Registr neziskovek: zákon po vzoru USA, nebo Ruska?

Český „FARA" má postihovat jakoukoliv zahraniční vazbu

Koaliční poslanci z SPD a ANO připravují zákon, který by zavedl povinný registr subjektů se zahraničními vazbami. Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až 15 milionů korun. Autoři se odvolávají na americký zákon FARA (Foreign Agents Registration Act) z roku 1938, ale český návrh se od něj liší v klíčové definici — nerozlišuje mezi řízením cizí vládou a běžnou zahraniční spoluprací.

Americký zákon FARA vyžaduje registraci pouze u subjektů jednajících pod vedením a kontrolou zahraničního principála — tedy zahraniční vlády nebo firmy. Nevládní humanitární, akademické nebo náboženské organizace, které nejsou řízeny zahraničními vládami, FARA z registrace vyjímá. Amnesty International ani Greenpeace v americkém registru nejsou.

Český návrh jde výrazně dál. Zákon se zaměřuje na činnost ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění. Počítá s registrací fyzických i právnických osob u ministerstva spravedlnosti. Jak upozornil mluvčí organizace Člověk v tísni Tomáš Urban: „Amnesty International nebo Greenpeace v tom registru nejsou. V českém registru by byly."

Kdo zákon píše a proč to budí pochybnosti

Hlavním autorem návrhu je Jindřich Rajchl (PRO, poslanecký klub SPD), na textu spolupracují Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (SPD) a Markéta Šichtařová (za SPD). Klíčovou roli hraje Natálie Vachatová, poradkyně premiéra Babiše pro svobodu slova.

Právě Vachatová vytváří největší paradox celého návrhu. Metadata souboru pracovní verze zákona ji uvádějí jako autorku, přestože se k autorství přihlásil Rajchl. A právě Vachatová — u zákona údajně inspirovaného americkým vzorem — má zdokumentovanou historii proruskských postojů. V minulosti aktivně obhajovala Rusko ve facebookové skupině Přátelé Ruska v ČR, v roce 2014 odmítala zprávy o sestřelení letu MH17 ruskou raketou a kritizovala odstranění sochy maršála Koněva. Čeští elfové ji zařadili do monitoringu dezinformátorů.

Rajchl srovnání s Ruskem odmítá: „Nevídím důvod, proč by zákon, který platí v USA od roku 1938, nemohl platit i u nás. Spojování s Ruskem je trapné a naivní." Premiér Babiš na tiskové konferenci v Berlíně 10. března 2026 po jednání s kancléřem Merzem dodal: „S Ruskem to nemá nic společného. Není možné, aby se politické neziskovky financované ze zahraničí zapojovaly do politického boje."

Pokuty 15 milionů a obejití připomínkového řízení

Za nesplnění registrační povinnosti hrozí pokuta až 15 milionů korun nebo 10 % příjmů či obratu organizace. Novela je podávána jako poslanecký návrh, čímž obchází meziresortní připomínkové řízení — rychlejší cesta bez nezávislého právního přezkumu.

Média založená podle českého práva a financovaná z běžného obchodního plnění jsou z regulace vyňata. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové to znamená, že dezinformační weby se jednoduše označí za média a zákonu se vyhnou — zatímco univerzity a humanitární organizace, které přijímají zahraniční granty, se mu nevyhnou.

Člověk v tísni, který působí ve více než 40 zemích, upozornil na konkrétní bezpečnostní riziko. Registrace by vyžadovala zveřejnění zaměstnanců, což vytváří ohrožení v zemích jako Rusko či Afghánistán. Tomáš Urban to shrnul: „Máme přímou zkušenost s tím, co se stane, když stát označí nezávislou organizaci za hrozbu jen proto, že spolupracuje se zahraničními partnery. Děje se to v diktaturách — v Rusku, Bělorusku, Venezuele, Ázerbájdžánu."

Opozice i experti mluví o bianco šeku k šikaně

Opozice i odborníci návrh ostře kritizují. Bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (za ODS) ho označil za buzeraci a zaklekávání, předseda Pirátů Zdeněk Hřib za registr nepohodlných neziskovek po vzoru Ruska nebo Maďarska.

Lipavský byl nejostřejší: „Zákon je čistě buzeracií a zaklekáváním a v konečném důsledku snahou o likvidaci neziskových organizací." Předseda STAN Vít Rakušan vyzval Babiše k zastavení přípravy novely, lidovecký poslanec Jan Bartošek označil zákon za bič na občanskou společnost.

Z expertního prostředí zaznívá ještě tvrdší kritika. Monika Krejčí z Transparency International ČR nazvala návrh „naprosto nevídaným zásahem do fungování téměř každého člověka nebo organizace s jakoukoliv zahraniční vazbou. De facto bianco šek k politickému zneužití a šikaně ze strany státu." Advokát Artur Ostrý pak hodnotí: „Zcela degenerovaná legislativa zjevně mířící k omezení občanských svobod po vzoru Ruska, Maďarska a Slovenska."

Zahraniční kontext: Maďarsko zrušeno, Slovensko zastaveno

Zákon není izolovaný český nápad. Obdobné zákony zavedly Rusko (2012), Maďarsko (2017), Gruzie (2024) a Slovensko (2024). Dva z nich už soudy zrušily — maďarský Soudní dvůr EU v roce 2020, klíčová ustanovení slovenského ústavní soud v prosinci 2025.

Rusko zavedlo zákon o zahraničních agentech v roce 2012 jako reakci na protesty proti volebním podvodům. Od té doby se koncept šířil po střední a východní Evropě. Gruzie přijala vlastní verzi v roce 2024, což vedlo k pozastavení přístupového procesu k EU. Francie přijala vlastní verzi v červenci 2024, Austrálie v roce 2018.

Český návrh přichází tři měsíce po schválení programového prohlášení vlády (5. ledna 2026), které obsahuje závazek: „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat." Přes 140 nevládních organizací podepsalo prohlášení proti tomuto bodu.

Širší tlak na občanskou společnost: škrty v kultuře a demonstrace studentů

Registr neziskovek není ojedinělý krok. Babišova vláda současně škrtá v rozpočtu kultury o 1,17 miliardy korun a ruší humanitární projekty ministerstva zahraničních věcí. Studenti na protest chystají demonstraci 11. března 2026.

Návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026 počítá s 17,6 miliardami korun — o 1,17 miliardy méně oproti návrhu minulé vlády ze září 2025. Symfonické orchestry přišly o 100 milionů korun, což představuje 25 % dotačního programu. Kulturní aktivity (živé umění) mají přijít o téměř 30 %, tedy více než 300 milionů korun.

Demonstrace „Stojíme za kulturou!" se uskuteční ve středu 11. března 2026 od 8:30 na pražském Malostranském náměstí, před třetím čtením návrhu státního rozpočtu. Studenti požadují demisi ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé), pokud rozpočet nebude dorovnán. Unie zaměstnavatelských svazů ČR označila návrh rozpočtu za rozporný s programovým prohlášením vlády.

Zákon o zahraničních vazbách a škrty v kultuře spojuje společný jmenovatel — jde o součást širšího konfliktu vlády s občanskou společností. Registr míří na neziskovky, škrty defundují umělecké instituce, obojí vyvolává protesty opozice i veřejnosti.