Chameneí zabit při útoku USA a Izraele, Írán hledá nástupce

Íránská státní média potvrdila v noci z 28. února na 1. března 2026 smrt ajatolláha Alího Chameneího, 86letého nejvyššího vůdce islámské republiky. Chameneí zahynul při americko-izraelském leteckém útoku na jeho sídlo Beit Rahbari v Teheránu – jednom z nejlépe chráněných komplexů v celém Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí se ještě v průběhu dne pokoušel smrt popřít jako „psychologickou válku", státní televize ale několik hodin poté oznámila potvrzení. Zprávu záhy citovaly agentury Reuters, AP a al-Džazíra.

Operace Epická zuřivost: 200 letounů, 500 cílů, 24 provincií

Útok přišel v ranních hodinách 28. února 2026. Izraelské letectvo nasadilo přibližně 200 bojových letounů a zasáhlo odhadem 500 cílů ve 24 íránských provinciích – Izrael sám označil akci za největší leteckou operaci ve své historii. Americký prezident Donald Trump sdílel oznámení na platformě Truth Social krátce po útoku, potvrdil americké zapojení a uvedl, že operace byla odpovědí na íránský jaderný program a financování teroristických organizací v regionu. Kódové označení akce zní „Epická zuřivost".

Chameneí zahynul přímo ve svém sídle. Spolu s ním přišli o život jeho dcera, zeť, snacha a jedno z vnoučat. Celkový počet obětí útoku přesahuje 200 osob, přičemž íránská média uvádějí více než sto civilních obětí, mimo jiné na školách zasažených v průběhu operace.

Írán přišel o celé vojenské vedení

Ztráty Íránu nekončily u Chameneího. Při stejném útoku zahynula celá řada klíčových bezpečnostních a vojenských představitelů: tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Šamchaní, velitel Islámských revolučních gard generál Mohammad Pakpúr, náčelník generálního štábu ozbrojených sil generál Abdolrahím Músaví a ministr obrany Azíz Nasirzádeh. V jediný den tak Írán přišel prakticky o celou vrcholnou vojenskou strukturu.

Pro srovnání: šlo by zhruba o situaci, kdy by jediný útok odstranil jak hlavu státu, tak ministra obrany, náčelníka generálního štábu i ředitele tajných služeb najednou.

Teherán: 40 dní smutku, odvetné údery na Izrael

Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a týden pracovního volna. Prezident Masúd Pezešákján označil útok za „velký zločin, který nezůstane bez odpovědi". Írán záhy zahájil odvetné raketové a dronové útoky na izraelské území, jejichž rozsah a výsledky zpravodajské agentury v době psaní tohoto článku stále mapovaly.

Bezprostřední reakce sousedních států: Irák vyhlásil tři dny státního smutku a u zelené zóny v Bagdádu vypukly protesty. Írán je tradičně nejvlivnějším hráčem v iráckých šíitských kruzích – zpráva o Chameneího smrti proto zasáhla region daleko za hranicemi Íránu.

Nástupnické řízení: ústava bez připraveného plánu

Íránská ústava pro případ úmrtí nejvyššího vůdce počítá s přechodnou Radou vedení, tvořenou prezidentem, předsedou nejvyššího soudu a jedním členem Rady strážců. Tato trojice převezme správu státu do doby, než Shromáždění expertů – 88 šíitských duchovních volených lidem – jmenuje nástupce.

Klíčový problém: na rozdíl od svého předchůdce Chomejního, který na Chameneího výslovně ukázal, žádný takový odkaz tentokrát neexistuje. Ve hře jsou jméno Chameneího syna Mudžtabá (s pevnými vazbami na Islámské revoluční gardy), dále soudce Sádek Láridžání, duchovní Mohsen Araki a Hassan Chomejní – vnuk zakladatele islámské republiky. Americká CIA varovala v týdnech před útokem, že výsledek nástupnictví pravděpodobně ovlivní právě Revoluční gardy, jejichž přítomnost ve shromáždění expertů v posledních volbách výrazně posílila.

Zda se vedení Íránu přikloní k tvrdé linii Gard, nebo ke kompromisní pragmatické volbě, ovlivní budoucí podobu íránské zahraniční politiky na celá desetiletí.

Co to znamená pro Českou republiku

Eskalace konfliktu na Blízkém východě se Česka dotýká hned v několika rovinách. Průliv Hormuz, přes který proteče přibližně pětina světové produkce ropy, zůstává potenciálním dějištěm dalšího íránského protiúderu. Dopad konfliktu pocítilo letecké spojení v celém regionu – například dubajské letiště muselo přerušit provoz a Emirates zrušily stovky letů. Byť Česko odebírá ropu převážně ze severu přes ropovod Družba a přes IKL z Terstu, globální ceny energií reagují na regionální nestabilitu okamžitě – jak ukázalo zdražování v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.

Analytici pražského Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) označují Chameneího smrt za geopolitický zemětřes srovnatelný s pádem Berlínské zdi z hlediska dopadu na regionální uspořádání. Česká vláda zatím vydala prohlášení o sledování situace, ministerstvo zahraničí přijalo zvýšená bezpečnostní opatření pro diplomatické zastoupení v Teheránu.

Chameneí: 36 let u moci

Alí Chameneí se stal nejvyšším vůdcem v roce 1989 po smrti ajatolláha Chomejního – v pouhých 49 letech, jako relativně neznámý duchovní se skromnějším náboženským vzděláním, než jaké zastával post tradičně vyžaduje. Za 36 let v čele Íránu přežil tři americké prezidenty, dvě vlny íránských protestů (Zelené hnutí 2009 a Mahsá Amíní 2022) a přivedl zemi k prahu jaderných kapacit. Jeho smrt uzavírá celou jednu kapitolu islámské republiky – a otevírá novou, jejíž obsah zatím nikdo nezná.