Exploze u židovské školy v Amsterdamu: vlna útoků v Evropě

Výbuch u školy Cheider v Amsterdamu

V noci z pátku na sobotu 14. března 2026 explodovalo výbušné zařízení u vnější zdi ortodoxní židovské školy Cheider v amsterdamské čtvrti Buitenveldert. Nikdo nebyl zraněn, škody byly omezené — poškozený okapový svod a ohořelá vnější zeď. Policie má záběry z CCTV, na nichž je vidět osoba pokládající výbušninu. Podezřelý ujel na skútru.

„Toto je zbabělý akt agrese vůči židovské komunitě," prohlásila primátorka Amsterdamu Femke Halsemaová. „Chápu strach a hněv amsterdamské židovské komunity. Škola musí být místem, kde děti mohou v naprostém bezpečí navštěvovat výuku."

Škola Cheider je jedinou ortodoxní židovskou školou v Nizozemsku. Založil ji v roce 1964 Arthur Juda Cohen — člen nizozemského odboje za druhé světové války, který po válce pomáhal obnovovat židovskou komunitu. Začal s pěti dětmi ve svém obývacím pokoji, když mu bylo přes padesát let. Dnes má škola asi 200 žáků a od roku 1993 sídlí na Zeelandstraat. Je zabezpečena dvoumetrovým ocelovým plotem, sloupky proti vozidlům, kamerami a stálou ostrahou — a přesto se útočník dostal k budově.

Šest útoků za dva týdny — chronologie

Od začátku března 2026 čelí židovské instituce v Evropě i Severní Americe bezprecedentní sérii útoků. Za pouhých čtrnáct dní bylo napadeno šest cílů ve čtyřech zemích — od střelby v Torontu přes výbuchy v Belgii a Nizozemsku po náraz autem do synagogy v Michiganu.

Datum	Místo	Cíl	Typ útoku	Oběti	Pachatelé
2. března	Toronto, Kanada	Temple Emanu-El	Střelba	Žádné	Neznámý
7. března	Toronto, Kanada	Beth Avraham Yoseph + Shaarei Shomayim	Střelba	Žádné	Neznámý
9. března	Lutych, Belgie	Synagoga z roku 1899	Výbušné zařízení	Žádné	Ashab al-Yamim (přihlásili se)
12. března	West Bloomfield, Michigan, USA	Temple Israel	Nájezd autem + střelba	Útočník zabit	Ayman M. Ghazali (41)
13. března	Rotterdam, Nizozemsko	Synagoga na A.B.N. Davidsplein	Výbušnina + žhářství	Žádné	4 teenageři zadrženi
14. března	Amsterdam, Nizozemsko	Škola Cheider	Výbušné zařízení	Žádné	Podezřelý na skútru (hledán)

V Lutychu výbuch vyrazil okna a dveře historické synagogy i budov přes ulici. Belgický premiér Bart De Wever útok odsoudil: „Antisemitismus je útokem na naše hodnoty a naši společnost a musíme proti němu bojovat jednoznačně." V Rotterdamu policie zadržela čtyři podezřelé — dva devatenáctileté, jednoho osmnáctiletého a jednoho sedmnáctiletého — v autě poblíž jiné synagogy.

Útok v Michiganu se od ostatních odlišoval. Ayman Mohamed Ghazali, jednačtyřicetiletý Američan narozený v Libanonu, najel autem do synagogy Temple Israel. Bezpečnostní pracovníci útočníka zastřelili. Před útokem na WhatsAppu sdílel fotky svých zabitých příbuzných — IDF 5. března zabila jeho dva bratry a dvě děti jednoho z nich při úderu v jeho rodné vesnici Machghaře v Libanonu. Ghazali byl na sledovacím seznamu kvůli kontaktu s podezřelými členy Hizballáhu, ale sám členem nebyl.

Záhadná skupina i geopolitický kontext

K útokům v Lutychu a Rotterdamu se přihlásila dosud neznámá skupina Harakat Ashab al-Yamin al-Islamiyyah. Na záběrech z Amsterdamu se objevilo stejné logo jako ve videu z požáru v Rotterdamu. Analytici ale zpochybňují její autenticitu.

CIDI — nizozemská organizace dokumentující antisemitismus — identifikovalo symbol skupiny — vztyčenou ruku s puškou Dragunov před zeměkoulí, podobný logům íránských proxy sil. Expert Joe Truzman z Foundation for Defense of Democracies poznamenal, že Írán má „zavedený vzorec používání proxy skupin k páchání teroristických činů v zahraničí". Analytici ale současně upozorňují, že prohlášení skupiny postrádají standardní znaky autentických šíitských organizací — chybí data a formátování je nekonzistentní. Skupina „zřejmě neexistovala před tímto týdnem" a nemá přítomnost na sociálních sítích, což je u teroristických organizací neobvyklé.

Vlna útoků přichází dva týdny po zahájení americko-izraelských úderů na Írán 28. února 2026, při nichž byl zabit íránský vůdce Chameneí. Combat Antisemitism Movement zaznamenalo 34% nárůst antisemitských incidentů po celém světě v prvním týdnu po zahájení operace — z celkem 154 incidentů jich 73 (téměř 50 %) bylo motivováno válkou s Íránem.

Kerry Sleeper ze Secure Community Network varoval: „Jsme uprostřed nejzávažnějšího a nejsložitějšího bezpečnostního prostředí, jaké židovská komunita a tato země zažily v moderní historii." Prezident Světového židovského kongresu Ronald Lauder dodal: „Pokud lídři nezasáhnou rychle, demokracie a společnost, jak ji známe, čelí riziku úplného kolapsu."

Nizozemsko: rekordní antisemitismus

Útok na školu Cheider přichází v kontextu rekordního nárůstu antisemitismu v Nizozemsku. V roce 2024 CIDI zaznamenalo 421 antisemitských incidentů — nejvíc za 40 let sledování a nárůst o 305 % oproti průměru 138 incidentů ročně v období 2012–2022.

Nizozemský premiér Rob Jetten po útoku na sociální síti X napsal: „Antisemitismus nemá v Nizozemsku místo. Brzy vstoupím do dialogu s židovskou komunitou. Musí se v naší zemi vždy cítit bezpečně." Halsemaová ale čelí kritice opakovaně — již v listopadu 2024 po útocích na izraelské fotbalové fanoušky Maccabi Tel Aviv v Amsterdamu nejprve použila slovo „pogrom" a poté jeho použití odvolala.

Belgický poslanec Michael Freilich, jediný ortodoxní židovský poslanec belgického parlamentu, upozornil na systémový problém: „Když antisemitismus není prioritou státního zastupitelství — s desítkami odložených případů — vytváří se klima beztrestnosti."

Český kontext: bezpečnější, ale ne imunní

Česká republika zůstává pro židovskou komunitu ve srovnání se západní Evropou bezpečnější zemí, ale ani ona není imunní. Federace židovských obcí zaznamenala v roce 2024 celkem 4 694 antisemitských incidentů — nárůst o 8,46 % oproti roku 2023.

Na konci ledna 2024 selhal pokus o žhářský útok na synagogu v Brně. Policie jej klasifikovala jako pokus o teroristický čin motivovaný islamistickou ideologií — první případ svého druhu v Česku. Vláda v reakci na rostoucí hrozby schválila Strategii boje proti antisemitismu na roky 2025–2030, zaměřenou na spolupráci bezpečnostních složek s židovskými komunitami, financování bezpečnostních opatření a vzdělávání.

Generální tajemník OSN „důrazně odsoudil tyto antisemitské útoky". Otázka, na kterou zatím nikdo nemá odpověď: jsou útoky koordinovanou kampaní íránských proxy sil, nebo nezávislými činy inspirovanými konfliktem?