Vládní koalice ANO-SPD-Motoristé připravuje zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Podle expertky Veroniky Bílkové z Benátské komise Rady Evropy je český návrh v definici zahraničních vazeb širší než ruský, maďarský i gruzínský zákon. Dopadl by na většinu ze 115 591 neziskovek v ČR, ale i na univerzity a výzkumné instituce.
„Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje tento zákon. Demonstrace s politikou naší vlády nepohne," řekl vicepremiér Karel Havlíček 19. března 2026 studentům na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jenže ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ještě o den dřív v médiích popřel, že by jeho ministerstvo cokoliv takového chystalo. Kdo vlastně za návrhem stojí — a co přesně obsahuje?
Co obsahuje návrh zákona o neziskovkách
Pracovní verze z konce února 2026 ukládá povinnou registraci subjektů se zahraničními vazbami v databázi Ministerstva spravedlnosti. Za nesplnění hrozí pokuta až 15 milionů Kč nebo zákaz zahraničních vazeb na 5 let.
Návrh definuje „zahraniční vazby" mimořádně široce: jako jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale i poradenskou, analytickou, komunikační, mediální či vzdělávací činnost ve vazbě na zahraniční subjekt. Dopadá na fyzické i právnické osoby.
„Český návrh zákona používá nejširší definici zahraniční vazby, se kterou jsem se setkala. Mohl by reálně dopadnout třeba i na běžné uživatele Facebooku, protože Facebook je zahraniční firma," varovala profesorka Veronika Bílková, místopředsedkyně Benátské komise Rady Evropy.
Zákon vzniká jako poslanecký návrh, čímž obchází standardní meziresortní připomínkové řízení — odborná oponentura ministerstev a institucí tak odpadá. K 13. březnu 2026 neexistuje veřejně dostupný sněmovní tisk.
Kdo za návrhem skutečně stojí
Poslanec Jindřich Rajchl (PRO/SPD) se přihlásil k autorství, ale digitální stopa dokumentu ukazuje na poradkyni premiéra Natálii Vachatovou — bývalou členku skupiny Přátelé Ruska s vazbami na ruský byznys.
„Hrdě se hlásím k autorství prvotní předlohy," prohlásil Rajchl. Jenže investigativní zjištění odhalila, že text návrhu vytvořila Natálie Vachatová, poradkyně premiéra Babiše pro svobodu slova, ve spolupráci s poslanci Rajchlem, Radkem Vondráčkem (ANO), Liborem Vondráčkem (SPD) a Markétou Šichtařovou (za SPD).
Vachatová je bývalá členka facebookové skupiny Přátelé Ruska, v minulosti vystupovala na dezinformační platformě Sputnik a zpochybňovala vinu Ruska na sestřelení letu MH17. Její bratr v Moskvě vede miliardový byznys napojený na ruské státní banky.
Koalice v chaosu: kdo zákon chce a kdo ne
Uvnitř koalice panují zjevné rozpory. SPD a Motoristé zákon prosadí, ale klíčoví představitelé ANO — Schillerová a Vondráček — se od návrhu distancují a označují ho za neživotaschopný.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh neprošel koalicí. Radek Vondráček (ANO) ho zastavil a označil za „neživotaschopný návrh". Na druhé straně předseda SPD Tomio Okamura potvrdil, že vláda zákon prosadí — bude připravován na ministerské úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že tvrzení o inspiraci Ruskem je „pitomost".
Premiér Babiš zákon obhajuje: „Lež, není to nic po vzoru Ruska. Zprůhledníme financování neziskových organizací, které čerpají prostředky z veřejného rozpočtu z vašich peněz." Kritici ale upozorňují na klíčový rozdíl: americký zákon FARA (Foreign Agents Registration Act) z roku 1938, kterým se koalice ohání, cílí na lobbisty zastupující zahraniční vlády. V americkém registru FARA nejsou Amnesty International, Greenpeace ani Transparency International. V českém registru by byly.
Jak dopadly podobné zákony jinde v Evropě
Podobné zákony o zahraničních agentech v Maďarsku, na Slovensku i v Gruzii systematicky selhávají — ruší je soudy, nebo vedou k izolaci země od EU.
| Země | Rok přijetí | Sankce | Výsledek |
|---|---|---|---|
| Rusko | 2012 | Zrušení organizace | Zákon používán k potlačení opozice a nezávislých médií |
| Maďarsko | 2017 | Zrušení organizace | SDEU v červnu 2020 prohlásil za neslučitelný s právem EU |
| Gruzie | 2024 | Přísné pokuty | EU zastavila přístupový proces, sankce proti Gruzii |
| Slovensko | 2024 | Rozpuštění organizace | Ústavní soud zrušil na konci roku 2025 |
| Česko (návrh) | 2026 | Pokuta až 15 mil. Kč / 10 % obratu | Pracovní verze, sněmovní tisk neexistuje |
| USA (FARA) | 1938 | Pokuta do 250 000 USD / až 5 let vězení | Platí — cílí na vládní lobbisty, ne na NGO |
Maďarský zákon z roku 2017 trval jen tři roky, než ho Soudní dvůr EU srazil — porušoval volný pohyb kapitálu i právo na sdružování. Maďarsko ho formálně zrušilo, ale nahradilo obdobnou normou. Slovenský Ústavní soud zrušil Ficovu novelu o neziskovkách na konci roku 2025. A v Gruzii přijetí zákona v květnu 2024 vedlo k zastavení přístupového procesu k EU a přesměrování unijního financování z vlády na občanskou společnost.
Piráti a STAN oznámili, že v případě přijetí českého zákona ho napadnou u Ústavního soudu.
Koho by se zákon dotkl v praxi
Zákon by zasáhl většinu ze 115 591 aktivních neziskovek v ČR, ale i univerzity, školy a výzkumné instituce se zahraničními kontakty. Učená společnost ČR zaslala v únoru 2026 otevřený dopis premiérovi.
V Česku v roce 2023 působilo 115 591 aktivních neziskových organizací, zaměstnávaly 81 256 lidí a dobrovolníci odpracovali 37 milionů hodin. Zahraniční zdroje přitom tvořily jen 4,7 % financování sektoru (ČSÚ, 2022). Zákon by tedy dopadl na sektor, který je z 95 % financován z domácích zdrojů.
| Zdroj financování | Podíl |
|---|---|
| Transfery a dotace z veřejných zdrojů | 37,2 % |
| Příjmy za netržní produkci | 22,2 % |
| Domácnosti (dary) | 9,9 % |
| Dobrovolnická práce | 8,8 % |
| Firemní dárcovství | 6,2 % |
| Zahraniční zdroje (EU dotace + dary) | 4,7 % |
| Ostatní | 11,0 % |
„Často teď slýchám pojem politické neziskovky. Upřímně — nevím, co to znamená," reagoval Šimon Pánek, spoluzakladatel a ředitel Člověka v tísni. Mluvčí organizace Tomáš Urban upozornil na konkrétní riziko: „V praxi by to znamenalo registrační povinnosti, průběžné výkazy a zveřejňování seznamu zaměstnanců a jejich pracovní náplně — tedy dat, která v zemích jako Rusko, Bělorusko nebo Afghánistán přímo ohrožují bezpečnost našich spolupracovníků."
Co bude dál
Den po Havlíčkově debatě na VŠE se na 21. března 2026 chystá demonstrace Milion chvilek na Letné s očekávanou účastí 200 000 až 400 000 lidí. Zákon o neziskovkách je jedním z hlavních důvodů protestu.
Koaliční chaos kolem zákona zatím znamená patovou situaci: SPD a Motoristé tlačí na prosazení, ANO lavíruje mezi veřejnou distancí a zákulisní podporou. Ministr Tejc popírá přípravu zákona, zatímco Havlíček tvrdí opak. Jediné, na čem se shodnou Bílková i Pánek: pokud by zákon prošel v pracovní verzi z února 2026, čeká ho stejný osud jako maďarský a slovenský předchůdce — zrušení u soudu.
Říkali jste si někdy, podle čeho vlastně poznat, jestli zákon o neziskovkách opravdu chrání transparentnost — nebo je nástrojem k omezení občanské společnosti? A kde je ta hranice?
Často kladené otázky
Co je zákon o neziskovkách 2026?
Zákon o neziskovkách je připravovaný český zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z února 2026 ukládá povinnou registraci v databázi Ministerstva spravedlnosti a za nesplnění hrozí pokuta až 15 milionů Kč nebo zákaz zahraničních vazeb na 5 let.
Koho by se zákon o neziskovkách dotkl?
Zákon by dopadl na většinu ze 115 591 aktivních neziskových organizací v ČR, ale kvůli široké definici zahraničních vazeb i na univerzity, výzkumné ústavy a potenciálně na kohokoliv, kdo vykonává poradenskou, analytickou nebo vzdělávací činnost ve vazbě na zahraniční subjekt.
Jak se český návrh liší od amerického FARA?
Americký FARA z roku 1938 cílí úzce na lobbisty zastupující zahraniční vlády — v registru nejsou Amnesty International ani Greenpeace. Český návrh je nesrovnatelně širší: pokrývá i vzdělávací, výzkumné a mediální činnosti. Expertka Bílková ho označila za nejširší zákon tohoto typu, s jakým se setkala.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.