USA a Izrael zaútočily na Írán, Teherán slibuje odvetu

28. února 2026 zahájily Spojené státy americké a Izrael společnou vojenskou operaci proti Íránu — největší přímou vojenskou akci vůči Teheránu v moderních dějinách. Prezident Trump operaci veřejně potvrdil: „Krátce před chvílí zahájila americká armáda rozsáhlou bojovou operaci v Íránu. Naším cílem je chránit americký lid odstraněním hrozeb ze strany íránského režimu." Izraelský ministr obrany Israel Katz ji označil za „preventivní úder" a okamžitě vyhlásil celostátní výjimečný stav.

Průběh operace: dvě kódová jména, desítky cílů

Americká část operace dostala kódové označení „Operation Epic Fury" (v překladu Epická zuřivost), izraelská část pak původně „Operation Shield of Judah" (Štít Judy) — premiér Netanjahu ji následně přejmenoval na „Lví řev". Útoky probíhaly kombinací leteckých a námořních sil. Podle dostupných informací bylo zasaženo přibližně 30 cílů na území Íránu.

Plánování operace trvalo měsíce. Datum bylo stanoveno několik týdnů před samotným provedením. Americké vojenské posílení v regionu, které probíhalo od konce ledna 2026, bylo podle analytiků největším od invaze do Iráku v roce 2003. V průběhu útoků byl Írán prakticky odříznut od internetu — podle NPR fungoval na pouhých 4 % normálního provozu.

Co bylo zasaženo v Íránu

Výbuchy hlásily stovky svědků z více měst: Teherán, Isfahán, Tabríz, Kermánšáh, Qom, Ilam, Karadž a provincie Lorestan. Mezi potvrzené nebo hlášené cíle patří:

• Ministerstvo zpravodajství a Ministerstvo obrany
• Sídlo a rezidence nejvyššího vůdce Alího Chameneího
• Ústředí Íránské organizace pro atomovou energii v Teheránu
• Velitelství Islámských revolučních gard (IRGC)

Chameneí v době útoku v Teheránu nebyl — byl převezen na bezpečné místo. Íránský prezident Pezešikján zůstal podle agentury Mehr nezraněn. Celkový rozsah škod a počet obětí v Íránu zatím nebyly oficiálně potvrzeny.

Íránský protiúder: čtyři americké základny v Zálivu

Islámské revoluční gardy oznámily „první velkou vlnu odvetných raketových a dronových úderů" namířených na Izrael i americké základny. Čtyři základny USA v Perském zálivu se staly cílem íránských útoků:

• Al Udeid — Katar
• Al Salem — Kuvajt
• Al Dhafra — Spojené arabské emiráty
• Velitelství Pátého loďstva USA — Bahrajn (Bahrajn potvrdil zásah)

Katarský systém protiraketové obrany Patriot zachytil íránské střely — podle amerického Pentagonu celkem 13. V Abú Dhabí zaznamenaly výbuchy zprávy CNN. Do útoku se zapojili také jemenští Hútiové, iráčtí proíránští bojovníci a libanonský Hizballáh — skupiny, které Írán dlouhodobě vyzbrojuje a financuje jako součást své „osy odporu".

Proč právě teď: pozadí eskalace

Írán v posledních měsících výrazně pokročil ve svém jaderném programu. Podle zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) obohacoval uran na úroveň blízkou zbrojnímu použití. Izrael i USA opakovaně varovaly, že nepřipustí, aby Írán získal jadernou zbraň. Trump ve svém prohlášení tuto motivaci potvrdil: „Írán nesmí získat jaderné zbraně."

Roli hraje také oslabení íránských spojenců — Hamas po roce bojů v Gaze utrpěl těžké ztráty, Hizballáh byl výrazně oslaben izraelskými operacemi v Libanonu v roce 2025. Írán přišel o klíčové složky svého regionálního vlivu, a okno příležitosti pro vojenský úder se tak rozevřelo.

Mezinárodní dopady: uzavřené nebe, zrušené lety

Vzdušný prostor nad Íránem, Izraelem a Irákem byl uzavřen. Desítky leteckých společností — včetně Lufthansa a KLM — pozastavily lety do zasažených oblastí. Izrael povolal do zálohy desítky tisíc záložníků.

Írán varoval, že „veškerá americká a izraelská aktiva a zájmy na Blízkém východě se stala legitimním cílem", a pohrozil „drtivou a devastující" odvetou „bez červených čar". Spojené státy uznaly, že jsou připraveny na možné ztráty — Trump přiznal: „Statečným americkým hrdinům hrozí ztráta života a může dojít k obětem."

Co přijde dál

Ke konci 28. února 2026 se situace stále velmi rychle vyvíjí. Zatím nebyly potvrzeny žádné americké ani izraelské vojenské ztráty. Celkový počet obětí na íránské straně zůstává nejasný. Klíčové otázky, na které svět čeká odpověď:

• Jak daleko dosáhne íránský protiúder? Budou zasaženy nové základny nebo civilní infrastruktura?
• Jaký bude dopad na světové ceny ropy — Perský záliv je klíčovou tranzitní tepnou pro třetinu světové ropy?
• Zůstane konflikt omezený na vojenské cíle, nebo přeroste v širší regionální válku?

Jde o bezprecedentní přímou vojenskou akci USA a Izraele vůči Íránu, která zásadně mění bezpečnostní rovnováhu na Blízkém východě. Svět sleduje, jak Teherán a jeho spojenci odpoví.