Slovenský premiér Robert Fico v pondělí 24. února 2026 naplnil své ultimátum a prostřednictvím státního operátora SEPS zastavil nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu. Krok přišel poté, co Kyjev neobnovil tranzit ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko. Situace eskaluje – Fico pohrozil dalšími odvetnými opatřeními, včetně vetování vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Spor odhaluje vážné napětí uvnitř EU a má přímý dopad na energetiku celého regionu.
Co se stalo: SEPS zastavil nouzové dodávky elektřiny
Slovenský přenosový operátor SEPS (Slovenská elektrizačná prenosová sústava) na Ficův pokyn zastavil tzv. nouzové dodávky elektřiny, které slouží ke stabilizaci ukrajinské energetické soustavy při náhlých výpadcích. Nejde o standardní obchodní dodávky, ale o technickou záchrannou síť – elektřinu, která Ukrajině pomáhá „nastartovat" soustavu po útocích na energetickou infrastrukturu.
Přitom jen za leden 2026 Slovensko poskytlo Ukrajině těchto nouzových dodávek dvakrát více než za celý rok 2025. Ruské raketové útoky na ukrajinskou energetiku v zimních měsících dramaticky zvýšily závislost Kyjeva na záchranné pomoci sousedů. Bez těchto dodávek se Ukrajina ocitá v horší pozici při zvládání výpadků, které přicházejí v nejméně vhodnou část roku.
Fico oznámil rozhodnutí prostřednictvím videoprohlášení na Facebooku, kde detailně vysvětlil motivaci a zdůraznil, že krok je reverzibilní: „Jakmile Ukrajina obnoví tranzit ropy, SEPS dodávky obnoví."
Příčina sporu: ropovod Družba a přerušené dodávky
Kořeny krize sahají do 27. ledna 2026, kdy ruský útok poškodil infrastrukturu na ukrajinskému území napojenou na ropovod Družba. Ten zásobuje Slovensko a Maďarsko ruskou ropou již od sovětských dob a obě země jsou na něm stále do značné míry závislé. Od výpadku tranzit stojí a Bratislava vyhlásila stav ropné nouze.
Fico a maďarský premiér Viktor Orbán tvrdí, že poškozená infrastruktura na Ukrajině byla opravena a že Kyjev odmítá obnovit tranzit z politických důvodů – jako páku vůči Slovensku a Maďarsku za jejich proruské postoje. Bratislava a Budapešť společně zásobují Ukrajinu přibližně 11 % jejího celkového dovozu nafty. Slovensko teď veškerou produkci přesměrovalo na domácí trh.
Kyjev přerušení toku ropy vysvětluje ruským útokem a odmítá, že by šlo o politické rozhodnutí. „Pokud mají Slováci problém s ropou, ať se obrátí na viníka – Vladimira Putina," reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Obě strany se tak vzájemně obviňují a mezinárodní zprostředkovatelé zatím nenašli cestu k dohodě.
Hrozba vetem vstupu Ukrajiny do EU
Fico nemluvil pouze o energetice. V prohlášení pohrozil, že pokud Kyjev neustoupí, Slovensko přehodnotí svou „konstruktivní podporu" vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Jinými slovy: Bratislava by mohla vetovat rozšiřovací proces, který je pro Kyjev klíčovým strategickým a bezpečnostním cílem. Vstup do EU je pro Ukrajinu výrazně důležitější než ropné transakce – a Fico tuto páku vědomě vytahuje.
Členské státy EU přitom mezitím schválily mechanismus zajišťující přístup k zmrazeným ruských aktivům pro Ukrajinu způsobem, který obchází potenciální veto Slovenska a Maďarska. Brusel dává najevo, že má nástroje, jak izolovat blokující hlasy, a nehodlá nechat klíčová rozhodnutí o podpoře Kyjeva na libovůli Bratislavy nebo Budapešti.
Maďarsko jako spojenec: koordinovaný tlak na Kyjev
Slovensko v eskalaci nestojí samo. Orbán pohrozil, že pokud Fico přistoupí k dalším odvetnými opatřením, Budapešť se k nim připojí. Maďarsko již vetovalo nejnovější sankce EU vůči Rusku i navrhovanou nouzovou půjčku ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu – obojí Orbán spojil právě s patovou situací kolem Družby.
Koordinovaný postup Bratislavy a Budapešti v rámci EU narůstá do problému, který Brusel nechce přehlížet. Oba premiéři opakovaně brzdí unijní solidaritu s Kyjevem a využívají pravidlo jednomyslnosti, aby prosadili politiku příznivou vůči Moskvě.
Co říká EU: energetická solidarita a hrozba sankcí
Zastavení nouzových dodávek elektřiny není pouze politický akt – má i právní rozměr. SEPS je jako člen sdružení ENTSO-E vázán závaznými technickými pravidly synchronní oblasti, jejíž součástí je od roku 2022 i ukrajinský přenosový operátor Ukrenergo.
Portál Euractiv.sk upozornil, že politicky motivované přerušení přeshraničních toků elektřiny porušuje princip energetické solidarity EU, potvrzený Soudním dvorem EU v případu OPAL. Za takové jednání hrozí Slovensku zahájení řízení o porušení povinností a finanční sankce ze strany Evropské komise. Právní rámec EU tak může být silnějším argumentem pro obnovení dodávek než samotné diplomatické výzvy.
Co může přijít dál
Fico avizoval, že zastavení elektřiny je pouze prvním „recipročním krokem". Co bude následovat, závisí na reakci Kyjeva – a také Bruselu. Slovensko zatím nabízí reversibilitu: pokud Ukrajina obnoví tranzit ropy, Bratislava obnoví nouzové dodávky elektřiny.
Kyjev však ultimáta odmítá a označuje je za vydírání nahrávající Rusku. Situaci sleduje Brusel, který má k dispozici právní nástroje i politický tlak potřebný k zastavení eskalace. Jak rychle a s jakým výsledkem zasáhne, ukáží nadcházející dny. Jisté je jedno: slovensko-ukrajinský spor o ropovod Družba přerůstá z bilaterálního problému v test soudržnosti celé Evropské unie.







Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.