perském zálivu —, ale rozsah dnešního zastavení provozu je výjimečný. Bloomberg uvádí, že od sobotní noci (28. února) neprošel průlivem žádný sledovatelný tanker přepravující ropu pro západní trhy.
Co se děje s cenami ropy
Brent crude se před únorovou eskalací obchodoval kolem 73 dolarů za barel. V průběhu víkendu stoupla cena v mimoburzovním obchodování přibližně o 10 % na zhruba 80 dolarů. Analytici odhadují, že na pondělní otevření trhů bude Brent dosahovat 85–90 dolarů.
Pokud bude omezení lodní dopravy trvat déle, může Brent snadno přesáhnout 100 dolarů za barel. Analytici RBC Capital Markets, Barclays i ICIS shodně uvádějí tuto hranici jako realistický scénář. JP Morgan mluví dokonce o 120–130 dolarech při dlouhodobém výpadku.
Proč tak velký skok? Průliv přepraví denně ekvivalent zhruba 20 milionů barelů ropy — to je víc, než je celodenní spotřeba celé Evropy. Kromě ropy je průliv klíčovou trasou pro katarský zkapalněný zemní plyn (LNG): nejméně tři katarské LNG tankery musely změnit kurz, přičemž Katar je druhým největším světovým vývozcem LNG.
Dopad na Česko: ceny benzínu a nafty
Česko není na Perský záliv přímo napojeno — ropa proudí přes ropovody Druzhba a IKL/TAL. Přesto jde o globální komoditu: zdražení na světových trzích se promítá do pump po celém světě včetně těch českých.
Podle dostupných odborných analýz by ceny pohonných hmot v Česku mohly vzrůst ze současných zhruba 34–35 korun na litr k hranici 38–40 korun. To odpovídá nárůstu o 10–17 %. Delší blokáda by navíc tlačila na ceny zemního plynu a elektřiny, protože LNG tvoří součást evropského energetického mixu.
Česká ekonomika je energeticky závislá na dovozu — každé výrazné zdražení ropy se promítá nejen do cen u čerpacích stanic, ale i do cen potravin, stavebních materiálů a průmyslových výrobků přepravovaných silnicí.
Jak dlouho může omezení trvat?
Hormuzský průliv nebyl v historii nikdy úplně a trvale uzavřen. Ani během íránsko-irácké války (1980–1988), kdy IRGC útočil na tankery, provoz zcela neustal. To napovídá, že Írán průliv používá spíše jako diplomatický tlakový nástroj než jako cíl trvalého uzavření.
Íránský ministr zahraničí Araghchí krátce po vypuknutí krize prohlásil, že Írán nemá „v současnosti v úmyslu průliv uzavírat" — přesto IRGC útoky na tankery pokračovaly. USA zvažují aktivaci strategických ropných rezerv (dostupných je přibližně 415 milionů barelů). Diplomatická aktivita je intenzivní — EU, OSN i regionální aktéři vyvíjejí tlak na deeskalaci.
Situace zůstává krajně nestabilní. Každý deeskalační signál z Teheránu nebo Washingtonu může ceny ropy rychle srazit zpět. Naopak každý nový útok IRGC na loď může trhy posunout blíže ke hranici 100 dolarů.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.