Babiš nově schvaluje lety prezidenta i šéfů komor speciálem

Dvacet osm let mohli prezident, předseda Sněmovny a předseda Senátu létat armádními speciály bez omezení. Od 9. března 2026 to neplatí — o každém jejich letu nově rozhoduje jediný člověk: premiér Andrej Babiš.

Co přesně vláda změnila

Vláda 9. března 2026 schválila změnu usnesení č. 628 z roku 1998. Premiér nově sám rozhoduje o letecké přepravě všech ústavních činitelů armádními speciály, včetně prezidenta a předsedů obou komor Parlamentu, kteří dříve měli neomezený nárok.

Původní usnesení přijala vláda Miloše Zemana 23. září 1998. Stanovilo dvě klíčová pravidla: lety čtyř nejvyšších ústavních činitelů — prezidenta, předsedy Sněmovny, předsedy Senátu a premiéra — nepodléhaly žádnému omezení. Předseda vlády rozhodoval pouze o letech ministrů, předsedů Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, šéfa NKÚ, poslanců a senátorů.

Babišův kabinet obě pravidla zrušil. Lety čtyř nejvyšších ústavních činitelů už nejsou neomezené a premiér má jediné slovo, zda kdokoliv poletí speciálem. Přeprava prezidenta a předsedů komor v souvislosti s výkonem funkce zůstává bezúplatná — změna se týká schvalovacího procesu, nikoli placení.

Spor o Vystrčilův let na paralympiádu

Přímým impulzem změny byl let předsedy Senátu Miloše Vystrčila armádním letounem CASA C-295M na zimní paralympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo, a to v době repatriačních letů Čechů z Blízkého východu kvůli americko-izraelskému konfliktu s Íránem.

Premiér reagoval ostře: „Výslovně jsem zakázal, aby politici teď využívali k letům armádní speciály kromě Karla Havlíčka… No a co se nestalo, pan Vystrčil si stejně odletěl do Itálie." Vystrčil ale zveřejnil SMS zprávu, kterou Babišovi poslal poté, co se mu marně snažil dovolat. Zákaz využívání speciálů dorazil do Senátu až po 12:12 — tedy po Vystrčilově přistání v Itálii. Zpáteční let plánovaný na 8. března mu byl zrušen a vracel se komerčním spojem.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poukázal, že z Prahy do Milána létají asi čtyři běžné linky denně. Ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé) označil cestu za důkaz papalášství a sdílel na X karikaturu předsedy Senátu.

Armáda vyvrátila krizový argument vlády

Armáda ČR potvrdila, že letoun CASA nebyl vyčleněn k repatriačním letům. Let byl plánován od prosince 2025 a letoun se do několika hodin vrátil na základnu — evakuace nebyla letem ovlivněna.

Ředitel komunikace Strakovy akademie Martin Vodička přitom zdůvodnil změnu právě krizovým managementem: „Aby se předešlo situacím, kdy je let potřeba vyslat operativně a není možné čekat týden na další zasedání vlády, bude lety nyní schvalovat premiér. Současná repatriační operace potvrdila, že takové nastavení je nezbytné." Mluvčí kanceláře náčelníka generálního štábu Vladimír Holas ovšem potvrdil, že CASA nebyla k repatriaci vyčleněna — krizový argument vlády tak stojí na emocionálním pozadí sporu, ne na faktech.

Repatriačními lety se k 9. březnu 2026 z Blízkého východu vrátilo přes 1 500 Čechů, celkem kolem 4 000 včetně komerčních spojů. V systému Drozd zůstávalo k 10. březnu asi 2 532 Čechů v deseti zasažených zemích, nejvíce v SAE (1 333).

Pavel diplomaticky, Lipavský ostře

Prezident Petr Pavel komentoval změnu z Lotyšska diplomaticky — nevidí zásadní rozdíl v praxi, ale varoval před hledáním třenic. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský naopak označil kritiku Vystrčila za pokrytectví.

Pavel řekl: „Pokud bychom měli hledat tření i ve schvalování letů ústavních činitelů, pak bychom si komplikovali situaci sami sobě." Dodal, že takové tření by „dávalo pochybnosti o fungování demokratického systému".

Lipavský poukázal na klíčový detail: souhlas s Vystrčilovým letem musel dát ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Vydávat to za papalášství mi přijde prostě pokrytecké," řekl. Buď tedy Babišův zákaz nebyl vydán, nebo ho vládní ministr ignoroval — v obou případech problém není na straně druhého nejvyššího ústavního činitele.

Systémová změna za emocionální kulisou

Spor o jeden let na paralympiádu vedl k trvalé systémové změně — premiér si přisvojil pravomoc schvalovat pohyb tří dalších nejvyšších ústavních činitelů, která přetrvá i po skončení repatriační krize.

Příběh má dvě vrstvy. Povrchová je politická přestřelka kolem jednoho letu. Podstatná je soustředění rozhodovací pravomoci: premiér si vládním usnesením přisvojil kontrolu nad pohybem prezidenta a předsedů obou komor Parlamentu. Vystrčil přitom nic neporušil — řídil se 28 let platnými pravidly a armáda let schválila. Usnesení předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který kritiku Vystrčila podpořil, se ale rovněž týká — i jeho lety nově podléhají souhlasu premiéra.