Trump volal s Putinem o Íránu: ropa padá, Česko platí

Putin se Trumpovi nabídl jako mírotvorce v íránském konfliktu. Ve stejnou dobu jeho vojenská rozvědka sdílí s Íránem satelitní data o pozicích amerických vojáků — šest z nich už zemřelo při útoku íránského dronu na základnu v Kuvajtu. Hodinový telefon dvou prezidentů z 9. března 2026 tak odhaluje paradox, který definuje celou krizi.

Hodinový telefonát po třech měsících ticha

Trump a Putin spolu 9. března 2026 telefonovali poprvé od prosince 2025. Hovor trval hodinu a iniciovala ho americká strana. Kremelský poradce Jurij Ušakov jej popsal jako „věcný, otevřený a konstruktivní".

Putin během hovoru předložil Trumpovi „několik návrhů zaměřených na rychlé politicko-diplomatické ukončení íránského konfliktu", vycházejících z kontaktů s lídry zemí Perského zálivu, íránským prezidentem a dalšími. Trump na tiskové konferenci shrnul Putinův postoj jednou větou: „Chce být nápomocný [s Íránem]. Řekl jsem mu, že může být užitečnější tím, že ukončí válku na Ukrajině."

Hovořili také o situaci na Ukrajině. Putin údajně popsal situaci na frontě, kde ruské jednotky „úspěšně postupují". Plánovaná schůzka Trumpa se Zelenským byla kvůli íránskému konfliktu odložena — Zelenskyj varoval, že veškerá pozornost partnerů se přesouvá na Írán a Moskva toho obratně využívá.

„Válka je téměř hotová" — Trumpovy měnící se termíny

Trump po telefonátu prohlásil válku s Íránem za „téměř u konce". Jeho slova ale stojí za pozorné čtení: od zahájení útoků 28. února 2026 se jeho odhady opakovaně měnily — nejdřív „dva až tři dny", pak „čtyři týdny", teď „very complete".

„Myslím, že válka je v podstatě dokončená… Nemají námořnictvo, nemají komunikace, nemají letectvo," řekl Trump s tím, že íránské raketové schopnosti klesly na 10 % a drony o 83 %. Jenže íránské Revoluční gardy tvrdí, že jsou připraveny bojovat ještě šest měsíců, a nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí — syn zabitého ajatolláha — signalizuje tvrdou linii. Pentagon navíc v briefingu Kongresu uvedl, že Írán plánoval útok jako odvetu, nikoli preventivně, což je v rozporu s Trumpovým tvrzením o „bezprostřední hrozbě".

Írán, Francie, Čína a Rusko mezitím navázaly kontakt ohledně podmínek příměří. Íránský náměstek ministra zahraničí Gharibabadi to potvrdil na státní televizi.

Ceny ropy: od 65 do 119 dolarů za deset dní

Uzavření Hormuzského průlivu způsobilo největší narušení dodávek ropy v historii — přes 20 % světové spotřeby je zablokováno, průlivem normálně prochází 13 milionů barelů denně. Narušení je téměř třikrát větší než arabské ropné embargo z roku 1973.

„Nyní čelíme něčemu, co vypadá jako největší energetická krize od ropného embarga v 70. letech," shrnula Helima Croft, šéfka komoditní strategie RBC Capital Markets.

Datum	Cena Brent (USD/barel)	Událost
27. února 2026	~65 USD	Den před zahájením útoků
1. března 2026	~85 USD	Uzavření Hormuzského průlivu
8. března 2026	~100+ USD	Ropa poprvé nad 100 USD od roku 2022
9. března (ráno)	119,48 USD	Intraday maximum, nový duchovní vůdce Íránu
9. března (po hovoru)	~81–84 USD	Trump: „válka téměř u konce", zmírnění sankcí
10. března	~95 USD	Trhy stabilizují, G7 zvažuje uvolnění rezerv

Ropa Brent za jediný den — 9. března — oscilovala mezi 81 a 119 dolary za barel. Pro srovnání: celý cenový rozsah ropy za rok 2025 byl užší než tento jednodenní výkyv.

Trump naznačil zmírnění sankcí na ruskou ropu ke snížení cen: „Máme sankce na některé země. Tyto sankce zrušíme, dokud se průliv neotevře." G7 navíc zvažuje koordinované uvolnění 300–400 milionů barelů ze strategických rezerv.

Co to znamená pro Česko

Důsledky ropného šoku Česko pocítilo okamžitě — nafta zdražila za týden o 3 koruny na litr, výnosy státních dluhopisů vystřelily na 5 % a ekonomický růst se může zpomalit. Z Letiště Praha bylo zrušeno 17 spojů do zemí Blízkého východu.

Ukazatel	Před konfliktem	K 9. březnu 2026	Změna
Natural 95	~34,68 Kč/l	35,92 Kč/l	+1,24 Kč/l za týden
Nafta	~35,10 Kč/l	38,01 Kč/l	+3 Kč od středy do soboty
Výnos 10Y státní dluhopis	4,31 %	5,00 %	+0,69 p.b.
Odhad dopadu na inflaci	—	+0,7 p.b.	při ropě ~106 USD

Analytici odhadují, že jen za březen může inflace v ČR vzrůst o 0,3 procentního bodu a ekonomický růst zpomalit o 0,2–0,3 p.b. na 2,3–2,4 % místo původně očekávaných 2,6 %.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) reaguje monitoringem marží čerpacích stanic od 16. března: „Růst nákupních cen pohonných hmot na burze se nesmí stát záminkou k umělému a neúměrnému navyšování marží. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů." Hrozí i cenovým výměrem o fixní výši marže. ODS navrhla snížit spotřební daň u nafty o 1,70 Kč/l, koaliční SPD je ale skeptická — minulé snížení v roce 2022 prý skutečné zlevnění nepřineslo. Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček monitoring kritizuje: „Požadovat po 3 000 čerpacích stanicích zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní."

Na evropské úrovni maďarský premiér Viktor Orbán v dopise Ursule von der Leyenové žádá pozastavení sankcí EU na ruské energie — paradoxně ve stejném směru jako Trump. Orbán přitom blokuje i 20. balíček sankcí proti Rusku a 90miliardový úvěr EU pro Ukrajinu. Kritici jeho požadavek čtou jako předvolební kalkulaci — maďarské volby jsou 12. dubna a Orbán zaostává v průzkumech.

Sankce, ropa a Ukrajina — Trumpův paradox

Trumpova úvaha o zmírnění sankcí na ruskou ropu odhaluje zásadní rozpor: krok, který by snížil ceny na pumpách, by zároveň vrátil Rusku příjmy potřebné pro válku na Ukrajině. A to ve chvíli, kdy americké zpravodajské služby potvrdily, že Rusko sdílí s Íránem satelitní zpravodajské informace o pozicích amerických sil.

Republikánský kongresman Michael McCaul to shrnul ostře: „Rusko a Írán jsou svázány bezbožným spojenectvím. Írán vyzbrojil Rusko smrtícími drony k masakrování Ukrajinců a nyní Putin údajně oplácí laskavost tím, že poskytuje Íránu zpravodajské informace určené k zaměření a zabití Američanů."

Analytik Max Boot z Council on Foreign Relations upozorňuje, že hovor nepřinesl žádný průlom — vyjednávání o Ukrajině už probíhala v Turecku a nikam nevedla, protože Rusko požaduje kapitulaci. Trumpova zmínka o možném „stažení se" z Ukrajiny by mohla nechat Evropu samotnou. Telefon přichází 10 dní po zahájení americko-izraelských úderů na Írán a v kontextu prudkého kolísání cen ropy, které ohrožuje ekonomiky po celém světě — včetně české.