Ruská strategická jaderná cvičení se od roku 2022 konají v říjnu pod kódovým označením Grom. Květnové manévry s 64 000 vojáky a 13 ponorkami — osm z nich strategických — nikdo nečekal. A právě v tom je pointa.
Třídenní cvičení 19.–21. května 2026 zapojilo 200 raketových systémů, 140 letadel a 73 lodí. Součástí byl odpal balistických a řízených střel. Bělorusko souběžně nacvičovalo nasazení jaderných zbraní z „nepřipravených pozic" — schopnost rychle přesunout systémy Iskander-M a převzít hlavice mimo stálé základny.
Co se stalo: neohlášené manévry mimo harmonogram
Rusko 19.–21. května 2026 provedlo třídenní neohlášené cvičení jaderných sil s 64 000 vojáky, 200 raketovými systémy a 13 ponorkami. Cvičení proběhlo v květnu, mimo tradiční říjnový termín cvičení Grom. Moskva dodala jaderné munice do polních skladů v Bělorusku.
Moskva cvičení odůvodnila výroky litevského ministra zahraničí o možném úderu na Kaliningrad a celkovým evropským zbrojením. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval: „Strategická rizika rostou, stejně jako nebezpečí přímého střetu mezi NATO a naší zemí, s potenciálně katastrofálními důsledky."
Video ruského ministerstva obrany zachycuje nakládání raket na nespecifikovaném místě v Bělorusku. Běloruské raketové jednotky nacvičovaly přebírání hlavic a jejich nasazení z improvizovaných pozic po celé zemi.
Proč právě teď — načasování není náhoda
Institut pro studium války (ISW) hodnotí cvičení jako informační operaci zaměřenou na ovlivnění rozhodování NATO. Ruské síly nedosáhly zásadních zisků v jarně-letní ofenzívě 2026 a cvičení maskuje vojenské slabiny.
Manévry proběhly ve stejném týdnu, kdy ruská vojska plně obsadila Pokrovsk a Myrnohrad v Donbasu — boje o obě města trvaly přibližně 19 měsíců. Dobytá města poslouží jako základny pro postup na Slovjansk a Kramatorsk, dvě největší města, která Ukrajina v Doněcké oblasti ještě ovládá.
Současně Rusko pokračovalo v masivních útocích na ukrajinská města — Zelenskyj hlásil přes 500 dronů a 20 raket za jednu noc. Kombinace jaderného zastrašování a konvenčních útoků vytváří to, co americká Kongresová výzkumná služba (CRS) nazývá „rozšířeným odstrašováním" — spektrum kontinuálních akcí od nevojenských prostředků po jaderné zbraně.
Sekundární účel podle ISW: vytvoření hrozby ze severu přes Bělorusko k odčerpání ukrajinských záloh před plánovanou letní ofenzívou.
- Únor 2022 — Bělorusko odstranilo závazek k bezjaderné zóně.
- Rok 2023 — Rusko rozmístilo taktické jaderné zbraně v Bělorusku.
- Listopad 2024 — Putin podepsal revidovanou jadernou doktrínu.
- Květen 2026 — neohlášené cvičení s 64 000 vojáky.
Změna jaderné doktríny: nižší práh pro použití zbraní
Putin v listopadu 2024 podepsal revizi jaderné doktríny, která snížila práh pro nasazení jaderných zbraní z „ohrožení samotné existence státu" na „kritické ohrožení suverenity a územní celistvosti". Doktrína nově zahrnuje i Bělorusko.
Revidovaný dokument rozšířil podmínky: nově zahrnuje konvenční útok vytvářející „kritické ohrožení suverenity", útoky na ekologicky nebezpečné cíle, izolaci části ruského území a rozsáhlá vojenská cvičení na ruských hranicích. Putin jej podepsal dva dny poté, co Biden autorizoval Ukrajině použití amerických raket dlouhého dosahu proti ruským cílům.
Analytici se ale neshodují na tom, zda zastrašování funguje. ISW hodnotí cvičení jako záměrnou informační operaci, nikoli odraz skutečné vojenské připravenosti. Modernizace ruského jaderného arzenálu se výrazně opožďuje — zpoždění postihuje především mezikontinentální balistické střely a bombardéry.
Bělorusko jako jaderná platforma na hranicích NATO
Bělorusko se od roku 2022 proměnilo v ruskou jadernou platformu na západní hranici NATO. Rozmístění systémů Iskander-M s dosahem 500 km a střel Orešnik umožňuje Rusku ohrozit cíle hluboko v Evropě z běloruského území.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, žijící v exilu od roku 2020, obvinila Lukašenka: „Vtahuje Bělorusko do jaderného vydírání." Cichanouská, která v prezidentských volbách kandidovala místo svého uvězněného manžela, upozornila: „Rusko otevřeně říká, že jeho zbraně jsou umístěny na běloruské půdě — přičemž kontrolu si ponechává Moskva."
Ukrajina označila cvičení za „bezprecedentní výzvu globální bezpečnosti" a porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Jak reaguje NATO — a co zaplatí Česko
Generální tajemník NATO Mark Rutte pohrozil Rusku „ničivou odpovědí" a navrhl kvótu 0,25 % HDP členských států na pomoc Ukrajině. Pro Česko by to znamenalo ztrojnásobení výdajů na 18,9 miliardy korun ročně.
Rutte řekl: „Pokud Rusko použije jaderné zbraně proti Ukrajině, reakce bude ničivá." Navrhovaná kvóta by zvýšila roční podporu Ukrajině z dosavadních 45 miliard dolarů na 143 miliard. Pro Česko by to znamenalo přibližně 903 milionů dolarů ročně (18,9 mld. Kč) — zatímco současný závazek činí kolem 6,4 miliardy korun.
Česko se proti návrhu staví, stejně jako Francie a Velká Británie. Summit NATO v Ankaře 7.–8. července 2026 má kvótu projednat, ale dosažení shody se nepředpokládá.
Jaderné arzenály světových mocností v roce 2026
Rusko a USA dohromady drží přes 90 % světového jaderného arzenálu. Rusko disponuje přibližně 5 420 hlavicemi celkem, USA 5 042. Čína svůj arzenál rychle rozšiřuje, ale stále zaostává o řád.
| Země | Celkový počet hlavic | Rozmístěné strategické |
|---|---|---|
| Rusko | ~5 420 | ~1 796 |
| USA | ~5 042 | ~1 770 |
| Francie | ~290 | ~290 |
| Velká Británie | ~225 | ~120 |
| Čína | ~500 | neznámo |
Rusko drží přibližně 1 794 nestrategických (taktických) hlavic — část z nich od roku 2023 rozmístilo v Bělorusku. Oproti tomu USA své taktické jaderné zbraně drží výhradně na vlastním území a na základnách v západní Evropě v rámci programu Nuclear Sharing.
Zajímá vás, jak vlastně funguje jaderné odstrašování — a proč po osmdesáti letech od Hirošimy stále nikdo jaderné zbraně nepoužil?
Často kladené otázky
Proč Rusko provádí jaderná cvičení mimo obvyklý termín?
Tradiční ruská strategická cvičení Grom se od roku 2022 konají v říjnu. Neohlášené květnové manévry v roce 2026 jsou odchylkou — analytici z ISW je hodnotí jako informační operaci zaměřenou na zastrašování NATO v období, kdy ruské síly nedosáhly zásadních zisků na frontě.
Jakou roli hraje Bělorusko v ruském jaderném programu?
Bělorusko v únoru 2022 ústavní změnou odstranilo závazek k bezjaderné zóně. Od roku 2023 hostí ruské taktické jaderné zbraně a systémy Iskander-M s dosahem 500 km. V roce 2025 přibyly střely Orešnik. Běloruské jednotky se aktivně účastní nácviku nasazení jaderných zbraní.
Co znamená kvóta 0,25 % HDP na pomoc Ukrajině pro Česko?
Pro Česko by kvóta znamenala přibližně 18,9 miliardy korun ročně — téměř trojnásobek současného závazku kolem 6,4 miliardy korun. Česká vláda návrh odmítá. O kvótě se bude jednat na summitu NATO v Ankaře v červenci 2026.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.