EU soud: Česko musí uznávat stejnopohlavní manželství

Soudní dvůr Evropské unie vydal v listopadu 2025 přelomový rozsudek: všechny členské státy EU jsou povinny uznávat stejnopohlavní manželství uzavřená legálně v jiném členském státě. Rozhodnutí se týká přímo i České republiky, která doposud taková manželství zapisovala pouze jako registrované partnerství. Právníci i aktivisté sledují, jak se česká justice a správní úřady s tímto závazkem vypořádají v roce 2026.

Co přesně soud rozhodl?

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 25. listopadu 2025 (věc C-713/23 | Wojewoda Mazowiecki) vznikl na základě případu dvou polských občanů – Jakuba Cupriak-Trojana a Mateusze Trojana – kteří uzavřeli manželství v roce 2018 v Německu. Když požádali o zápis německého oddacího listu do polské matriky, polské úřady žádost odmítly s tím, že polské právo manželství osob stejného pohlaví nepovoluje.

Soud v Lucemburku rozhodl, že toto odmítnutí porušuje unijní právo. Konkrétně zasahuje do svobody volného pohybu a pobytu občanů EU a do práva na respektování soukromého a rodinného života zaručeného Listinou základních práv EU. Klíčové je přitom upřesnění soudu: rozsudek neznamená, že státy musejí uzákonit manželství pro stejnopohlavní páry ve svém vnitrostátním právu. Nemohou však diskriminovat páry, které toto právo využily v jiném členském státě.

Dopad na českou justici a matriky

Česká republika mezi 16 zemí EU, které umožňují uzavřít manželství párům stejného pohlaví, nepatří a v roce 2026 patřit nebude. Přesto se rozsudek týká i českých párů – zejména těch, kteří uzavřeli manželství v zahraničí (například v Německu, Rakousku nebo Nizozemsku) a chtějí ho nechat uznat v ČR.

Dosavadní praxe českých matričních úřadů byla taková zahraniční manželství zapisovat jako registrované partnerství „postavené na roveň manželství". Podle odborníka na civilní právo Petra Bezoušky z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je tento přístup po novém rozsudku neudržitelný: „Když na matriku přijde stejnopohlavní pár z ČR, který ale uzavřel manželství v Německu, a bude chtít zapsat, že jsou manželé, tak by jim to měl matriční orgán umožnit."

Bezouška dále upozorňuje, že závěry Soudního dvora nelze vykládat úzce. Pokud stát stejnopohlavní manželství neuzná jako manželství, ale nahradí je jiným institutem, vede to ve výsledku k odlišnému zacházení na základě sexuální orientace – a to je přesně to, co soud zakázal.

Postoj ministerstva spravedlnosti je sporný

Ministerstvo spravedlnosti prozatím neplánuje legislativní změny. Mluvčí Vladimír Řepka uvedl, že zahraniční stejnopohlavní sňatky budou v Česku nadále zapisovány jako partnerství, které je „stavěno na roveň manželství". Tento výklad však právní experti zpochybňují.

Nové partnerství, které páry stejného pohlaví mohou uzavírat od 1. ledna 2025, přineslo oproti původnímu registrovanému partnerství výrazná zlepšení: vzniká společné jmění, partneři mají nárok na vdovský a vdovecký důchod, automaticky po sobě dědí a stát je uznává jako rodinné příslušníky. Přesto se liší od plnohodnotného manželství, zejména v oblasti rodičovských práv.

Pokud by česká praxe ignorovala rozsudek SDEU, vystavila by se Česká republika riziku řízení pro porušení unijního práva ze strany Evropské komise – s potenciálními finančními sankcemi.

Česká společnost a politika: propast mezi názory a zákonem

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že 64 procent Čechů a Češek souhlasí s tím, aby gayové a lesby mohli uzavírat manželství. Přibližně dvě třetiny dotázaných by stejnopohlavním párům přiznaly i právo adoptovat děti z ústavní péče.

Přesto česká politická reprezentace k plnému manželství pro všechny nesměřuje. Aktuální politická diskuze v roce 2026 se pohybuje spíše kolem implementace nového partnerského zákona a výkladu unijního rozsudku než kolem přijímání nové legislativy.

Česko tak stojí na právním rozcestí: unijní právo vytváří povinnost uznat zahraniční manželství, zatímco vnitrostátní právo tuto povinnost dosud plně nereflektuje. Právní spory českých párů s matričními úřady, které odmítnou zapsat manželství jako manželství, jsou reálnou perspektivou.

Co to v praxi znamená pro české páry?

Pro stejnopohlavní páry v České republice přináší situace v roce 2026 konkrétní dopady:

Páry s manželstvím uzavřeným v EU mají na základě rozsudku SDEU právo požadovat uznání svého manželství jako manželství – nikoli jen jako partnerství.
Páry, které chtějí uzavřít sňatek v ČR, tuto možnost stále nemají. Rozsudek se týká pouze přeshraničního uznávání, nikoli vnitrostátní legislativy.
Právní nejistota přetrvává: přístup jednotlivých matričních úřadů se může lišit, dokud nedojde k jasnému metodickému výkladu ze strany ministerstva nebo soudnímu rozhodnutí v konkrétním případě.

Výhled: co přinese rok 2026

Rozsudek SDEU představuje precedens, který bude mít v roce 2026 praktické dopady na justici i správní praxi. Lze očekávat první soudní spory, v nichž se páry budou domáhat zápisu svého zahraničního manželství v české matrice. Výsledky těchto případů nastaví praxi pro celou republiku.

Evropský právní rámec tak i bez změny české Ústavy nebo občanského zákoníku tlačí na sbližování práv. Pro českou justici nastává zkouška připravenosti: jak rychle a důsledně dokáže naplnit závazky, které z unijního práva vyplývají.