Prezident, který šel do úřadu s ambicí jednoho období, po třech letech říká, že mu „nezbude než o své kandidatuře vážně uvažovat." Petr Pavel v bilančním rozhovoru pro Českou televizi (8. března 2026) — den před třetím výročím inaugurace — poprvé tak otevřeně připustil druhý mandát. Co ho k posunu přivedlo?
Od jednoho období k vážnému zvažování
„Nešel jsem do toho s ambicí vykonávat tuto funkci dvě volební období. Chtěl jsem nabídnout svou službu a alternativu v naději, že se během těch pěti let objeví někdo, koho bych sám rád podpořil a volil," vysvětlil Pavel svůj původní postoj. Jenže takový člověk se podle něj nenašel.
„Žádný vhodný kandidát, kterého bych i já sám rád volil, zatím nevyrostl, a proto mi nezbude než o své kandidatuře vážně uvažovat," řekl moderátoru Michalu Kubalovi. Rozhodnutí nechce odkládat na poslední chvíli, ale konkrétní termín zatím nestanovil: „Rozhodně bych to nechtěl natahovat do nejzazšího termínu, ale myslím si, že zatím je ještě čas."
První signály přišly v lednu 2026, kdy Pavel podmínil případnou kandidaturu dostatečnou podporou občanů a dobrým zdravím — svým i rodiny. Březnový rozhovor posunul rétoriku dál: už nejde o podmínečné „kdyby", ale o konstatování, že mu jiná možnost nezbývá.
Paradox rostoucí důvěry a rostoucí kritiky
Pavlovu pozici před rozhodnutím o druhém mandátu definuje neobvyklý paradox. Důvěra v něj stoupá — a současně roste kritika, že do politiky zasahuje příliš aktivně.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM, leden 2026, N=1 725) důvěřuje Pavlovi 62 % Čechů. Dosáhl nejvyšší hodnoty indexu důvěra–nedůvěra (+28) ze všech politiků. Průzkum agentury STEM – Střediska empirických výzkumů (N=1 089) ukazuje 57 % důvěry — blízko jeho maximu krátce po inauguraci v roce 2023.
Vývoj důvěry přitom nebyl lineární. Z úvodních přibližně 60 % na jaře 2023 klesla na minimum 51 % koncem roku 2024. Zlomový bod nastal po sněmovních volbách 2025, kde Pavel aktivně využil svých ústavních pravomocí při jmenování vlády. Analytik STEM Martin Kratochvíl připisuje obrat právě této roli.
Petice „Stojíme za prezidentem" organizovaná Milionem chvilek překonala 766 000 podpisů — nový český petiční rekord. Předchozí rekord (439 646 za odstoupení Babiše) překonala téměř dvojnásobně. A 72 % občanů souhlasí s tím, že prezident by měl hlídat respektování demokracie ze strany vlády (STEM, leden 2026). Jenže necelá polovina Čechů současně soudí, že Pavel zasahuje do systému příliš aktivně.
Poznámka k metodologii: CVVM změnilo metodologii sběru dat (CAWI+CAPI) — výsledky nejsou přímo srovnatelné s předchozími vlnami. STEM používá kvótní výběr vážený podle volební účasti ve sněmovních volbách 2025.
Vývoj důvěry v prezidenta Pavla (2023–2026)
Z počáteční euforie přes postupný pokles až k novému růstu — Pavlova popularita kopíruje jeho politickou aktivitu. Minimum přišlo koncem roku 2024, obrat nastal po sněmovních volbách 2025.
| Období | Důvěra (%) | Agentura |
|---|---|---|
| Jaro 2023 | 58–60 % | STEM |
| Podzim 2023 | 55 % | STEM |
| Konec 2023 | 52 % | STEM |
| Konec 2024 | 51 % | STEM |
| Duben 2025 | 51 % | STEM |
| Leden 2026 | 57 % | STEM |
| Leden 2026 | 62 % | CVVM |
Důvěra českým vrcholným politikům (CVVM, leden 2026)
Pavel vede žebříček s výrazným náskokem. Na opačném konci stojí Filip Turek s indexem −50 — nejhorší skóre ze všech sledovaných politiků. Propast mezi prezidentem a vládním zmocněncem, jehož nejmenování ministrem spustilo politickou krizi a rekordní petici, je propastná.
| Politik | Důvěra (%) | Nedůvěra (%) | Index |
|---|---|---|---|
| Petr Pavel (prezident) | 62 % | 34 % | +28 |
| Adam Vojtěch (min. zdravotnictví) | 50 % | — | — |
| Karel Havlíček (min. průmyslu) | 44 % | — | — |
| Andrej Babiš (premiér) | 43 % | 53 % | −10 |
| Alena Schillerová (min. financí) | 43 % | 50 % | −7 |
| Vít Rakušan (předseda STAN) | 38 % | 52 % | −14 |
| Tomio Okamura (předseda SPD) | 30 % | 66 % | −36 |
| Zdeněk Hřib (předseda Pirátů) | 26 % | 54 % | −28 |
| Petr Macinka (min. zahraničí) | 24 % | 60 % | −36 |
| Filip Turek (zmocněnec) | 20 % | 70 % | −50 |
Kdo se postaví Pavlovi v roce 2028?
Premiér Andrej Babiš oznámil, že v prezidentských volbách 2028 kandidovat nebude. Naznačil, že „Česku by slušela prezidentka." Koalice ANO-SPD-Motoristé hledá společného kandidáta, ale konkrétní jméno zatím nezaznělo. Sázkové kanceláře dávají Pavlovi kurz přibližně 1,40 — což odpovídá pravděpodobnosti přes 70 %.
Politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vidí Pavlovu pozici jako silnou: „Pavel má dlouhodobě slušnou a vcelku stabilní popularitu. Zatím neudělal žádnou velkou politickou chybu, ani ho neprovází skandály." Dodává, že pokud bude kandidovat, „minimálně někteří potenciální seriózní kandidáti s vazbou na současné opoziční strany vůbec kandidovat nebudou."
Milan Školník z České zemědělské univerzity připomíná historický precedent: „Bylo by nepřirozené, kdyby Pavel obhajobu nezvažoval. Havel, Klaus i Zeman o druhé období usilovali a byli zvoleni." Všichni čeští prezidenti dosud obhajovali mandát — a všichni uspěli.
Třetí rok: NATO, Írán a vztah s Babišem
Pavel v rozhovoru hodnotil třetí rok jako nejtěžší — především kvůli sestavování vlády ANO-SPD-Motoristé po sněmovních volbách 2025. Ostře odmítl nálepku, kterou mu vládní koalice opakovaně přisuzuje: „Nebyl jsem, nejsem a nebudu prezidentem opozice." Vztah s Babišem označil za korektní a věcný.
Odmítl také abolici pro Babiše v kauze Čapí hnízdo — kauza podle něj „není mimořádná" a měla by projít standardním soudním procesem. Komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky formou SMS ultimát označil za „nepřijatelnou" — narážka na kauzu kolem odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem.
Varoval před neplněním obranných závazků NATO. Česko vynakládá na obranu 154,79 miliardy korun, tedy 1,8 % HDP — místo požadovaných 3 %. K situaci kolem Íránu se vyjádřil přirovnáním: „Chováme se trochu jako pštrosi — tím, že strčíme hlavu do písku, tak problém nezmizí."
Do konce mandátu zbývají Pavlovi přesně dva roky. Prezidentské volby 2028 se budou konat pravděpodobně koncem ledna nebo začátkem února. V těch předchozích v roce 2023 získal 3 358 926 hlasů (58,32 %) — o 958 655 více než Babiš. Generál ve výslužbě, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, který šel do funkce s ambicí jednoho období, se po třech letech ocitá v situaci, kdy žádného svého nástupce na obzoru nevidí.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.