Platformová práce v Česku: 145 000 lidí a nový zákon z EU

145 000 Čechů pracuje přes platformy — a stát o nich téměř nic neví

V Česku si přes digitální platformy pravidelně přivydělává 145 000 lidí, tedy téměř 3 % pracujících. Téměř všichni pracují jako OSVČ bez zaměstnanecké smlouvy. Ministerstvo práce chystá na duben 2026 novelu zákoníku práce, která transponuje EU směrnici o platformové práci — ta zavádí právní domněnku zaměstnaneckého poměru.

Studie think-tanku CETA (Centrum ekonomických a tržních analýz) představená 17. března 2026 na odborném semináři ve Sněmovně ukázala číslo, které dosud nikdo nezměřil: přes digitální platformy si v Česku alespoň jednou měsíčně přivydělává 145 000 lidí. Téměř 3 % pracujících — a téměř nikdo z nich nemá zaměstnaneckou smlouvu.

„Platformová práce v ČR je naprosto zásadním komplementem trhu práce. Stala se viditelnou součástí české ekonomiky," řekl na semináři Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a bývalý člen NERV (Národní ekonomická rada vlády). Jeho data zároveň ukázala, jak málo o těchto pracovnících stát ví — žádný registr platforem neexistuje, sociální pojištění většina neplatí.

Co je platformová práce a koho se týká

Platformová práce je zprostředkování činností přes digitální platformy — od rozvozu jídla a přepravy osob po úklid, hlídání dětí, řemeslnické práce a IT služby. V Česku funguje 95 digitálních pracovních platforem a přes ně pracují převážně muži do 35 let.

Když se řekne „platformová práce", většina lidí si vybaví kurýra na kole nebo řidiče Boltu. Realita je mnohem širší. Výzkum RILSA (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí) z roku 2023 zmapoval 95 českých digitálních platforem — a doručování s taxi tvoří jen 13 % z nich. Více než třetinu tvoří platformy nezávislých expertů, 14 % mikro-úkony jako průzkumy mínění, 10 % konzultace zdravotního stavu.

Typický platformový pracovník je muž do 35 let (více než 75 % jsou muži, více než polovina je mladších 35 let). Pracuje v průměru 3–4 hodiny denně a vydělá 280 Kč za hodinu. Ale rozdíly jsou propastné: nejméně aktivní desetina si vydělá 1 600–4 000 Kč týdně, nejaktivnější desetina 14 000–16 000 Kč. Mezi platformovými pracovníky je 5–10 % studentů a 10–15 % cizinců.

Ukazatel	Hodnota
Celkem pravidelných pracovníků	145 000 (3 % pracujících)
Muži	více než 75 %
Ženy	méně než 25 %
Pod 35 let	více než 50 %
Nad 50 let	12,5 % (každý osmý)
Studenti	5–10 %
Cizinci	10–15 %
Průměrná denní pracovní doba	3–4 hodiny
Průměrná hodinová odměna	280 Kč
Nejméně aktivní 10 % — týdenní výdělek	1 600–4 000 Kč
Nejaktivnější 10 % — týdenní výdělek	14 000–16 000 Kč

Klíčový problém: analýza RILSA zjistila, že téměř 100 % pracovníků 95 českých digitálních platforem pracuje jako OSVČ. Nikdo z nich nemá zaměstnaneckou smlouvu — žádnou výpovědní lhůtu, žádné odstupné. Aplikace je může jednoduše odpojit.

Co přináší EU směrnice a český zákon

EU směrnice 2024/2831 o platformové práci zavádí právní domněnku zaměstnaneckého poměru tam, kde platforma kontroluje práci — stanovuje odměnu, přiděluje zakázky algoritmem nebo organizuje pracovní dobu. Česko musí transponovat do 2. prosince 2026.

EU směrnice 2024/2831 vstoupila v platnost 1. prosince 2024. Její jádro je prosté: pokud platforma vykazuje známky řízení a kontroly práce — algoritmické řízení, stanovení odměny, organizace pracovní doby — pracovník je považován za zaměstnance. Platforma musí dokázat opak. V EU pracovalo přes digitální platformy 28,3 milionu lidí (v roce 2022), přibližně 5 milionů z nich je pravděpodobně chybně klasifikováno jako OSVČ.

Směrnice také zakazuje propuštění na základě rozhodnutí algoritmu bez lidského dohledu a vyžaduje, aby platformy informovaly pracovníky o automatizovaných systémech přidělování práce a hodnocení výkonu.

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) zvolil minimalistický přístup: „My jsme zvolili minimalistický přístup, tedy splnit evropské požadavky, ale zároveň nezatěžovat české zaměstnavatele zbytečnou administrativou." Novela zákoníku práce, kterou MPSV předloží v dubnu 2026, upřesní definici závislé práce, změní definici nelegální práce a zavede měsíční hlášení platforem. Stát získá evidenci všech platforem. Účinnost se plánuje od ledna 2027.

Typ platformy	Podíl
Nezávislí experti	více než 33 %
Mikro-úkony (průzkumy mínění)	14 %
Doručování a taxi	13 %
Řemeslníci	12 %
Konzultace zdravotního stavu	10 %
Domácí práce	8 %
Profesionálové na akce	7 %

Poučení ze Španělska: regulace není bez rizik

Španělský Riders' Law z roku 2021 ukázal, že striktní regulace platformové práce může snížit příležitostné zaměstnání a mzdy. Deliveroo opustilo Španělsko, Glovo dostalo pokuty přes 205 milionů eur. Česko se chce vyhnout podobnému scénáři.

Španělsko jako první v EU zavedlo v roce 2021 Riders' Law — a výsledky jsou varovné. Výzkum centra CEPR (Centrum pro výzkum hospodářské politiky) ukázal, že regulace snížila příležitostné zaměstnání o 13 procentních bodů, zatímco stálé zaměstnání vzrostlo jen o 6 procentních bodů. Substituce nebyla úplná — část pracovníků prostě o práci přišla. Mzdy příležitostných pracovníků klesly o 7 %. Deliveroo ze Španělska odešlo (3 800 pracovníků bez práce), Glovo dostalo pokuty přes 205 milionů eur za odmítání zákona.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, upozorňuje na jiný rozměr: „Platformová práce není módní vlna, která zase odejde. Je to strukturální změna trhu práce a její rozsah bude narůstat." Zároveň ale varoval, že nevhodná regulace by mohla vést ke ztrátě příjmů a přesunu do šedé ekonomiky — na šedém trhu práce se v ČR už teď pohybuje odhadem 500 000 lidí.

Aleš Rod z CETA varoval, že nevhodná regulace by mohla vést ke snížení dostupnosti služeb, přesunu do šedé ekonomiky a zvýšení nákladů promítnutých do cen. Od roku 2025 navíc mohou inspektoři Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) pořizovat tajné nahrávky při kontrolách nelegální práce — nový projekt Kobra 26 spojuje ministerstva financí, práce a vnitra v boji proti černé práci.

Rok	Roční růst partnerů	Roční růst zákazníků
2020 (COVID)	51 %	63 %
2024	20 %	13–15 %

Co to znamená pro vás

Pro zákazníky platforem se služby mohou zdražit, pokud budou platformy nuceny překlasifikovat pracovníky na zaměstnance. Pro samotné pracovníky nový zákon přinese větší ochranu — ale potenciálně menší flexibilitu, kterou dvě třetiny z nich považují za zásadní.

V globálním průzkumu Boltu mezi 830 českými respondenty dvě třetiny uvedly, že flexibilita práce je pro ně zásadní. 27 % pracuje na plný úvazek pro Bolt, 13 % podniká souběžně, 7 % jsou důchodci. Právní domněnka zaměstnaneckého poměru jim může přinést nemocenskou, dovolenou a odstupné — ale také pevnější pracovní dobu a nižší volnost v tom, kdy a kolik pracovat.

Ministerstvo práce Aleše Juchelky slibuje, že zákon nezatíží zaměstnavatele zbytečnou administrativou: „Úředníci mnohdy dusí zaměstnavatele nad rámec evropské regulace." Jak přesně bude česká transpozice vypadat, ukáže dubnový návrh novely. Lhůta pro transpozici je 2. prosince 2026.

Říkali jste si někdy, jestli kurýr, který vám přivezl večeři, má nárok na nemocenskou? Nebo jak vlastně funguje vztah mezi platformou a člověkem, který přes ni pracuje?