Ropná krize 2026: proč paliva v Česku prudce zdražují

Slovinsko přiděluje palivo, Slovensko zavádí dvojí ceny

Slovinsko od 21. března 2026 omezilo tankování na 50 litrů denně pro osobní vozy a 200 litrů pro firmy. Příčinou je palivový turismus z Rakouska a Itálie v kombinaci s globální ropnou krizí vyvolanou uzavřením Hormuzského průlivu po amerických a izraelských úderech na Írán.

Benzin ve Slovinsku stojí 1,466 EUR za litr — v sousedním Rakousku je to 1,71 EUR. Rozdíl 17 % přitáhl desetitisíce řidičů, kteří v kombinaci s panickými nákupy kvůli válce v Íránu vyprázdnili zásoby u čerpacích stanic. Některé řetězce začaly omezovat ještě před vládním nařízením: MOL na 30 litrů, Shell na 100 litrů. Armáda nyní rozváží palivo cisternami.

Slovinský premiér Robert Golob situaci komentoval slovy: „Ujišťuji vás, že paliv je ve Slovinsku dostatek, sklady jsou plné a k nedostatku paliv nedojde." Současně ale nařídil vyšetřování státní firmy Petrol (stát vlastní 32,3 %), kterou obvinil ze záměrného zpomalování dodávek. Krize dopadla na den parlamentních voleb 22. března — Golobovo Hnutí svoboda vedlo v exit pollech s 29,9 % těsně před SDS Janeze Janši.

Slovensko reagovalo jinak. Od 24. března zavedlo dvojí ceny nafty — zahraniční řidiči platí 1,826 EUR za litr, tedy o pětinu více než slovenští motoristé. Premiér Robert Fico sází na to, že opatření vydrží jen 30 dní: „EK nestihne zasáhnout proti dvojím cenám nafty na Slovensku, protože opatření je jen na 30 dní."

Hormuzský průliv: 20 % světové ropy za jednu noc

Hormuzským průlivem prochází denně 20 milionů barelů ropy — pětina světové spotřeby. Po amerických a izraelských úderech na Írán 28. února 2026 je průliv fakticky uzavřen pro většinu západních lodí, což způsobilo největší narušení dodávek ropy v historii.

Současná krize je 3–5× větší než ropné šoky z let 1973, 1979 a 1990, kdy bylo zasaženo jen 4–6 % světových dodávek. Nyní je zasaženo téměř 20 %. Cena ropy Brent 8. března překonala 100 USD za barel poprvé za čtyři roky a dosáhla vrcholu 126 USD — od začátku roku zdražila o 77 %.

Írán přitom průliv neuzavřel zcela. Selektivně propouští indické a saúdské tankery, ale blokuje západní lodě. Od začátku března exportoval přes 16 milionů barelů ropy. Saúdská Arábie a SAE mají ropovody schopné průliv obejít, ale jejich kapacita 2,6 milionu barelů denně zdaleka nestačí nahradit 20milionový výpadek.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) schválila uvolnění rekordních 400 milionů barelů ze strategických rezerv 32 členských zemí — největší v historii agentury. USA přispějí 172 miliony barelů. To pokryje přibližně 40 dní výpadku dodávek z průlivu.

Jak reagují středoevropské země

Středoevropské státy volí různé strategie od přídělového systému přes cenové stropy po monitoring marží. Česko zatím jako jediné z regionu nezavedlo regulaci cen — spoléhá na strategické zásoby a diverzifikované dodávky.

Země	Opatření	Detail
Slovinsko	Přídělový systém	Max. 50 l/den osobní vozy, 200 l firmy; armáda rozváží palivo
Slovensko	Dvojí ceny + omezení	Cizinci platí +20 % za naftu; max. 400 EUR/tankování; zákaz vývozu
Maďarsko	Cenové stropy	Snížená spotřební daň; regulované marže
Chorvatsko	Zastropování cen	Vládní cenový strop na benzin a naftu
Česko	Monitoring marží	Pumpaři hlásí ceny ministerstvu financí od 16. 3.; zatím bez regulace
Polsko	Snížené marže	Rafinér Orlen snížil marže na ochranu spotřebitelů

Český premiér Andrej Babiš regulaci zatím odmítá. „Je to krajní nástroj, ke kterému by stát měl sahat jen v opravdu mimořádné situaci. Nepředpokládám, že by cena benzinu překročila 50 korun za litr," řekl na tiskové konferenci. Slovenské dvojí ceny označil za „špatné" a slíbil, že se o tom pobaví s Ficem na summitu EU. Ministryně financí Alena Schillerová zatím nařídila plošný monitoring marží pumpařů od 16. března.

Vývoj cen paliv v Česku

Nafta v Česku zdražila od začátku konfliktu 28. února o 11,52 Kč na litr, benzin Natural 95 o 5,43 Kč. Česká nafta přitom mezi 2. a 9. březnem zdražila o 16,3 % — nejvíce ze všech zemí EU v tomto období.

Palivo	28. února (Kč/l)	15. března (Kč/l)	22. března (Kč/l)	Změna
Benzin Natural 95	33,61	37,18	39,04	+5,43 (+16,2 %)
Motorová nafta	33,10	40,89	44,62	+11,52 (+34,8 %)

Analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček vysvětluje mechanismus: „Všichni naceňují vyšší nejistotu, dražší náhradu zásob, volatilitu a možné logistické komplikace." Hlavní ekonom Portu Jan Berka ale upozornil na signál backwardation na trhu — cenová křivka postupně klesá, trh očekává pokles cen v dalších měsících.

Česko má přitom lepší výchozí pozici než většina středoevropských sousedů. V březnu 2025 ukončilo odběr ruské ropy z ropovodu Družba a přešlo na zásobování z italského Terstu přes rozšířený ropovod TAL/IKL s kapacitou 8 milionů tun ročně. Petrolejář z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula ujistil: „Skutečně máme dostatečné zásoby, všechny logistické cesty, které využíváme jak pro zdroje ropy do rafinerie, tak pro zásobování pohonných hmot, jsou nastaveny a využíváme je na sto procent."

Strategické zásoby České republiky přitom pokrývají téměř 90 dní spotřeby — více než 2 miliony tun ropy a ropných produktů uskladněných u Nelahozevsi (MERO) a v 17 areálech státní společnosti ČEPRO. Měsíční spotřeba motorové nafty v Česku činí 530 milionů litrů, z toho se 40 % dováží.

Jak dlouho krize potrvá

Délka krize závisí na vývoji konfliktu v Íránu. Bank of America odhaduje průměrnou cenu Brent na 77,50 USD při krátkém konfliktu, při prodloužení do druhého čtvrtletí 85 USD a při krizi trvající do druhé poloviny roku 130 USD za barel.

Trump 22. března dal Íránu ultimátum 48 hodin na znovuotevření průlivu, jinak USA začnou ničit íránské elektrárny. Francie a další evropské státy organizují eskortní misi pro obchodní lodě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyčíslila dodatečné náklady EU na 3 miliardy EUR za prvních 10 dní konfliktu.

Evropská centrální banka (ECB) už reagovala — 19. března odložila plánované snížení úrokových sazeb a zvýšila předpověď inflace pro eurozónu na 2,6 % pro rok 2026. Kritici vládních regulací ve střední Evropě přitom připomínají historické paralely: Maďarsko v roce 2022 zavedlo slevy jen pro domácí řidiče a EU zahájila řízení pro diskriminaci. Slovenská asociace palivového průmyslu varuje, že dvojí ceny odporují evropskému právu.

Radim Fiala, předseda poslaneckého klubu SPD, shrnul český postoj: „Širší opatření by byla na řadě, kdyby nafta a benzin stály kolem 50 korun za litr." Při současném tempu zdražování — nafta přidala 11,50 Kč za pouhé tři týdny — není tato hranice nedosažitelná.

Říkali jste si někdy, jak vlastně funguje cenotvorba benzinu a nafty na české pumpě — a kolik z ceny za litr tvoří samotná ropa, kolik daně a kolik marže distributora?