Nouzové zásoby ropy: proč 400 milionů barelů nestačí

Rekordní krok, který trh ignoruje

Mezinárodní energetická agentura (IEA) 11. března 2026 oznámila uvolnění 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv 32 členských zemí — největší koordinovanou akci v 50leté historii organizace. Důvodem je faktické uzavření Hormuzského průlivu po americko-izraelském útoku na Írán.

Čtyři sta milionů barelů ropy zní jako obrovské číslo. Jenže při denním výpadku 7–11 milionů barelů z Hormuzského průlivu to pokryje zhruba 20 dní ztracených dodávek. Trh to ví — Brent crude po oznámení dále rostla a uzavřela nad 100 USD za barel, poprvé od roku 2022.

„Výzvy na ropném trhu, kterým dnes čelíme, jsou bezprecedentní svým rozsahem," řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Vzápětí ale dodal klíčovou větu: „Nejdůležitější pro návrat ke stabilním tokům ropy a plynu je obnovení tranzitu přes Hormuzský průliv."

Co jsou nouzové zásoby a jak fungují

Nouzové zásoby ropy jsou strategické rezervy, které členské státy IEA udržují pro případ závažného narušení dodávek. Každý stát musí držet zásoby odpovídající minimálně 90 dnům čistého dovozu ropy.

IEA vznikla v roce 1974 jako protiváha OPEC po ropné krizi 1973–1974. Zatímco OPEC zastupuje zájmy producentů, IEA chrání spotřebitele. Její hlavní zbraní jsou právě nouzové zásoby — 32 členských zemí dohromady drží 1,2 miliardy barelů ve veřejných rezervách a dalších 600 milionů v průmyslových zásobách.

Americký strategický ropný sklad (SPR) je největší na světě — podzemní solné kaverny v Texasu a Louisianě s kapacitou 715 milionů barelů. Po čerpáních kvůli Ukrajině v roce 2022 aktuálně drží jen 415 milionů barelů. Uvolnění 172 milionů pro tuto krizi představuje 41 % zbývajících zásob — což vzbuzuje obavy o dlouhodobou energetickou bezpečnost USA.

V Česku spravuje nouzové zásoby SSHR. Drží přes 2 miliony tun ropy a ropných produktů — polovinu tvoří ropa, druhou nafta, benzín a letecký petrolej. Zásoby na přibližně 88,5 dne, těsně pod normou 90 dní.

Šesté uvolnění v historii — a zdaleka největší

Za 50 let existence IEA koordinovaně uvolnila nouzové zásoby pouze šestkrát. Každé uvolnění odpovídalo na jinou krizi — od války v Zálivu přes hurikán Katrina až po ruskou invazi na Ukrajinu. Letošních 400 milionů barelů je více než dvojnásobek dosud rekordního uvolnění.

Rok	Příčina	Objem (mil. barelů)	Počet zemí
1991	Válka v Zálivu	~34 (podíl USA)	IEA členové
2005	Hurikán Katrina	~21 (podíl USA)	IEA členové
2011	Občanská válka v Libyi	~60	IEA členové
2022 (2×)	Ruská invaze na Ukrajinu	182,7	31
2026	Válka s Íránem / uzavření Hormuzského průlivu	400	32

Z celkového objemu 411,9 milionu barelů tvoří 271,7 milionu státní zásoby a 116,6 milionu povinné průmyslové zásoby. Sedmdesát dva procent je surová ropa, zbytek ropné produkty.

Proč trh uvolnění ignoruje

Analytici označují uvolnění za „náplast" — matematika totiž nehraje ve prospěch IEA. Maximální tempo uvolňování činí 1,4 milionu barelů denně, přičemž výpadek z Hormuzského průlivu představuje 7–11 milionů barelů denně.

„Nebude to mít velký materiální rozdíl. Je to jednorázové řešení. Je to velmi riskantní strategie," varoval Neil Quilliam z Chatham House. Analytici Macquarie spočítali, že celý objem odpovídá asi 4 dnům globální produkce a 16 dnům průchodu ropy Hormuzem.

Analytici ING dodali: „Jedinou cestou k trvalému poklesu cen ropy je obnovení průchodu přes Hormuzský průliv. Pokud se tak nestane, cenové maximum je stále před námi." Maksim Sonin, Fellow Stanfordovy univerzity, to shrnul ještě přímočařeji: „Pokud se nevyřeší základní problém, žádné uvolnění zásob trh nespasí."

Paradox situace umocňuje OPEC+. Kartel zvýšil produkci jen o 206 tisíc barelů denně — zlomek potřeby. Většina volné kapacity OPEC+ (3,5 milionu barelů denně) se nachází za uzavřeným Hormuzským průlivem v Saúdské Arábii a SAE. Jediný obchvat je ropovod ADCOP (Abu Dhabi Crude Oil Pipeline) v SAE s volnou kapacitou pouhých 440 tisíc barelů denně.

Země/region	Příspěvek (mil. barelů)	Podíl na celku
USA	172	43 %
Japonsko + Jižní Korea	Hlavní přispěvatelé	—
Německo	19,5	~5 %
Velká Británie	13,5	~3 %
Česko	~2,4 (330 tis. tun)	<1 %

Česko: v lepší pozici než sousedi, ale ceny rostou

Česko je díky přechodu na západní ropovody TAL (Transalpine Pipeline, z italského Terstu) a IKL (Ingolstadt–Kralupy–Litvínov) v bezpečnější pozici než Maďarsko nebo Slovensko. Přerušení ropovodu Družba Česko nezasáhlo. Přesto ceny pohonných hmot prudce rostou.

„Český trh je zásobován stabilně, zásoby jsou dostatečné. Přerušení dodávek na Slovensko a do Maďarska jsou tak bez dopadů na náš trh," ujistil předseda SSHR Pavel Švagr. Vláda schválila uvolnění 330 tisíc tun ropy pro rafinerii ORLEN Unipetrol.

Pohonná hmota	Silvestr 2025 (Kč/l)	12. březen 2026 (Kč/l)	Změna
Benzín Natural 95	33,31	37,18	+3,87 Kč (+11,6 %)
Nafta	32,55	40,89	+8,34 Kč (+25,6 %)

Dopad na inflaci za rok 2026 analytici odhadují na 0,1–0,3 procentního bodu. V krajním scénáři může vláda vyhlásit stav ropné nouze podle zákona č. 189/1999 Sb. — ten umožňuje omezení maximální rychlosti, zkrácení otevírací doby čerpacích stanic i zavedení přídělového systému.

Maďarsko: ropná krize jako předvolební zbraň

Zatímco Česko přerušení Družby ustálo, Maďarsko zvýšilo závislost na ruské ropě z 61 na 92 % od roku 2022. Premiér Viktor Orbán využívá energetickou krizi jako předvolební téma před dubnovou volbou.

Patnáctého března 2026 — ve výročí revoluce 1848 — se v Budapešti konaly dva konkurenční masové pochody: provládní Pochod míru (Fidesz/Orbán, cíl: Kossuthovo náměstí) a opoziční Národní pochod strany Tisza (Péter Magyar, cíl: Náměstí hrdinů). Průzkumy ukazují Tiszu na 38 % proti Fideszovým 30 % — nejsilnější výzvu Orbánovi od roku 2010. Volby se konají 12. dubna 2026.

Orbán viní Zelenského z „ropné blokády" a blokuje 90miliardový úvěr EU pro Ukrajinu. Maďarsko uvolnilo 250 tisíc tun ropy ze strategických zásob, 40 % přednostně pro rafinérie MOL — přičemž tři nadace napojené na Orbána kontrolují 30,49 % akcií MOL. Ironií je, že MOL samo přiznalo, že 80 % svých potřeb zvládne pokrýt přes chorvatský ropovod z Jadranu.

Říkali jste si někdy, co by se stalo, kdyby Česko nemělo nouzové zásoby ropy? Nebo jak stát rozhoduje, kdy je čas sáhnout do rezerv?