Sjezd sudetských Němců poprvé v Brně: fakta za kontroverzí

80 let po odsunu: sudetští Němci míří do Brna

76. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) se 22.–25. května 2026 poprvé v historii uskuteční na území České republiky — v Brně. Mottem je „Alles Leben ist Begegnung — Život je setkávání". Akce vyvolává ostré politické debaty, ale program zahrnuje pietu obětem holocaustu, pochodu smrti i nacistických poprav.

Ještě před deseti lety by pozvání sudetských Němců na sjezd do Brna znělo jako provokace. Dnes to považují organizátoři za logický krok na cestě smíření — a odpůrci za trojského koně k prolomení Benešových dekretů. Kdo má pravdu?

Pozvání přednesl festival Meeting Brno na 75. sjezdu v Řezně v červnu 2025 — a přítomní je přijali ovacemi vestoje. „To pro mě znamená velmi mnoho. Neboť je to další krok na cestě porozumění a smíření — a směrem k normalitě," reagoval Bernd Posselt, mluvčí SdL a bývalý europoslanec za CSU (Křesťanská sociální unie), narozený v roce 1956 jako syn vyhnanců.

Co sjezd skutečně obsahuje

Program sjezdu zahrnuje pietu obětem holocaustu, Pochod smíření z Pohořelic do Brna, bohoslužby, udělení Evropské ceny Karla IV. a pietní akt u Kounicových kolejí — místa nacistických poprav. Hlavním dějištěm je brněnské výstaviště.

Odpůrci sjezdu často mluví o akci, jako by šlo o oslavu německé přítomnosti v Čechách. Skutečný program vypadá jinak. „První, co sudetští Němci, naši krajané, v Brně udělají, až v květnu přijedou, bude pieta obětem holocaustu," zdůraznil David Macek, zástupce Meeting Brno pro zahraniční vztahy. Macek říká, že nápad na pozvání sudetských Němců do Brna zrál deset let a po potvrzení sjezdu „dostáváme téměř denně příběhy lidí z celé republiky i ze zahraničí."

V sobotu program zahrnuje pietní akt u Památníku odsunu v Pohořelicích a Pochod smíření — ten se koná od roku 2016 a vede 32 km v opačném směru než pochod smrti z května 1945. V pondělí následuje pieta u Kounicových kolejí, kde nacisté popravovali české vlastence. Pravděpodobnou účast potvrdil i bavorský premiér Markus Söder, patron sudetských Němců: „Pravděpodobně tam budu."

Kdo a proč sjezd kritizuje — a paradox, který za tím stojí

Sjezd kritizuje převážně nacionalistická část politického spektra — SPD, spolek Svatopluk a Klub českého pohraničí. Paradoxně tito odpůrci sami udržují kontakty s německou AfD (Alternative für Deutschland), od které se SdL distancovalo kvůli jejímu extremismu.

Nejhlasitějším lokálním odpůrcem je Tomáš Kotas, zastupitel Brna-střed za SPD: „Necitlivé, neetické a až nemorální vůči obětem protektorátu. Neustále zde žijí potomci obětí i pamětníci a Brno bylo centrem protektorátní zvůle." Poslankyně SPD Lucie Šafránková hrozí odebráním dotací: „Pokud by byť jediná koruna z dotací byla použita na tuto akci, budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace."

Spolek Svatopluk Petra Druláka poslal dopis s 44 signatáři — včetně poslanců SPD, KSČM, Stačilo!, Trikolóry, ombudsmana Křečka a europoslankyně Konečné — vyzývající SdL ke zrušení sjezdu. Pikantní detail: dopis adresovali Posseltovi jako předsedovi SdL. Jenže Posselt předsedou přestal být v roce 2020 — funkci převzal Stephan Meyer.

Posselt reagoval stručně: „Sudetoněmecké dny v Brně každopádně budou. Respektuji jeho názor a prosím, aby on respektoval ten můj." Bývaly ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Rudolf Jindřák doplnil, že jde o „akci občanské společnosti, do které stát nemá možnost nijak zasahovat."

Paradox celé situace shrnul právník Vladimír Baláš: odpůrci z okruhu SPD a Václava Klause sami udržují kontakty s německou AfD — stranou, od níž se Posseltův SdL již před lety distancoval kvůli jejímu extremismu. Kritici sjezdu tak varují před německým nacionalismem a zároveň spolupracují s jeho nejviditelnějšími německými představiteli.

Právní realita: Benešovy dekrety jako vyhaslé normy

SdL v roce 2015 formálně vypustilo požadavek na navrácení majetku ze svých stanov. Právní experti potvrzují, že Benešovy dekrety jsou „vyhaslé normy", které nezakládají žádná nová práva — majetkové poměry jsou definitivně vyřešeny nálezem Ústavního soudu.

Strach z „prolomení Benešových dekretů" je podle experta na dezinformace Josefa Šlerky „trauma, které si ve společnosti pořád neseme" (iROZHLAS, březen 2026). Právník Vladimír Baláš upřesňuje: dekrety jsou vyhaslé normy, nezakládají žádná nová práva a majetkové poměry s Němci definitivně vyřešil nález Ústavního soudu i mezinárodní smlouvy. SdL platnost dekretů jako právního základu nikdy formálně neuznalo — ale praktický dopad je nulový, protože právně nelze uplatnit žádné nároky.

Financování: kdo platí co

Festival Meeting Brno dostává od města víceletou dotaci 9 milionů Kč (2025–2027) a 6 milionů Kč od Jihomoravského kraje. Samotný sjezd si podle organizátorů hradí SdL — Meeting Brno pomáhá pouze logisticky.

Kontroverze kolem financování stojí na záměně dvou věcí: dotace směřují na festival Meeting Brno, nikoliv na sjezd SdL. Petr Kalousek, ředitel festivalu a zastupitel Brno-střed, vysvětlil: „Brno má zkušenost s přiznáním vlastní složité minulosti a umí o ní mluvit s respektem. Věříme, že první takové setkání na českém území bude dalším důstojným krokem ke vzájemnému porozumění a smíření."

Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) — jehož polovinu správní rady jmenuje česká vláda — od roku 1998 podpořil přes 13 000 česko-německých projektů částkou téměř 75 milionů EUR. Meeting Brno podporuje desátým rokem. Zastánkyně sjezdu poslankyně Jana Krutáková (STAN) setkání vnímá jako „upevnění českoněmeckých vztahů: Ze strany sudetských Němců přišla omluva."

Historický kontext: čísla, která nelze obejít

Z Československa bylo v letech 1945–1947 odsunuto přibližně 3 miliony Němců. Česko-německá komise historiků odhaduje 15 000–30 000 obětí odsunu. Za šestileté nacistické okupace zahynulo 320 000–350 000 obyvatel Československa.

V Brně v roce 1930 žilo přes 52 000 Němců — pětina obyvatel. Brněnský pochod smrti 30.–31. května 1945 donutil 20 000–35 000 německy mluvících obyvatel k pochodu na Pohořelice. Historik Vojtěch Žampach zdokumentoval 3 násilné smrti a 455 úmrtí v pohořelickém táboře, sudetoněmecké zdroje uvádějí 5 000–10 000 obětí.

Sjezd se symbolicky koná téměř přesně 81 let po brněnském pochodu smrti. Zároveň probíhá Rok české kultury v Německu (říjen 2025 – prosinec 2026), který zahrnuje hostování ČR na Frankfurtském knižním veletrhu 2026. Na protestu proti sjezdu v Praze a Brně se v říjnu 2025 sešlo celkem asi 150 lidí.