Válka s Íránem 2026: kdo byl Larídžání a co změní jeho smrt

Osmnáctý den války a Írán přichází o dalšího klíčového muže. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac 17. března 2026 oznámil zabití Alího Larídžáního — tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, muže, který po smrti ajatoláha Chameneího fakticky řídil zemi. Při stejné vlně úderů zahynul i velitel milic basídž Ghólámreza Solejmaní. Írán zatím ani jedno zabití nepotvrdil.

Kdo byl Alí Larídžání

Alí Larídžání byl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti a po zabití ajatoláha Chameneího 28. února 2026 faktický vládce Íránu. Filosof s doktorátem z Kanta, bývalý velitel Revolučních gard, předseda parlamentu po tři období a klíčový jaderný vyjednavač — muž z rodiny přezdívané „íránští Kennedyové".

Narozen roku 1958 v Nadžafu v Iráku do prominentní klerecké rodiny. Ve svých 19 letech si vzal Faríde Motahárí, dceru blízkého spolupracovníka zakladatele Islámské republiky Chomejního. Po revoluci vstoupil do Islámských revolučních gard a dosáhl hodnosti brigádního generála. Jeho kariéra pokrývala více než 40 let na nejvyšších postech íránské politiky: ministr kultury, ředitel státního vysílání, hlavní jaderný vyjednavač a předseda parlamentu po tři funkční období (2008–2020).

V parlamentu prosadil jadernou dohodu JCPOA (Společný komplexní akční plán) v roce 2015. Dvakrát — v letech 2021 a 2024 — ho Rada strážců bez udání důvodu vyřadila z kandidatury na prezidenta. Po zabití Chameneího prvního dne války se Larídžání postavil proti zvolení Modžtaby Chameneího novým vůdcem a žádal umírněného lídra. Neúspěšně. Nový nejvyšší vůdce se od svého zvolení 7. března veřejně neobjevil — podle americké a izraelské rozvědky je vážně zraněn.

Kac oznámení formuloval bez diplomatických okolků: „Byl jsem právě informován náčelníkem generálního štábu, že tajemník Rady národní bezpečnosti Larídžání a šéf basídž Solejmaní byli dnes v noci eliminováni a připojili se k hlavě plánu destrukce Chameneímu a všem eliminovaným členům osy zla v hlubinách pekla."

18 dnů války — chronologie ztrát íránského vedení

Od začátku operace Epic Fury 28. února 2026 bylo zabito přibližně 40 vysoce postavených íránských činitelů. Izrael nasadil 200 stíhaček v největší bojové operaci svých dějin, USA zasáhly přes 5 000 cílů.

Válka začala den poté, co Omán oznámil diplomatický průlom — Írán souhlasil s plnou verifikací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a zastavením obohacování uranu. Jednání měla pokračovat 2. března, ale útoky je zmařily. MAAE přitom před útoky konstatovala, že nemá důkazy o strukturovaném íránském programu jaderných zbraní. Trump zahájil válku bez souhlasu Kongresu — 52 % Američanů útok odmítlo podle průzkumu Washington Post.

Za 18 dnů si válka vyžádala nejméně 1 444 mrtvých a 18 551 zraněných v Íránu, 15 mrtvých a 3 329 zraněných v Izraeli, 850 mrtvých v Libanonu a 13 padlých amerických vojáků.

Datum	Jméno	Funkce	Okolnosti
28. 2.	Ajatoláh Alí Chameneí	Nejvyšší vůdce Íránu	Zabit při prvním úderu spolu s rodinnými příslušníky
28. 2.	Mohammad Pakpúr	Velitel IRGC	Zabit při prvních úderech
28. 2.	Azíz Nasírzáde	Ministr obrany	Zabit při prvních úderech
1. 3.	Abdolrahím Músaví	Náčelník generálního štábu	Potvrzen íránskými médii
28. 2.	Alí Šamchání	Tajemník obranné rady	Zabit při prvních úderech
28. 2.	Mohammad Šírází	Šéf vojenské kanceláře Chameneího	Zabit při prvních úderech
17. 3.	Alí Larídžání (tvrzení IZ)	Tajemník Nejvyšší rady nár. bezpečnosti	Cílený úder na úkryt v Teheránu; Írán nepotvrdil
17. 3.	Ghólámreza Solejmaní (tvrzení IZ)	Velitel milic basídž	Cílený úder na tábor v Teheránu; Írán nepotvrdil

Analytička RAND Corporation Heather Williams shrnula situaci: „Islámská republika formovaná Alím Chameneím za posledních 36 let bez něj nemůže existovat ve stávající podobě. To neznamená, že islámská republika skončila, ale bude zásadně jiná." Profesor Mohamad Elmasry z Doha Institute naopak varoval: „Vždy přijde další vůdce. Nemyslím, že to naznačuje nějaký kolaps íránského režimu."

Hormuzský průliv: energetická krize a rozkol v NATO

Írán de facto uzavřel Hormuzský průliv, kudy proudí 20 % světového obchodu s ropou. Provoz tankerů klesl ze 76 denně na téměř nulu. Ropa Brent vyletěla z předválečných 65 na 103 USD za barel — nárůst přes 60 %.

Průliv zůstává selektivně otevřený pro lodě Turecka, Indie a dalších nezapojených zemí, ale uzavřený pro USA, Izrael a spojence. Třetina světového obchodu s hnojivy prochází průlivem — cena močoviny vzrostla o 40 %. Evropa dostává 12–14 % svého zkapalněného zemního plynu z Kataru právě přes Hormuz. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvolnila 400 milionů barelů z rezerv, ale to pokryje jen čtyři dny globální spotřeby — jak podrobněji vysvětluje analýza nouzových zásob ropy.

Trump 16. března 2026 vyzval NATO, aby vyslalo válečné lodě do průlivu. Hrozil: „Ať už se nám dostane podpory, nebo ne, řeknu toto: budeme si pamatovat." Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl: „Toto není naše válka; nezačali jsme ji." Britský premiér Keir Starmer dodal: „Nevěřím ve změnu režimu z nebes." EU zamítla rozšíření mandátu námořní mise Aspides — šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová odkázala na článek 6 Severoatlantické smlouvy, který omezuje oblast působnosti NATO na oblast severně od obratníku Raka.

Dopady na Česko: od nafty po inflaci

Válka s Íránem se Česka dotýká přímo — zdražení pohonných hmot, hrozba vyšší inflace a tlak na NATO, jehož je Česko členem. Nafta na českých pumpách stojí průměrně 42 Kč za litr, benzín 37,50 Kč.

Scénář	Cena ropy	Přírůstek k inflaci	Ztráta HDP
Rychlá deeskalace	návrat pod 80 USD	+0,2–0,5 p.b.	~8,7 mld Kč
Středně pesimistický	~100 USD/barel	+1,1 p.b.	~33 mld Kč
Černý scénář	~130 USD/barel	+1,9 p.b.	~60 mld Kč

V regionu Blízkého východu bylo na začátku války asi 6 700 Čechů. Repatriačními lety se vrátilo přes 1 500, Smartwings přepravily celkem přes 5 000 lidí do Česka. Ke konci repatriací 11. března zůstávalo v oblasti stále 2 093 českých občanů. Širší ekonomické dopady popisuje přehled finanční bouře na trzích.

Nečekaným vítězem konfliktu je Rusko — vyšší ceny ropy posilují ruskou ekonomiku a dávají Moskvě páku k oslabení evropské podpory Ukrajiny. Pro Česko to znamená dvojí tlak: zdražování energií a potenciální oslabení solidarity s Kyjevem.

Co bude dál

Válka vstupuje do třetího týdne bez vyhlídek na příměří. Íránská odvetná kapacita klesá, ale režim kapitulaci odmítá. Klíčovou otázkou je, kdo převezme skutečnou moc po Larídžáním.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil: „Nikdy jsme nežádali o příměří a nikdy jsme ani nežádali o vyjednávání. Jsme připraveni se bránit tak dlouho, jak bude třeba." Americký admirál Brad Cooper hlásí 90% pokles frekvence íránských balistických raket oproti prvnímu dni války. Írán přišel o více než 50 válečných lodí. Operace Epic Fury stojí přibližně 900 milionů USD denně — celkové náklady za prvních 12 dnů dosáhly 16,5 miliardy USD.

Krátce po oznámení Larídžáního smrti se na jeho účtu na síti X objevil ručně psaný vzkaz datovaný 16. březnem, v němž oplakával íránské námořníky zabité americkým útokem. Zda jde o důkaz přežití, nebo předem napsaný dopis, zůstává nejasné. Pokud se zabití potvrdí, skutečnou moc v Íránu by mohl převzít nový vůdce Islámských revolučních gard Ahmad Vahídí.

Zajímá vás, jak vlastně funguje strategie systematického zabíjení vedení nepřátelského státu? A existuje historický příklad, kdy tento přístup skutečně vedl k pádu režimu?