Aktualizováno 16. dubna 2026 — doplněny informace o podpisu rozpočtu prezidentem, sporných dopravních stavbách a nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Česko dává na obranu 2 % HDP — nebo jen 1,73 %?
Česko v rozpočtu na rok 2026 vyčlenilo na ministerstvo obrany 154,8 mld. Kč, tedy 1,73 % HDP. Dvouprocentní hranici překračuje pouze díky sporným výdajům z jiných kapitol — celkově 184,7 mld. Kč (2,07 % HDP). Národní rozpočtová rada pochybuje, zda NATO tyto výdaje uzná.
Když Sněmovna 11. března 2026 schválila státní rozpočet se schodkem 310 mld. Kč, stala se jedna zvláštní věc. Vláda prohlásila, že Česko plní svůj závazek vůči NATO — dává na obranu víc než 2 % HDP. Jenže samotný rozpočet ministerstva obrany činí jen 1,73 % HDP. Kde se vzal ten rozdíl?
Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal, ale k obranným škrtům se vyjádřil jednoznačně: „Šetřit na obraně je krátkozraké." Odpovědnost za důsledky podle něj ponese vláda.
Co je pravidlo 2 % HDP na obranu
Pravidlo 2 % HDP na obranu je závazek členských států NATO vyčlenit minimálně dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranné výdaje. Poprvé bylo formulováno na summitu NATO v Praze v roce 2002 a formálně potvrzeno na summitu ve Walesu v září 2014 po ruské anexi Krymu.
Představte si NATO jako bytové družstvo. Každý člen platí podle velikosti svého bytu — tedy podle HDP. Pravidlo 2 % říká: z každé stokoruny, kterou vaše ekonomika vytvoří, dejte dvě koruny na společnou obranu. Zní to jednoduše, ale v praxi je to výrazně složitější.
Závazek vznikl postupně. Poprvé ho členské státy formulovaly na pražském summitu NATO v roce 2002. Tehdy šlo spíš o doporučení. Zlom přišel až v září 2014, kdy Rusko anektovalo Krym — na summitu ve Walesu se všichni členové zavázali dosáhnout 2 % do roku 2024. Důležité je: nejde o příspěvek do společné pokladny NATO. Každý stát utrácí peníze na vlastní armádu, ale podle společně dohodnuté metodiky.
Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 pak aliance posunula laťku ještě výš: nový cíl je 3,5 % HDP na obranu plus 1,5 % na širší bezpečnost do roku 2035. Pro Česko, které dvacet let bojovalo s dvěma procenty, je to zcela jiná liga. Na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře (7.–8. července 2026) mají spojenci poprvé ukázat, že jejich výdaje skutečně směřují k pětiprocentnímu cíli.
Jak Česko pravidlo plní — a proč je to sporné
Česko plní 2% závazek teprve od roku 2024, kdy obranné výdaje dosáhly 166,8 mld. Kč (2,09 % HDP). V rozpočtu na rok 2026 však vláda počítá s obrannými výdaji z více rozpočtových kapitol, včetně 19,6 mld. Kč z ministerstva dopravy — jejichž uznatelnost Národní rozpočtová rada zpochybňuje.
Česko splnilo dvouprocentní závazek poprvé v roce 2024 — po devatenácti letech. Naposledy předtím dávalo na obranu 2 % HDP v roce 2005, kdy to bylo pouhých 58 mld. Kč. V roce 2024 už šlo o 166,8 mld. Kč, z toho ministerstvo obrany samotné vyčerpalo 159 mld. Kč (1,99 % HDP).
Poslanecká sněmovna v dubnu 2023 schválila zákon o financování obrany, který zavazuje vládu vyčlenit v rozpočtu minimálně 2 % HDP na obranu. Zákon ale počítá s výdaji z více kapitol — nejen ministerstva obrany, ale i dopravy, vnitra, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo hmotných rezerv.
A právě tady začíná problém. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 činí 154,8 mld. Kč — to je jen 1,73 % HDP. Celkové obranné výdaje včetně jiných kapitol mají dosáhnout 184,7 mld. Kč (2,07 % HDP dle lednové predikce). Jenže z toho 19,6 mld. Kč pochází z kapitoly ministerstva dopravy, označených jako obranné výdaje. Národní rozpočtová rada (NRR) vyjádřila silnou pochybnost, zda je NATO podle své metodiky uzná.
Co konkrétně vláda započítává jako obranné výdaje
Vláda do obranných výdajů zahrnula dopravní stavby jako obchvat Úlibic, optimalizaci trati Karlštejn–Beroun nebo rekonstrukci trati Kutná Hora–Kolín. Podle bývalého bezpečnostního poradce Tomáše Pojara NATO tyto výdaje velmi pravděpodobně neuzná.
Mezi 19,6 mld. Kč z kapitoly ministerstva dopravy, které vláda označila jako obranné, se skrývají stavby jako obchvat Úlibic, optimalizace trati Karlštejn–Beroun nebo rekonstrukce trati Kutná Hora–Kolín. Jde o běžné civilní dopravní projekty, které byly „přeznačeny" jako obranné.
Metodika NATO se po loňském summitu v Haagu změnila — aliance zpřísnila kritéria pro započítávání výdajů mimo přímé vojenské rozpočty. Konečné slovo má alianční centrála, která hodnotí výdaje zpětně. Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara i podle předsedy NRR Mojmíra Hampla NATO tyto dopravní stavby při zpětném hodnocení v roce 2027 velmi pravděpodobně neuzná.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mezitím navrhla prodloužit možnost vlády zvyšovat obranné výdaje nad schválené rozpočtové rámce až do roku 2036 — z původního termínu 2033. Návrh reaguje na nový alianční cíl 3,5 % HDP a zahrnuje i výdaje na dopravní infrastrukturu a energetickou bezpečnost.
Předchozí vláda Petra Fialy přitom pro rok 2026 navrhovala obranné výdaje 206,5 mld. Kč (2,35 % HDP). Kabinet Andreje Babiše snížil částku o 21 mld. Kč a nové projekty odložil na rok 2027. Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) tvrdí, že „restrikce v rozpočtu ministerstva obrany je nepříjemná, ale modernizaci armády neohrozí." Kritici ale upozorňují, že v roce 2027 se nahromadí výdaje za 63–64 mld. Kč navíc.
Co říkají klíčoví aktéři
Spor o obranné výdaje rozděluje českou politickou scénu. Prezident Pavel podepsal rozpočet, ale škrty v obraně označil za krátkozraké. Premiér Babiš upřednostňuje zdravotnictví a koaliční partner SPD považuje 2 % za dostačující. Američtí diplomaté veřejně kritizují pokles.
Prezident Petr Pavel — bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018), který má přímou zkušenost s aliančním plánováním — je nejhlasitějším kritikem stagnace. Ve Sněmovně prohlásil: „Dnes neexistuje jediný ospravedlnitelný důvod, aby obranné a bezpečnostní výdaje stagnovaly. Naopak je dostatek zásadních důvodů k jejich růstu. Nejde o přípravu na válku, ale naopak o cestu k míru." Rozpočet nakonec podepsal, ale označil šetření na obraně za „krátkozraké" a odpovědnost přenesl na vládu.
Na opačné straně stojí koaliční partneři. Předseda SPD Tomio Okamura prohlásil: „Upřednostnili jsme peníze českým občanům… nebudeme navyšovat peníze na zbrojení." Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dodala: „Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP je nezpochybnitelný, avšak slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné."
Neobvyklý tlak přichází i ze zahraničí. Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker varoval, že spojenci musí „táhnout za svůj provaz." Velvyslanec USA v Česku Nicholas Merrick upozornil, že pokud Česko nesplní své závazky, „dopadne to na celou alianci" — a s navrženým rozpočtem riskuje pozici mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v NATO. Analytik CEVRO Institutu Jan Jireš shrnul: Česko by bylo „v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace snižuje investice do obrany."
Obranné výdaje vybraných zemí NATO (% HDP, odhad 2025)
Celkové výdaje NATO na obranu dosáhly v roce 2025 rekordních 1,6 bilionu USD — o 23 % více než v roce 2024. Evropští spojenci a Kanada přispěli 608 miliardami USD, což představuje meziroční nárůst o 20 %. Průměr NATO dosáhl odhadovaných 2,76 % HDP.
| Země | % HDP (2025) | Změna od 2014 |
|---|---|---|
| Polsko | 4,48 % | +214 % |
| Litva | 4,00 % | +324 % |
| Lotyšsko | 3,73 % | +316 % |
| Estonsko | 3,38 % | +119 % |
| USA | 3,22 % | +14 % |
| Řecko | 2,85 % | +56 % |
| Slovensko | 2,04 % | +155 % |
| Maďarsko | 2,06 % | +225 % |
| Česko | 2,00 % | +171 % |
| Průměr NATO | 2,76 % | — |
Kontrast je výmluvný. Polsko — český soused a klíčový regionální spojenec — dává na obranu více než dvojnásobek toho, co Česko. Od roku 2014 zvýšilo své výdaje o 214 %. Pobaltské státy, které přímo sousedí s Ruskem, investují 3–4 % HDP. Česko sice od roku 2014 zvýšilo výdaje o 171 %, ale startovalo z extrémně nízké základny — pod 1 % HDP.
V roce 2024 splnilo cíl 2 % HDP celkem 22 z 32 členských států NATO. Průměr aliance dosáhl 2,61 %. V roce 2025 poprvé všech 32 členů splnilo dvouprocentní cíl — celkové výdaje aliance dosáhly rekordních 1,6 bilionu USD. Česko jde v roce 2026 proti proudu právě ve chvíli, kdy se celá aliance masivně zbrojí.
Vývoj obranných výdajů ČR (% HDP)
České obranné výdaje prošly dramatickým vývojem — od 2,61 % HDP v roce 1993 přes propad pod 1 % v letech 2014–2015 až po návrat na 2 % v roce 2024. Rok 2026 je prvním rokem, kdy výdaje opět klesají.
| Rok | % HDP | Absolutně (mld. Kč) |
|---|---|---|
| 1993 | 2,61 % | — |
| 1999 (vstup do NATO) | 2,25 % | — |
| 2005 | ~2,0 % | 58 |
| 2014 (summit Wales) | <1,0 % | ~42 |
| 2018 | ~1,1 % | 59 |
| 2023 | 1,37 % | ~101 |
| 2024 | 2,09 % | 167 |
| 2026 (rozpočet) | 2,07 % * | 185 * |
* Celkové obranné výdaje včetně jiných kapitol; čistě MO = 1,73 % (154,8 mld. Kč).
Příběh českých obranných výdajů je příběhem „mírové dividendy", jak to pojmenoval prezident Pavel. Po pádu komunismu Česko těžilo z pocitu bezpečí — od roku 1993 do roku 2014 výdaje téměř nepřetržitě klesaly. Z 2,61 % HDP na méně než 1 %. Teprve ruská agrese na Ukrajině v roce 2014 otočila trend. Od té doby se rozpočet obrany zdvojnásobil — z cca 42 mld. na 159 mld. Kč v roce 2024. Ale i tak trvalo devatenáct let, než se Česko vrátilo na úroveň, ke které se zavázalo.
Co to znamená pro vás
Obranné výdaje přímo ovlivňují bezpečnost Česka, jeho pozici v NATO i ekonomiku — armáda je jedním z největších zaměstnavatelů a investorů v zemi. V roce 2026 plánuje nabrat 1 100 nových vojáků a investovat 56,1 mld. Kč.
Obranný rozpočet není abstraktní číslo. Investiční výdaje ministerstva obrany na rok 2026 činí 56,1 mld. Kč — peníze, které proudí do českých firem, výzkumných ústavů a dodavatelů. Armáda plánuje v roce 2026 nabrat o 1 100 vojáků více. To jsou pracovní místa, zakázky a technologický rozvoj.
Ale existuje i druhá strana mince. Ekonom Marek Kapička, ředitel Ekonomického ústavu Akademie věd ČR, upozorňuje: pokud se obranné výdaje musí zvýšit dlouhodobě, financování na dluh jen odsouvá vyšší daňové břemeno. Někdo to zaplatí — buď současní daňoví poplatníci, nebo příští generace.
A pak je tu otázka bezpečnosti. Jak řekl odborný portál CZDEFENCE: „2 % HDP na obranu nejsou diktátem NATO, ale diktátem zdravého rozumu." V době, kdy Rusko vede válku na Ukrajině, celkové výdaje NATO dosáhly rekordních 1,6 bilionu USD a aliance na červencovém summitu v Ankaře vyhodnotí pokrok směrem k 5% cíli, je otázka, zda si Česko může dovolit balancovat na hraně závazku.
Zajímá vás, jak vlastně NATO rozhoduje, co se počítá jako obranný výdaj — a proč silniční infrastruktura může být sporná?
Často kladené otázky
Co se stane, když členský stát NATO nesplní 2% závazek?
NATO nemá formální sankční mechanismus — závazek 2 % HDP je politický, nikoli právně vymahatelný. Nesplnění ale vede k diplomatickému tlaku spojenců a oslabení pozice státu v alianci. USA pod prezidentem Trumpem zesílily kritiku členů, kteří neinvestují dostatečně do obrany.
Proč Česko 19 let neplnilo 2% cíl na obranu?
Po konci studené války Česko — podobně jako většina evropských členů NATO — těžilo z tzv. mírové dividendy. Obranné výdaje klesaly, protože bezprostřední vojenská hrozba se zdála vzdálená. Zlom přišel až s ruskou anexí Krymu v roce 2014, ale ani poté růst nebyl dostatečně rychlý. Teprve zákon o financování obrany z roku 2023 stanovil 2 % jako zákonné minimum.
Co znamená nový cíl NATO 3,5 % HDP do roku 2035?
Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se členské státy dohodly na novém cíli: 3,5 % HDP na obranu plus 1,5 % na širší bezpečnost do roku 2035. Pro Česko by to při současném HDP znamenalo obranné výdaje kolem 310–330 mld. Kč ročně — tedy téměř dvojnásobek současného rozpočtu. Na summitu v Ankaře v červenci 2026 se bude měřit první pokrok.
Počítají se do obranných výdajů i výdaje mimo ministerstvo obrany?
Ano, metodika NATO umožňuje započítat i výdaje z jiných rozpočtových kapitol, pokud přímo souvisejí s obranou — například kybernetická bezpečnost (NÚKIB) nebo hmotné rezervy. Sporné je ale započítání 19,6 mld. Kč z ministerstva dopravy, kam spadají běžné dopravní stavby jako obchvat Úlibic nebo optimalizace trati Karlštejn–Beroun.
Kolik Česko investuje do modernizace armády?
V roce 2024 šlo na strategické akvizice 42,3 mld. Kč. Investiční výdaje ministerstva obrany na rok 2026 činí 56,1 mld. Kč. Klíčové projekty zahrnují pořízení nové techniky, ale některé nové zakázky byly odloženy na rok 2027 kvůli rozpočtovým škrtům.
Jak si Česko stojí ve srovnání se sousedy?
Polsko vede celé NATO s 4,48 % HDP na obranu v roce 2025. Slovensko dává 2,04 %, Maďarsko 2,06 %. Česko se s odhadovanými 2,00 % drží na samé hraně — a pokud NATO neuzná sporné výdaje z kapitoly dopravy, může klesnout pod závazek.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.