Ropovod Družba: Česko nezávislé, Maďarsko na 86 % ruské ropy

Jeden dron odhalil propast v evropské energetice

Ruský dronový útok 27. ledna 2026 poškodil čerpací stanici ropovodu Družba u města Brody na západní Ukrajině. Od té doby netekla jižní větví Družby ani kapka ropy do Maďarska a na Slovensko. Česko přitom krizi sleduje z bezpečné pozice — od dubna 2025 je díky projektu TAL-PLUS na ruské ropě zcela nezávislé.

Průměrný tok jižní větví Družby činil v lednu 2026 asi 150 000 barelů denně. V únoru: nula. Zničeny byly vysokotlaké pumpy, senzory a řídicí systémy. Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal popsal stav výmluvně: „Z vnějšku to nevidíte, ale uvnitř je zničeno obrovské množství zařízení. Ropa se v potrubí v podstatě vařila."

Co následovalo, není jen technický problém s rozbitým potrubím. Je to příběh o tom, jak dvě země Visegrádské čtyřky vsadily na opačné energetické strategie — a jak se jim to v březnu 2026 vrací.

Zelensky odmítá opravu a nabízí alternativu

Ukrajinský prezident Zelensky 5. března 2026 prohlásil, že Družbu opravovat nebude. Zároveň nabídl EU alternativní trasu přes ropovod Oděsa–Brody, která by mohla zásobovat Maďarsko i Slovensko bez ruské infrastruktury.

„Budu upřímný: moje pozice, kterou sdílím s evropskými lídry, je, že bych ropovod neopravoval," řekl Zelensky na tiskové konferenci. Oprava by podle něj trvala jeden až dva měsíce, ale klíčový argument je jiný: „Nechtějí využít chorvatskou trasu, protože to není ruská ropa. Chtějí platit Rusku."

Ukrajina 20. února nabídla EU alternativní trasu přes ropovod Oděsa–Brody, včetně námořní přepravy s překládkou v přístavech. Chorvatský ropovod JANAF/Adria navíc prohlásil, že jeho kapacita 11–15 milionů tun ročně pokryje plné roční potřeby slovenských (4,66 mil. tun) i maďarských (5,75 mil. tun) rafinérií.

Orbán a Fico: veto, satelitní snímky a „turisti"

Maďarsko zablokovalo úvěr EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Slovenský premiér Fico tvrdí, že má tajné satelitní snímky dokazující funkčnost Družby. Maďarská inspekční delegace byla na Ukrajině odmítnuta jako „turisté".

Maďarsko 20. února 2026 zablokovalo evropský úvěr pro Ukrajinu. Podmínka: obnovení provozu Družby. Slovensko oznámilo ochotu převzít veto po Maďarsku v případě potřeby. Společně pak obě země zablokovaly i 20. balík sankcí EU proti Rusku.

Viktor Orbán eskaloval rétoriku: „Postavme se proti ukrajinskému vydírání. Maďarsko se nestane ukrajinskou kolonií, Zelensky zde nebude vydávat rozkazy." Na 15. března svolal „Pochod míru" v Budapešti s tímto heslem.

Robert Fico přidal vlastní prvek — 4. března 2026 tvrdil, že má utajované satelitní snímky dokazující, že Družba není poškozena. Snímky ukázal von der Leyenové v Paříži 10. března, Orbán zveřejnil podobné. Zelensky reagoval, že snímky neukazují řídicí panel ani podzemní potrubí, které byly poškozeny — povrchový pohled podle něj nic nedokazuje.

Maďarská delegace vedená státním tajemníkem Gáborem Czepekem přicestovala 11. března na Ukrajinu posoudit stav ropovodu. Kyjev ji odmítl uznat a označil členy za „turisty" bez oficiálního mandátu. Přístup k Družbě nebyl umožněn.

Obě země navíc pozastavily vývoz nafty na Ukrajinu. Slovensko zastavilo i nouzové dodávky elektřiny — přitom Maďarsko se Slovenskem dodávají 68 % ukrajinského importu elektřiny. Slovensko poprvé v historii vyhlásilo národní stav nouze v ropném sektoru a uvolnilo 250 000 tun nouzových zásob pro rafinérii Slovnaft, která potřebuje denně 7 300–7 500 tun surové ropy.

EU hledá řešení, Macron odděluje problémy

Evropská komise 12. března formálně požádala Ukrajinu o povolení inspekce Družby. Macron vyzval k rychlé opravě a oddělil otázku ropovodu od blokovaného úvěru 90 miliard eur.

Emmanuel Macron po setkání se Zelenským 13. března v Paříži jasně řekl: „Je důležité zajistit plnou transparentnost. Tyto dvě záležitosti odděluji a chci vyřešit obě." Naftogaz 15. března uspořádal briefing pro diplomaty z 31 zemí, kde představil fotografie a videa z místa poškození. Šéf Naftogazu Serhij Koreckyj zdůraznil, že „obnova je složitý technologický proces v podmínkách neustálé hrozby dalších ruských útoků".

Analytik Vitalij Djačuk z Central European Strategy Institute přidal klíčový kontext: „Hlavním cílem útoků na Družbu není tlak na Maďarsko, ale oslabení Ruska — každý příjem z energetických exportů se mění v rakety letící na Ukrajinu."

Česko jako vzor: jak se odstřihnout za 1,6 miliardy

Česko je od dubna 2025 plně nezávislé na ropovodu Družba díky projektu TAL-PLUS. Západní trasa TAL/IKL z italského Terstu má kapacitu 8 milionů tun ropy ročně — to pokrývá celou českou spotřebu. Investice stála maximálně 1,6 miliardy Kč.

Kontrast s Maďarskem je mimořádný. Zatímco zbytek EU snížil podíl ruské ropy z 26 % (v roce 2021) na přibližně 3 %, Maďarsko svou závislost zvýšilo z 61 % na 86 %. Analytička Ilona Gizińska z Center for Eastern Studies upozornila, že problematický je i dopad na maďarský státní rozpočet — deficit se blíží 4,6 % HDP.

Litvínovská rafinérie Orlen Unipetrol je zásobována norskou ropou přes TAL/IKL z italského Terstu. Pro rok 2026 i 2027 jsou avizované dodávky Družbou do Česka nulové.

Závislost na ruské ropě — srovnání zemí V4

Země Visegrádské čtyřky zvolily protichůdné energetické strategie. Česko a Polsko diverzifikovaly, Maďarsko a Slovensko prohloubily závislost na Rusku — a nyní čelí důsledkům.

Země	Zásobování přes Družbu	Závislost na ruské ropě	Alternativní trasa	Status
Česko	Ukončeno březen 2025	0 % (od dubna 2025)	TAL/IKL z Terstu (8 mil. tun/rok)	Nezávislé
Slovensko	Zastaveno 27. 1. 2026	~100 % (Slovnaft)	JANAF z Chorvatska + tankerový dovoz	Krizový stav
Maďarsko	Zastaveno 27. 1. 2026	86 % (růst z 61 %)	JANAF z Chorvatska	Nouzové zásoby
Polsko	Severní větev funguje	Snížená	Gdaňský přístav	Stabilní

Celá ropa přes Družbu měla cenovou výhodu 10–12 USD/barel oproti alternativám přes chorvatský ropovod Adria. Maďarsko a Slovensko obvinily JANAF z monopolního zneužívání — poplatky jsou údajně 3–5× vyšší než evropský průměr. To ale vysvětluje, proč se diverzifikaci obě země tak dlouho bránily.

Chronologie krize: od dronu k diplomacii

Datum	Událost
27. ledna	Ruský dron poškodil čerpací stanici Družby u Brodů
18. února	Slovensko vyhlásilo první energetický stav nouze v historii
20. února	Maďarsko zablokovalo €90 mld úvěr EU; Ukrajina nabídla trasu Oděsa–Brody
25. února	EK potvrdila: přerušení není politické; Chorvatsko nabídlo JANAF
4. března	Fico tvrdí, že má tajné satelitní snímky funkční Družby
5. března	Zelensky: „Neopravoval bych to." Eskalace s Orbánem
11. března	Maďarská delegace přijela na Ukrajinu, odmítnuta jako „turisté"
12. března	EK formálně požádala Ukrajinu o inspekci Družby
13. března	Macron vyzval k opravě „co nejrychleji"
15. března	Naftogaz briefing pro 31 zemí; Orbán svolal Pochod míru

Proč Orbán nechce alternativu — a co s tím mají maďarské volby

Orbánovo veto je pravděpodobně taktické — před maďarskými parlamentními volbami 12. dubna 2026 potřebuje téma proti Ukrajině. V průzkumech zaostává za opozičním Péterem Magyarem o dvouciferné body.

Zelenskyho argument je přímočarý: Orbán odmítl chorvatskou alternativu ne proto, že je dražší, ale proto, že chce zachovat vazbu na Rusko. Fico nabídl, že Slovensko převezme veto po Maďarsku, pokud Orbán prohraje volby — což naznačuje, že blokáda má přežít bez ohledu na výsledek v Budapešti.

Jádro sporu zůstává nevyřešené: je Družba skutečně nefunkční, nebo Kyjev záměrně blokuje tranzit z politických důvodů? Pokud by ropovod fungoval, šlo by o bezprecedentní politické vydírání. Pokud je poškozený, jde o legitimní force majeure komplikovaný válkou. Odpověď závisí na inspekci, kterou EU požaduje — a kterou Kyjev dosud nepovolil.