Kompetenční žaloba: co to je a proč jí hrozí Pavel Babišovi

Ještě 8. května 2026 seděli prezident Pavel a premiér Babiš v jedné místnosti na Hradě. Babiš dorazil o čtvrt hodiny později a vzkázal, že není prezidentův podřízený. Nedohodli se. O třináct dní později Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec potvrdil: pokud ho vláda nevpustí na summit NATO v Ankaře, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Dal vládě lhůtu do 8. června 2026.

Je to teprve druhý kompetenční spor tohoto druhu v české historii — a první, který se týká toho, kdo smí zastupovat Česko na mezinárodním poli.

Co je kompetenční žaloba

Kompetenční žaloba je právní nástroj, kterým jeden ústavní orgán žádá Ústavní soud o rozhodnutí, kdo má konkrétní pravomoc. Řeší kladné spory — kdy si oba orgány pravomoc přisvojují — i záporné, kdy ji oba odmítají.

Ústava v článku 63 stanoví, že prezident zastupuje stát navenek. Tyto pravomoci ale vyžadují kontrasignaci — spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. V české ústavní tradici prezident vedl delegace na summity NATO, zatímco premiér zastupoval zemi na summitech EU. Vláda Andreje Babiše tuto nepsanou dělbu poprvé narušuje.

„V případě, že by skutečně rozhodnutí vlády bylo takové, které brání prezidentovi ve výkonu jeho ústavních pravomocí, pak by asi nezbylo nic jiného, než se obrátit na arbitra," řekl Pavel novinářům na konferenci Globsec 21. května 2026.

Jediný precedent: Zeman vs. Havel o guvernéra ČNB

Jediný rozhodnutý kompetenční spor mezi prezidentem a vládou v historii ČR se odehrál v letech 2000–2001. Premiér Zeman odmítl spolupodepsat jmenování guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy — Ústavní soud rozhodl za dva měsíce ve prospěch prezidenta Havla.

Premiér Zeman podal kompetenční žalobu, ale Ústavní soud dal za pravdu Havlovi: prezident měl právo jmenovat guvernéra i přes nesouhlas premiéra. V roce 2017 premiér Sobotka nechal připravit kompetenční žalobu na prezidenta Zemana kvůli odkládání výměny ministra financí, ale nakonec ji nepodal. Kompetenční žaloba se v české politice opakovaně zmiňuje — vlády k ní ale historicky nepřistoupily.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozornil na důležitý rozdíl: u kauzy odmítnutí jmenování ministra Turka měl pochybnosti, zda vůbec jde o kompetenční spor. U summitu NATO je situace jasnější — jde přímo o otázku, kdo má pravomoc zastupovat stát v zahraničí.

Proč se Pavel a Babiš nemohou dohodnout

Spor o summit NATO je vrcholem série konfliktů mezi prezidentem a vládou — od odmítnutí jmenování ministra Turka přes demonstrace až po neshody o obranných výdajích. Vláda schválila delegaci bez prezidenta už v dubnu 2026.

Pavel trvá na účasti v první části summitu — neformální večeři hlav států a debatě o evropské bezpečnosti. Jako prezident se zúčastnil všech summitů NATO od nástupu do funkce: ve Vilniusu v roce 2023, Washingtonu v roce 2024 a v Haagu v roce 2025. Před civilní kariérou předsedal Vojenskému výboru NATO — tedy nejvyššímu vojenskému orgánu Aliance.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), nejostřejší odpůrce Pavlovy účasti, už 1. února 2026 prohlásil, že ministerstvo bude prezidenta ignorovat. Pavel následně zveřejnil jeho SMS zprávy a označil je za pokus o vydírání. Na Pavlovu podporu tehdy vyšlo do ulic Prahy podle organizátorů 80 až 90 tisíc lidí.

Premiér Babiš na otázku, zda by Pavel měl jet na summit, odpověděl: „Co by tam dělal?"

Co říkají právníci a co veřejnost

Politolog Otto Eibl označil kompetenční žalobu za pravděpodobně jediný nástroj, kterým prezident může spor vyřešit. Veřejnost je rozdělená — 57 % chce na summitu premiéra, 47 % prezidenta.

„Prezident má samozřejmě možnost podat ústavní stížnost a to je pravděpodobně jediný nástroj, který může efektivně vyřešit, jestli někam jede nebo nejede," uvedl politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.

Místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO) na Globsecu reagoval ostře: „Pokud někdo chce podat žalobu, tak ji podá, a neoznamuje to dopředu v médiích. To logicky ukazuje na ultimátum, které žádná vláda nemůže přijmout."

Podle průzkumu agentury NMS z května 2026 (N=1 015) chce na summitu NATO 57 % Čechů premiéra Babiše a 47 % prezidenta Pavla — respondenti mohli volit více odpovědí. Rozdíl je výrazně politický: mezi voliči Spolu, STAN a Pirátů podporuje Pavlovu účast přes 90 %, mezi voliči ANO jen 17 %.

Co bude dál

Vláda rozhodne o složení delegace na summit NATO 8. června 2026. Pokud Pavla nezahrne, prezident podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu — jeho verdikt nastaví ústavní mantinely na desetiletí.

Summit NATO v Ankaře se koná v červenci 2026. Vláda má rozhodnout o konečném složení delegace 8. června — tedy za necelé tři týdny. Pokud Pavla nezahrne, Hrad podá žalobu. Zahraniční analytici z think-tanku Foreign Policy Research Institute (FPRI) zasazují spor do širšího kontextu: jde o mocenský střet přímo zvoleného prezidenta s parlamentní vládou — a zároveň o zástupný boj o směřování české zahraniční politiky, od výdajů na obranu po postoj k Ukrajině.

Pavel požaduje překročení 2 % HDP na obranu letos a 3,5 % do roku 2035. Babiš považuje i dosažení 2 % za nejisté. Ať kompetenční žaloba dopadne jakkoli, verdikt Ústavního soudu poprvé jasně vymezí, kde končí pravomoci prezidenta a začínají pravomoci vlády v zahraniční politice.

Říkali jste si někdy, kde přesně v Ústavě končí pravomoci prezidenta a začínají pravomoci vlády? Může jeden ústavní spor změnit rovnováhu moci na celá desetiletí?