Katar sestřelil dva íránské bombardéry Su-24 nad Zálivem

Katarské letectvo v pondělí 2. března 2026 sestřelilo dva íránské bombardéry Su-24 — poprvé od začátku konfliktu někdo sestřelil íránský letoun. Katar zároveň zachytil sedm balistických střel a pět dronů. Třetí den bojových operací tak přinesl dramatickou eskalaci, která zasáhla celý Perský záliv a otřásla světovými trhy s energiemi.

Co přesně Katar sestřelil

Katarské ministerstvo obrany oznámilo na síti X, že katarské letectvo „úspěšně sestřelilo dvě letadla Su-24 přilétající z Íránské islámské republiky". Kde přesně k sestřelu došlo, ministerstvo neupřesnilo. Není známo ani to, zda posádky bombardérů přežily. Írán se k ztrátě letounů dosud nevyjádřil.

Su-24 s kódovým označením NATO „Fencer" je sovětský taktický bombardér, který vstoupil do služby v roce 1974. Má proměnlivou geometrii křídla, dvoučlennou posádku a dokáže nést až osm tun bomb a raket. Írán provozuje exportní verzi Su-24MK — navzdory stáří přes padesát let zůstává jedním z hlavních úderných letounů íránského letectva, protože Teherán kvůli mezinárodním sankcím nemá přístup k moderním západním strojům.

Analytici z webu The Aviationist označili sestřely za historický milník. Jde o první potvrzené vzdušné vítězství v probíhajícím konfliktu a zároveň o první bojovou ztrátu íránských Su-24 vůbec.

Írán útočí na celý Záliv

Konflikt odstartovaly americko-izraelské údery na Írán v sobotu 28. února. Operace nesla kódové označení „Roaring Lion" na izraelské straně a „Epic Fury" na americké. Při útocích byl zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí spolu s desítkami dalších představitelů. Americká armáda uvedla, že zasáhla 1 250 cílů a zničila 11 íránských válečných lodí.

Teherán odpověděl masivní raketovou a dronovou palbou nejen na Izrael, ale i na arabské státy Zálivu, kde sídlí americké vojenské základny — Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Jordánsko a právě Katar. Výzkumnice Sinem Cengizová z katarské univerzity situaci označila za „dlouhodobý noční scénář" zemí Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) — poprvé v historii byly všechny tyto státy napadeny stejným aktérem během 24 hodin.

Katar čelil od soboty desítkám raket. Podle katarských úřadů bylo na zemi vypáleno 66 střel, trosky zasáhly řadu lokalit a zranily 16 lidí. Dvě rakety dopadly na americkou základnu al-Udajd a dron zamířil na systém včasného varování. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že britský stíhací letoun Typhoon sestřelil íránský dron mířící na Katar — první britský bojový zásah od začátku konfliktu.

Spojené arabské emiráty ve stejný den zachytily devět balistických střel, šest řízených střel a 148 dronů. V Bahrajnu trosky sestřelené rakety dopadly na loď — jeden člověk zahynul a dva byli zraněni. V Kuvajtu tamní protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15 — všech šest členů posádek se naštěstí bezpečně katapultovalo.

Ceny plynu vyskočily o 45 %

Íránské drony zasáhly energetické zařízení v katarském Mesaieedu a průmyslovou zónu Rás Laffán. Katarská státní energetická společnost poté zastavila produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). To je zásadní problém pro celý svět — Katar zajišťuje zhruba 20 % světového exportu LNG a většina zásilek prochází právě Hormuzským průlivem.

Reakce trhů byla okamžitá. Evropský benchmark Dutch TTF vyskočil o téměř 45 % na více než 46 eur (asi 54 dolarů) za megawatthodinu. Asijské ceny LNG vzrostly o 39 %. Podle agentury Reuters íránské revoluční gardy navíc uzavřely Hormuzský průliv pro lodní dopravu — plavidla prý dostávají zprávy, že „žádná loď nesmí průlivem proplouvat".

Pro Evropu, která po omezení ruských dodávek stále více závisí na katarském LNG, to může znamenat další vlnu zdražování energií. Česko sice nemá přímé kontrakty na katarský plyn, ale evropský trh s plynem je propojený — růst cen benchmarku TTF se promítne do velkoobchodních cen v celém regionu.

Tisíce Čechů na Blízkém východě

V době eskalace se na Blízkém východě nacházely tisíce českých občanů — přibližně 3 500 registrovaných v systému Drozd bylo ve Spojených arabských emirátech, 900 v Ománu a stovky v Jordánsku a Izraeli. Premiér Babiš v pondělí ráno svolal mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu.

Česko vyslalo armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a další do jordánského Ammánu, kde ale kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru přistane až v úterý. Z Prahy odletěly dva lety Smartwings do ománského Maskatu a města Salála. Aerolinky jsou podle Babiše připraveny vypravit až osm evakuačních letů denně. Vláda zároveň posílila bezpečnostní opatření na domácí půdě, ačkoli podle dostupných informací nemá zprávy o bezprostřední hrozbě pro Česko.

Co bude dál

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „velká vlna" útoků teprve přijde. Ministr obrany Pete Hegseth upřesnil, že údery na íránskou vojenskou infrastrukturu potrvají řádově týdny. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí naopak zdůraznil, že Teherán nehledá konfrontaci se sousedy v Zálivu a udržuje „přátelské a dobrosousedské vztahy".

Agentura Bloomberg ale upozornila na znepokojivý detail: Spojené arabské emiráty vyčerpají zásoby protiletadlových raket do týdne a Katar do čtyř dnů — obě země naléhavě žádají USA o doplnění. Bývalý katarský premiér šajch Hamad bin Džásim varoval, že přímý střet zemí GCC s Íránem „vyčerpá zdroje obou stran". Analytik Ryan Bohl ale upozornil, že pokud íránské útoky budou pokračovat celý týden, arabské státy Zálivu se pravděpodobně zapojí do protiútoků.