Bitcoinová kauza: proč ohrožuje nezávislost české justice

Na poradě 6. ledna 2026 žalobkyně Petra Lastovecká navrhla, že existuje dost důkazů k obvinění exministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho náměstka Radomíra Daňhela ze zneužití pravomoci úřední osoby. Tři dny poté olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun nařídil přezkoumat její zařazení do vyšetřovacího týmu. Šéf odboru Petr Šereda to vnímal jako bezprecedentní zásah — a rezignoval. Nový vedoucí Radek Bartoš tým rozpustil. Lastovecká v novém složení nefiguruje.

Dragoun tvrdí, že jediným důvodem bylo riziko podjatosti. Kritici vidí odvetu. Ať má pravdu kdokoli, bitcoinová kauza odhaluje něco hlubšího: strukturální slabiny českého státního zastupitelství, které umožňují, aby lidé jmenovaní ministrem rozhodovali o vyšetřování toho samého ministra.

Miliardový dar z darknetového tržiště

Ministerstvo spravedlnosti přijalo v březnu 2025 dar 468 bitcoinů (cca 1 miliarda Kč) od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru a obchod s drogami. Bitcoiny pocházely z darknetového tržiště Nucleus Market. Audit zjistil, že ministerstvo neprovedlo povinnou kontrolu původu kryptoměny.

Příběh začíná neobvyklým darem. Tomáš Jiřikovský — programátor odsouzený v roce 2017 k devíti letům vězení za zpronevěru, drogy a nedovolené ozbrojování — po propuštění daroval ministerstvu spravedlnosti 468 bitcoinů v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. FBI se do vyšetřování zapojila poté, co se po devíti letech „probudila" kryptoměnová peněženka spojená s darknetovým tržištěm Nucleus Market.

Externí audit konstatoval, že ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole — a pokračovalo v převodech bitcoinů i poté, co byl Blažek informován o zajištění části kryptoměny policií. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistila prvních 50 bitcoinů u Jiřikovského 4. dubna 2025, ministerstvo se to oficiálně dozvědělo až 26. května — přesto dávalo pokyny k dalším převodům.

Blažek celou dobu hájil legálnost daru. „Nikdy jsem neřekl, že jsou ultračisté ty bitcoiny, ale darovací smlouva je ultralegální. Nikdo ji nezrušil, je platná, stát má ty bitcoiny," prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Přesto 30. května 2025 rezignoval na post ministra, pozastavil členství v ODS a rozhodl se nekandidovat do Sněmovny.

V březnu 2026 detektivové NCOZ rozšířili obvinění Jiřikovského — kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Hrozí mu 8 až 18 let vězení.

Kdo rozhoduje o kauze — a kdo je jmenoval

Olomoucký vrchní státní zástupce Dragoun i nejvyšší státní zástupkyně Bradáčová byli do funkcí jmenováni Pavlem Blažkem. Nyní rozhodují o osudu kauzy, v níž měl být Blažek obviněn — což odhaluje strukturální riziko politického vlivu na českou justici.

Jádro sporu není jen v tom, zda byla Lastovecká podjatá. Je v tom, kdo o této otázce rozhodoval. Dragoun byl do funkce olomouckého vrchního státního zástupce jmenován v září 2023 — na návrh Pavla Blažka. Před tím vedl Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která odmítá zásahy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) do kauzy, byla do funkce dosazena rovněž Blažkem. Sama se musela z případu vyloučit poté, co v něm podala vysvětlení policii.

Dragoun se ohradil razantně: „Musíme se důrazně ohradit proti tomu, že by na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci byl v dané trestní věci činěn jakýkoli nátlak na zvolení určitého procesního postupu." Bradáčová doplnila, že NSZ „nečinilo žádné procesní úkony, které by směřovaly k pokynům k postupu ve věci, k personálnímu obsazení ani k tomu, která konkrétní osoba by měla či neměla být ve věci trestně stíhána."

Petr Šereda situaci vnímal jinak. Ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Olomouc, který ve funkci setrval od roku 2011, považoval přezkum za bezprecedentní zásah právě v okamžiku, kdy se vyšetřování přibližovalo k trestní odpovědnosti bývalého ministra. Šereda byl přitom klíčovým aktérem kauzy Nagyová z roku 2013, která vedla k pádu vlády Petra Nečase — byl posledním z aktérů tehdejšího zásahu, kdo ještě zůstával ve funkci.

Lastovecká sama dlouhodobě dozoruje brněnskou bytovou kauzu spojenou s ODS, kde ji Blažek z ministerské pozice opakovaně veřejně napadal. V rozhovoru pro Deník N uvedla, že senátor ODS zjišťoval v její rodině soukromé informace týkající se nezletilé osoby. Právě tuto vazbu Dragoun označuje za důvod podjatosti.

Systém bez pojistek

České státní zastupitelství je součástí moci výkonné. Ministr navrhuje jmenování vedoucích žalobců, vláda může kdykoli odvolat nejvyššího státního zástupce. Reforma, která měla tuto závislost omezit zavedením funkčních období a kárných soudů, nebyla nikdy přijata.

Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová: 86 okresních, 8 krajských, 2 vrchní (Praha a Olomouc) a Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Nadřízené zastupitelství může dávat podřízenému písemné pokyny — podřízený je může odmítnout jen při rozporu se zákonem. Zákon č. 283/1993 Sb. sice zakazuje jiným orgánům zasahovat do činnosti státního zastupitelství (§ 3 odst. 1), ale samotná jmenování vedoucích zůstávají v rukou politiků.

Dlouhodobě plánovaná reforma měla zavést funkční období pro vedoucí státní zástupce, jejich odvolatelnost pouze kárným soudem a zrušení vrchních státních zastupitelství. Nikdy nebyla přijata. Bitcoinová kauza teď ukazuje proč: když ministr jmenuje vedoucí žalobce, kteří pak rozhodují o jeho vlastním vyšetřování, systém se dostává do slepé uličky — bez mechanismu, jak z ní ven.

Kam kauza směřuje

Dozor nad kauzou se přesouvá z Olomouce do Prahy. Ministr Tejc chce zřídit inspekci státních zástupců po vzoru GIBS, žalobci se brání. Kauza má tři větve: politickou, darknetovou a případ vrácení techniky Jiřikovskému.

Dozor nad bitcoinovou kauzou se přesouvá z VSZ Olomouc na Městské státní zastupitelství v Praze. Dragoun tvrdí, že panuje „naprostá shoda na tom, že Olomouc již není příslušné." Kauza se rozpadá do tří větví: politická (Blažek a Daňhel — zneužití pravomoci), darknetová (Jiřikovský — legalizace výnosů a provoz Nucleus Market) a případ vrácení techniky Jiřikovskému, odložený v únoru 2026.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) reaguje návrhem zřídit inspekci státních zástupců. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna to odmítá: „V obecné rovině jsou takové úvahy nekoncepční a neodpovídající realitě. Podobný orgán nemá obdobu nikde v Evropě." Vytváření účelových struktur by podle něj „jen budilo další a další otázky a pochybnosti." Náměstkem ministra Tejce pro legislativu se navíc stal Zdeněk Koudelka (za SPD), který podal trestní oznámení na Bradáčovou.

Rok od miliardového daru se kauza vrací do středu pozornosti. Podle průzkumu STEM z června 2025 považovaly dvě třetiny Čechů kauzu za závažnou. Koalice SPOLU začala ztrácet volební preference — a parlamentní volby se blíží. Politolog Daniel Šárovec označil trio Blažek–Fiala–Stanjura za naivní a kauzu za potenciální narušení legitimity vlády. Lubomír Zaorálek ji přirovnal ke kauze Nagyová, která vedla k pádu Nečasova kabinetu.

Zajímá vás, jak vlastně funguje systém jmenování vedoucích státních zástupců v jiných evropských zemích — a proč se Česko od nich liší?