Česká značka, nebo český výrobek? Fabini a pravidla EU

Téma tohoto článku vybrali čtenáři TrendBite v týdenní anketě.

Fabini: česká značka za 153 milionů, výroba v Asii

Fabini je česká značka nádobí založená Janem Fabini v roce 2019. Přestože firma sídlí v Praze a design vzniká v Česku, většina výroby probíhá v Asii. Značka se prezentuje jako „nová česká značka nádobí", nikoliv jako „vyrobeno v ČR". Rozdíl mezi českou značkou a českým výrobkem přitom řeší konkrétní pravidla EU.

Jan Fabini založil svou značku v devatenácti letech. V roce 2024 firma utržila 153 milionů korun a prodala přes 146 000 kusů nádobí. Na rok 2025 cílí na 260 milionů. Za těmito čísly se ale skrývá otázka, kterou si kladou zákazníci na recenzních portálech: je Fabini skutečně české nádobí?

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Vyžaduje porozumění tomu, co vlastně znamená „české" — a jaká pravidla to určují.

Kde se Fabini ve skutečnosti vyrábí

Fabini začínal výrobou v Číně, přesunul se do Itálie a Portugalska, ale od roku 2024 se většina produkce vrátila do Asie. V Česku se vyrábí pouze litinová kolekce. Důvod? V ČR neexistuje továrna se stroji na výrobu vícevrstvého nerezového nádobí.

Příběh výrobních lokací Fabini připomíná cestovatelský deník. Jan Fabini v rozhovoru pro CzechCrunch popsal, jak na začátku navštívil přes 30 továren v Číně: „V Česku bohužel nádobí, co děláme my, dohromady nedáte. V Česku není jediná fabrika, která by měla potřebné stroje pro výrobu našich hlavních produktů."

Evropské továrny ho zpočátku odmítaly. „Když evropští zástupci výroben viděli devatenáctiletého kluka, který nemá žádnou zkušenost v tomto sektoru, hromada firem odmítla spolupráci," vzpomínal Fabini pro e15.cz. Čína tak byla jedinou možností, jak začít ve větší škále s celou kolekcí.

Po získání objemů a investorů se výroba přesunula do Itálie (vícevrstvá nerez) a Portugalska. Jenže od roku 2024 se většina nádobí opět vyrábí v Asii. Proč návrat? „Úroveň tamní produkce nemá na světě konkurenci, jejich technologie a kvalita produktů jsou naprosto špičkové," vysvětlil Fabini pro BusinessInfo.cz v roce 2025.

Období	Hlavní výrobní lokace	Důvod
2019 (start)	Čína	Jediná možnost pro malé objemy, evropské továrny odmítly
2020–2023	Itálie (hlavní), Portugalsko, ČR (litina)	Přesun do Evropy po získání objemů a investorů
2024–2025	Asie (většina), ČR (litina)	Návrat kvůli špičkové kvalitě a technologiím asijské výroby

Fabini přitom na svém webu používá označení „Nová česká značka nádobí" — nikoliv „vyrobeno v ČR" ani „made in Czech Republic". Je to drobný, ale zásadní rozdíl. Co přesně ale znamená a jaká pravidla ho definují?

Co říká zákon: „česká značka" vs. „český výrobek"

Podle článku 60 Celního kodexu Unie se zboží vyrobené ve více zemích považuje za pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování, které vyústilo v nový výrobek. Prosté sestavení součástí k získání původu nestačí.

Pravidla pro označování původu zboží v EU upravuje nařízení 952/2013 — Celní kodex Unie. Klíčový je článek 60, který definuje takzvaný nepreferenční původ zboží. Princip zní jednoduše: původ zboží určuje země, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování.

Co ale znamená „podstatné zpracování"? Primárním kritériem je změna sazebního zařazení — pokud zpracování změní HS kód výrobku (harmonizovaný systém celní nomenklatury), jde o podstatné zpracování. Sekundárně se posuzuje přidaná hodnota.

Naopak existuje seznam operací, které původ zboží nikdy nezmění — takzvané minimální operace. Patří sem výměna obalů, připevnění značek a štítků, třídění, umývání a především prosté sestavení nebo rozkládání součástí produktů. Kdyby tedy někdo dovezl hotové díly nádobí z Číny a v Česku je jen smontoval, nezískal by právo označit výrobek jako „made in Czech Republic".

A tady se dostáváme k zajímavému detailu celního systému. Pozastavení cel — tedy snížení nebo úplné zrušení cla — se uděluje na suroviny, polotovary nebo součásti, které nejsou v EU dostupné. Nikdy na hotové výrobky. V praxi to znamená, že dovoz komponentů může mít nižší nebo nulové clo, zatímco hotové nádobí platí plnou sazbu přibližně 6,5 % z celní hodnoty.

Pravidla EU pro označení původu zboží

Pravidla nepreferenčního původu určují, odkud zboží „pochází" pro celní a obchodní účely. Změna sazebního zařazení je primární kritérium, přidaná hodnota sekundární. Prosté sestavení součástí, výměna obalů nebo připevnění štítků původ nezmění.

Pravidlo	Co znamená
Poslední podstatné zpracování	Zboží má původ v zemi posledního podstatného hospodářsky odůvodněného zpracování, které vyústilo v nový výrobek
Změna sazebního zařazení	Primární kritérium — pokud zpracování změní HS kód výrobku, jde o podstatné zpracování
Minimální operace (nestačí)	Výměna obalů, připevnění štítků, třídění, umývání, prosté sestavení součástí
Přidaná hodnota	Sekundární kritérium, pokud změna HS kódu neurčí původ
Certifikát původu	Potvrzuje Hospodářská komora ČR při vývozu

Pro běžného spotřebitele z toho plyne jedno důležité rozlišení. „Česká značka" znamená, že firma je česká — má české majitele, český design, českou zákaznickou podporu. „Český výrobek" znamená, že samotná výroba probíhá na území České republiky. Fabini spadá do první kategorie. A otevřeně to říká.

Certifikace: CZECH MADE a Český výrobek

V Česku existují dva hlavní certifikační programy pro české výrobky. Značka CZECH MADE od České společnosti pro jakost vyžaduje výrobu na území ČR. Program Český výrobek navíc požaduje, aby minimálně 50 % surovin nebo komponentů pocházelo z České republiky.

Česká společnost pro jakost (ČSJ) uděluje značku kvality CZECH MADE — nejstarší spotřebitelskou značku kvality v ČR. Podmínkou je, aby výrobek byl vyroben na území České republiky. Podobně program Český výrobek (ceskyvyrobek.eu) vyžaduje výrobu v ČR a alespoň 50 % surovin nebo komponentů z ČR.

Fabini žádnou z těchto značek nepoužívá — a vzhledem k výrobním lokacím by na ně ani nemohl dosáhnout. To samo o sobě není problém, pokud se firma neprezentuje způsobem, který by mohl vyvolat mylnou domněnku o českém původu výroby.

A tady přichází právní rovina. Podle § 2978 občanského zákoníku je klamavé označení zboží takové, které je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z určité oblasti či místa. Pokud je označení „česká značka" prezentováno způsobem vyvíjejícím dojem české výroby, může to být právně problematické. Česká obchodní inspekce může za klamavé obchodní praktiky udělit pokutu až 50 milionů korun.

Fabini ovšem důsledně používá formulaci „česká značka", nikoliv „český výrobek" — a v rozhovorech pro média otevřeně popisuje, kde a proč vyrábí. Otázka je, zda běžný spotřebitel tento kontext zná, nebo si „česká značka" automaticky přeloží jako „vyrobeno v Česku".

Kolimax: jak vypadá skutečně česká výroba nádobí

Kolimax je příklad kompletně českého výrobce nádobí. Firma vyrábí veškerou produkci v Javorníku na severní Moravě od roku 2000 a navazuje na více než 50 let tradice výroby nerezového nádobí. Používá chirurgickou nerezovou ocel CrNi 18/10 s třívrstvým sendvičovým dnem.

Pro srovnání stojí za zmínku Kolimax — firma, která vyrábí kompletně v České republice. Kolimax sídlí v Javorníku na severní Moravě, kde vzniká veškerá produkce od roku 2000. Společnost založili Roman Kopřiva a Jiří Lidmila a navazují na více než padesátiletou tradici výroby nerezového nádobí v Brně.

Kolimax používá chirurgickou nerezovou ocel CrNi 18/10 s třívrstvým sendvičovým dnem. Je to příklad toho, že výroba kvalitního nádobí v Česku možná je — ale za jiných podmínek. Kolimax se specializuje na specifický segment a má za sebou desetiletí budování výrobních kapacit.

Jan Fabini argumentuje, že jeho situace je jiná. V ČR podle něj neexistuje továrna schopná vyrábět vícevrstvé nerezové nádobí v jeho sortimentu. Evropská výroba je minimálně o čtvrtinu dražší. Koncept „české značky" podle něj znamená český návrh, vývoj, kontrolu kvality a zákaznický servis — nikoliv nutně českou výrobu.

Růst Fabini v číslech

Tržby Fabini rostly od 7,5 milionu korun v roce 2020 na 153 milionů v roce 2024 — dvacetinásobný růst za čtyři roky. Na rok 2025 firma cílí na 260 milionů korun. V roce 2024 prodala přes 146 000 jednotlivých produktů.

Rok	Tržby (mil. Kč)	Meziroční růst
2020	7,5	—
2021	19	+153 %
2022	35	+84 %
2023	~75	~+114 %
2024	153	+104 %
2025 (plán)	260+	+70 %

Tento růst ukazuje, že český spotřebitel o nádobí značky Fabini stojí — bez ohledu na to, kde se vyrábí. Klíčové je, zda má dostatek informací k informovanému rozhodnutí. Na konci roku 2024 převzala pozici CEO Radka Vaculíková, která ve firmě působila jako finanční a provozní ředitelka přes tři roky. Vlastní 3 % firmy a má za sebou zkušenosti z KPMG a Zootu.

Co to znamená pro vás jako spotřebitele

Při nákupu nádobí s českým jménem rozlišujte mezi „českou značkou" (česká firma, design a servis) a „českým výrobkem" (výroba na území ČR). Certifikace CZECH MADE nebo Český výrobek zaručují výrobu v Česku. Samotné české jméno firmy výrobu v ČR nezaručuje.

Zákazníci na recenzních portálech kritizují Fabini za „českou značku vyrobenou v Číně" a někteří tvrdí, že našli totožné výrobky v zahraničních obchodech za zlomek ceny. Na druhé straně — Fabini nikdy netvrdil, že vyrábí v Česku. Formulace „česká značka" je fakticky pravdivá.

Při nákupu jakéhokoli nádobí (nebo jiného zboží) se vyplatí rozlišovat tři úrovně:

1. Česká značka — firma je česká, design a zákaznický servis jsou české. Výroba může být kdekoli na světě.
2. Vyrobeno v ČR — výrobek prošel posledním podstatným zpracováním na území České republiky podle pravidel EU.
3. Certifikovaný český výrobek — výrobek nese značku CZECH MADE nebo Český výrobek, což zaručuje výrobu v ČR (a v případě druhého programu i minimálně 50 % českých surovin).

Pokud pro vás záleží na tom, kde se výrobek fyzicky vyrábí, hledejte certifikační značky — ne české jméno firmy. A pokud vám záleží na kvalitě bez ohledu na místo výroby, zajímejte se o materiály, technologii a zákaznické recenze.

Říkali jste si někdy, proč některé „české" výrobky stojí výrazně více než podobné zboží v zahraničí? Nebo jak vlastně funguje systém cel, který rozlišuje mezi dovozem součástek a hotových výrobků?