Moskva u stolu EU: proč Brusel nedokáže chránit svá jednání

Co odhalil Washington Post

Washington Post 21. března 2026 zveřejnil investigativu odhalující, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó během přestávek na summitech EU pravidelně telefonoval ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi a informoval ho o průběhu jednání v reálném čase. Podle anonymního unijního bezpečnostního úředníka tak „Moskva byla v podstatě přítomna u stolu prakticky na každém zasedání EU v posledních letech."

Investigativu vypracovala Catherine Beltonová, autorka knihy Putin's People a jedna z nejuznávanějších investigativních reportérek zaměřených na ruský vliv v Evropě. Szijjártó od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikl 16 oficiálních návštěv Moskvy — naposledy se s Putinem setkal 4. března 2026. Lavrov mu v prosinci 2021 udělil ruský Řád přátelství, nejvyšší vyznamenání pro osoby bez ruského občanství. Po invazi Szijjártó odmítl vyznamenání vrátit.

Szijjártó zprávu okamžitě popřel: „Falešné zprávy jako vždy. Lžete, abyste prosadili stranu Tisza a její prováleční loutkovou vládu v Maďarsku. To se vám nepovede!" Polský premiér Donald Tusk reagoval stručně: „Své podezření na to máme už dlouho." Jeho ministr zahraničí Radosław Sikorski napsal Szijjártóovi přímo: „To hodně vysvětluje, Petře."

Orbánova vláda přitom podle investigativy poskytovala Moskvě vhled do citlivých diskusí EU dvěma kanály současně: prostřednictvím Szijjártóových hovorů i skrze ruské hackery skupin APT28 a APT29, kteří kompromitovali síť maďarského ministerstva zahraničí. Napadli více než 930 serverů, mailové služby a šifrovanou síť pro přenos utajovaných informací. Infekce zasáhla více než 150 zahraničních zastupitelstev v 90 zemích.

Systém EU stojí na důvěře — a nemá pojistku

Ochrana utajovaných informací EU je postavena na Rozhodnutí Rady 2013/488/EU se čtyřmi klasifikačními úrovněmi od RESTREINT po TRÈS SECRET. Klíčovým principem je takzvaná kontrola původcem — informaci smí předat třetí straně jen její původce. Systém ale nestanoví žádné sankce EU vůči členskému státu za porušení pravidel.

Vedle formálně utajovaných informací existuje kategorie dokumentů LIMITE — citlivé, ale neklasifikované materiály pro interní oběh v Radě EU. Hranice mezi LIMITE a RESTREINT je popisována jako „poněkud plynulá". Právě tyto dokumenty — pozice členských států před hlasováním, návrhy kompromisů, červené linie jednotlivých delegací — tvořily pravděpodobně jádro informací, které mohl Szijjártó sdílet.

Rozhodnutí 2013/488/EU spoléhá na vnitrostátní vymáhání: jednotlivci odpovědní za kompromitaci podléhají disciplinárnímu řízení podle národních zákonů. Pokud je ale vynášení informací státní politikou, národní vymáhání nepřichází v úvahu. EU stojí před paradoxem — systém ochrany důvěrných informací předpokládá, že všechny členské státy chtějí informace chránit.

Proč EU nedokáže Maďarsko zastavit

Článek 7 Smlouvy o EU je jediný mechanismus pro pozastavení práv členského státu. Řízení proti Maďarsku zahájil Evropský parlament v září 2018, ale po osmi slyšeních zůstává zablokované — přechod do sankční fáze vyžaduje jednomyslnost, kterou sympatizující státy mohou vetovat.

Maďarsko přitom blokuje více než polovinu zahraničněpolitických rozhodnutí EU. V únoru 2026 Maďarsko a Slovensko vetovaly současně úvěr 90 miliard eur pro Ukrajinu i 20. balíček protiruských sankcí. Litevský exministr zahraničí Gabrielius Landsbergis přirovnal situaci k liberum vetu v Polsko-litevské republice 18. století — systému, kdy jediný šlechtic mohl zablokovat veškerá rozhodnutí. Vedlo to k paralýze a nakonec k rozdělení země Ruskem, Pruskem a Rakouskem.

Právní experti Max Planck Institute od roku 2025 vyvíjejí argumentaci, že veto státu, který závažně porušuje princip solidarity, může být kvalifikováno jako právně irelevantní. EU má i další nástroje: konstruktivní abstenci, passerelle clause pro přechod na kvalifikovanou většinu, nebo posílenou spolupráci minimálně devíti států. Skupina přátel QMV — Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a další — na rozšíření většinového hlasování v zahraniční politice aktivně pracuje.

V praxi ale státy volí pragmatičtější cestu. V systému zpravodajské spolupráce neexistuje formální mechanismus pro vyloučení nedůvěryhodného partnera — země proto obcházejí problém bilaterálními účelovými partnerstvími zaměřenými na konkrétní hrozby, kde si důvěryhodní spojenci sdílejí informace jen mezi sebou.

Kreml a maďarské volby: operace „Gamechanger"

Součástí stejné investigativy Washington Post je odhalení plánu ruské rozvědky SVR na fingovaný atentát na Orbána před maďarskými parlamentními volbami 12. dubna 2026. Operace kódově označená „Gamechanger" měla přesunout předvolební kampaň z ekonomických témat k bezpečnosti.

Dokument SVR, autentifikovaný evropskou zpravodajskou službou a přezkoumáný Washington Post, byl připraven pro Ředitelství MS — hlavní jednotku SVR pro politické vlivové operace. Zaznamenal 52,3% veřejnou nespokojenost se stavem věcí v Maďarsku. Jako vzor posloužil neúspěšný atentát na Trumpa v červenci 2024, který vedl k nárůstu jeho popularity. Není jasné, jak vysoko v ruské vládní hierarchii návrh doputoval.

Součástí širší ruské operace je i činnost sankcionované Social Design Agency — kremelská agentura šířila memy a videa prostřednictvím místních influencerů, které rámovaly Orbána jako „suverénního lídra" a opozičního lídra Pétera Magyara jako „bruselskou loutku". Magyar, jehož strana Tisza v průzkumech vede o 11 až 20 procentních bodů, označil Szijjártóovo jednání za „naprostou zradu" a „vyloženou velezradu".

Co to znamená pro českou zahraniční politiku

Česká reakce na kauzu odhaluje rostoucí rozkol v zahraniční politice. Ministr Macinka zpochybnil důvěryhodnost Washington Post a zprávu nepřeceňuje — považuje ji za pokus poškodit Fidesz před volbami. Česká opozice kauzu naopak ostře odsoudila.

Zdeněk Hřib, předseda Pirátů, upozornil: „Pokud by se informace potvrdily, šlo by o mimořádně závažné selhání důvěry mezi členskými státy EU." Marek Ženíšek z TOP 09 označil Maďarsko za „ruského trojského koně v Evropě". Nejostřeji reagoval předseda ODS Martin Kupka: „Tohle nadbíhání Maďarsku a Slovensku z nás v kombinaci s neplněním závazků NATO právem dělá v očích partnerů kandidáta na další kremelskou podržtašku."

Česko se přitom na summitu EU v prosinci 2025 po boku Maďarska a Slovenska nepřipojilo ke garancím unijní půjčky 90 miliard eur pro Ukrajinu — obrat od proevropské politiky vlády Petra Fialy. Pokud se potvrdí, že Maďarsko systematicky vynášelo informace z jednání, kde Česko sdílelo své diplomatické pozice, otázka zní: kolik toho Moskva ví o české zahraniční politice?

Zajímá vás, jak vlastně probíhá jednání Rady EU za zavřenými dveřmi — a proč je tak obtížné zajistit, aby informace z těchto jednání neunikaly?