Americká ponorka potopila íránskou fregatu u Srí Lanky

Americká útočná ponorka potopila v noci na středu íránskou fregatu IRIS Dena jediným torpédem Mark 48 v Indickém oceánu jižně od srílanského přístavu Galle. Z 180členné posádky záchranáři zachránili 32 přeživších — přes sto námořníků se stále pohřešuje. Pentagon potvrdil, že jde o první torpédový zásah americké ponorky na nepřátelskou loď od roku 1945.

Torpédo po 80 letech: jak šla fregata IRIS Dena ke dnu

„Poprvé od roku 1945 americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď jediným torpédem Mark 48," prohlásil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na středečním briefingu v Pentagonu. Ministr obrany Pete Hegseth dodal, že íránská loď „se domnívala, že je v bezpečí v mezinárodních vodách".

IRIS Dena, fregata třídy Moudge o výtlaku přibližně 1 500 tun a délce 94 metrů, patřila k nejnovějším plavidlům íránského námořnictva. Vracela se z mezinárodní námořní přehlídky a cvičení MILAN, které indické námořnictvo pořádalo ve Višákhapatnamu a které skončilo 25. února. Loď se v době útoku nacházela daleko od hlavní zóny konfliktu v Perském zálivu — její potopení ukazuje, že americké námořnictvo aktivně vyhledává íránská plavidla i v odlehlých vodách Indického oceánu.

Srílanské námořnictvo zachytilo nouzový signál fregaty mezi šestou a sedmou hodinou ranní místního času. Záchranné čluny na místě našly pouze ropnou skvrnu na hladině. Podle srílanského ministerstva zahraničí zahynulo nejméně 80 námořníků. Pátrání po zbylých členech posádky pokračuje, ale naděje na nalezení dalších přeživších slábnou.

V moderní námořní historii jde teprve o druhý případ, kdy jaderná ponorka potopila nepřátelské plavidlo. Prvním byl zásah argentinského křižníku ARA General Belgrano britskou ponorkou HMS Conqueror během falklandské války v roce 1982.

Protivzdušná obrana NATO sestřelila íránskou střelu nad Tureckem

Ve stejný den systémy protivzdušné obrany NATO ve východním Středomoří zničily íránskou balistickou střelu, která přes irácký a syrský vzdušný prostor mířila na Turecko. Trosky dopadly v okrese Dörtyol v provincii Hatay na jihovýchodě země. Nikdo nebyl zraněn.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan bezprostředně po incidentu telefonoval íránskému protějšku Abbásu Arákčímu a vyzval k „vyhnutí se krokům vedoucím k eskalaci". Mluvčí NATO Allison Hartová prohlásila, že „aliance stojí pevně za všemi spojenci včetně Turecka". Hegseth nicméně odmítl, že by incident měl vést k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Poprvé se tak americko-izraelský konflikt s Íránem přímo dotkl členského státu NATO — byť bez formální kolektivní odpovědi. Cíl íránské střely zatím nebyl identifikován. Ankara oficiálně protestovala u Teheránu.

F-35 poprvé v historii sestřelila pilotovaný letoun

Třetí historickou premiérou středečního dne byl vzdušný souboj nad Teheránem. Izraelská stíhačka F-35I Adir sestřelila íránský Jak-130 ruské výroby — jde o první případ, kdy stroj páté generace zničil pilotované letadlo. Pro izraelské letectvo to byl zároveň první vzdušný souboj od roku 1985.

Jak-130 je primárně cvičný letoun, který Teherán nasadil k hlídkovým letům proti dronům nad metropolí. Jde o jediný novější bojový stroj, který íránské letectvo v posledních letech získalo — dodaný Ruskem od roku 2023. Pilot izraelské F-35 byl podle velitele základny relativně nezkušený, ale „nešlo o jeho první let nad Íránem".

Od soboty izraelské letectvo svrhlo na Írán více než 5 000 bomb a zasáhlo přes 20 cílů včetně skladů balistických raket v Isfahánu.

Pátý den operace Epic Fury

Potopení fregaty IRIS Dena je součástí rozsáhlé americko-izraelské operace Epic Fury (USA) a Roaring Lion (Izrael), která začala koordinovanými údery v sobotu 28. února. Cílem je podle Pentagonu zničení íránských jaderných a vojenských kapacit. Diplomatická jednání o íránském jaderném programu předtím ztroskotala.

Admirál Brad Cooper, velitel amerického Centrálního velitelství, prohlásil: „Potápíme íránské námořnictvo — celé námořnictvo. V Perském zálivu, Hormuzském průlivu ani v Omanském zálivu se dnes nepohybuje jediná íránská loď." Podle Pentagonu bylo od soboty potopeno nejméně 17 íránských válečných plavidel včetně jedné ponorky. Vzdušné souboje probíhají i nad Zálivem.

Írán odpovídá operací True Promise IV. Vypálil stovky raket na několik zemí v regionu a stovky dronů na Izrael i americké základny v Perském zálivu. Při odvetných útocích zahynulo šest amerických vojáků v Kuvajtu a nejméně devět izraelských civilistů. Íránské drony zasáhly i americkou ambasádu v Rijádu. V samotném Íránu počet obětí podle agentury Tasním přesáhl tisícovku.

Dopad na Česko: dražší benzín a ekonomická nejistota

Konflikt se přímo promítá do české ekonomiky. Analytici očekávají, že ceny benzínu překročí 34,50 koruny za litr a nafta zamíří nad 34 korun. Íránská blokáda Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy, tlačí cenu suroviny vzhůru — analytici varují, že by mohla překonat 100 dolarů za barel.

Ceny zemního plynu v Evropě se od začátku konfliktu téměř zdvojnásobily a překročily 60 eur za megawatthodinu poté, co společnost QatarEnergy pozastavila výrobu LNG kvůli íránským útokům na infrastrukturu. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš upozorňuje, že lehký nárůst cen pohonných hmot je pravděpodobný a delší konflikt by se mohl promítnout do vyšší inflace v Česku — zejména přes dražší pohonné hmoty a navazující náklady v dopravě a výrobě.

Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že aliance se konfliktu přímo neúčastní — jde o kampaň vedenou USA a Izraelem. Článek 5 nebyl aktivován ani po incidentu nad Tureckem. Pro Česko to zatím znamená pozici pozorovatele, ale ekonomické dopady války na Blízkém východě se českým domácnostem nevyhnou.