Akcelerační zóny v Česku: z 10 let na rok povolování OZE

Česko a větrníky: proč zaostáváme 13× za Polskem

Česko má instalovaný výkon větrných elektráren pouhých 329 MW — třináctkrát méně než Polsko a jednatřicetkrát méně než Německo. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie dosahuje 18,59 %, přitom do roku 2030 musíme dosáhnout 30 %. Akcelerační zóny mají toto zaostávání zlomit.

V prosinci 2024 mělo Česko větrné elektrárny o celkovém výkonu 329 MW. Pro srovnání: Polsko jich má třináctkrát víc, Německo jednatřicetkrát. Vítr u nás pokrývá pouhé jedno procento spotřeby elektřiny.

Proč tak málo? Hlavní brzda není nedostatek větru — je to byrokracie. Povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá až deset let. V Německu se průměrná doba díky reformám zkrátila na přibližně 17 měsíců (údaj z roku 2025), v Dánsku podle dostupných zdrojů zhruba rok a půl. Nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE, č. 249/2025 Sb.) má tuhle propast překlenout zavedením takzvaných akceleračních zón.

Co jsou akcelerační zóny a proč vznikají

Akcelerační zóna je předem vymezené území, kde stát dopředu posoudil vlivy na životní prostředí. Díky tomu se povolování nových větrných a solárních elektráren v těchto oblastech zkrátí z až deseti let na maximálně jeden rok. Koncept vychází z evropské směrnice RED III.

Představte si to jako stavební parcelu, kde už je hotový územní plán, přívod vody i kanalizace. Nemusíte čekat, až úřad posoudí, jestli tam můžete stavět — to už je vyřešené. Akcelerační zóna funguje podobně: stát předem zmapoval, kde obnovitelné zdroje nenarušují přírodu, krajinu ani život obyvatel. Kdo chce v takové zóně postavit větrník nebo solární elektrárnu, projde výrazně kratším povolovacím procesem.

Celý koncept má právní základ v evropské směrnici RED III (2023/2413), kterou Česko transponovalo zákonem č. 249/2025 Sb. Z jedenácti hodnocených členských států plnou transpozici dokončilo jen pět — Česko, Německo, Itálie, Litva a Rumunsko. Žádná země ale dosud formálně akcelerační oblasti nevymezila. Všechny nesplnily termín 21. února 2026.

Z deseti let na jeden rok: jak nový zákon mění pravidla

Zákon č. 249/2025 Sb. (ZOZE) zavádí závazné lhůty pro povolování obnovitelných zdrojů. Standardní projekty v akceleračních zónách musí být povoleny do 12 měsíců, menší fotovoltaické elektrárny do 100 kW do 60 dnů a nejmenší instalace do 30 dnů.

Dosavadní povolovací proces v Česku připomínal maratón přes překážky. Investor musel získat územní rozhodnutí, stavební povolení, posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vyjádření desítek dotčených orgánů — a každý krok mohl trvat měsíce. Celkový čas: běžně pět až deset let.

ZOZE tohle mění radikálně. V akceleračních zónách je vliv na životní prostředí posouzený předem, takže investor nemusí procházet plnou EIA. Zákon nabyl účinnosti 1. srpna 2025 a lhůty jsou závazné:

Typ projektu	Maximální lhůta povolení
Standardní projekt v akcelerační zóně	12 měsíců
Fotovoltaická elektrárna (FVE) do 100 kW	60 dnů
Nejmenší instalace	30 dnů
Dosavadní praxe (mimo zóny)	5–10 let

Zákon zároveň zavádí poplatek z výroby elektřiny z větrných elektráren. Výnosy z tohoto poplatku poputují přímo do rozpočtů dotčených obcí — finanční kompenzace za přítomnost větrníků v krajině.

Kde zóny vzniknou a kolik to bude stát

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhlo 94 akceleračních oblastí o celkové rozloze 474 km², což odpovídá 0,6 % rozlohy Česka. Na podporu obcí a krajů při vymezování zón vypsalo MŽP dotační výzvu ve výši 104 milionů Kč z Národního plánu obnovy.

Tým kolem ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zkombinoval přibližně 60 různých map omezení — od ochranných pásem přírody přes dopravní stavby až po nárazníkové zóny kolem obcí. Výsledkem je systém tří barev: červená znamená zákaz, žlutá vyžaduje individuální posouzení a zelená signalizuje minimální konflikty.

Původní plán počítal se 110 oblastmi o rozloze 2 685 km². Výsledný návrh je o 82 % menší, ale kapacita 3 GW zůstává zachována — devětkrát víc, než kolik Česko aktuálně má z větrných elektráren. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zdůraznil, že prioritu mají brownfieldy a bývalé průmyslové zóny.

„Chceme umožnit rozumnou výstavbu nových zdrojů obnovitelné energie, které budou respektovat energetické potřeby, zájmy místních obyvatel i krajinný ráz," vysvětlil Hladík.

Dotační struktura je odstupňovaná jako motivační systém:

Termín dokončení vymezení	Výše dotace
Do 31. srpna 2026	100 %
Do 30. listopadu 2026	80 %
Pouze návrhy	50 %

Kraje mohou čerpat až 8 milionů Kč, obce až 1,5 milionu Kč. Celkem je v Národním plánu obnovy na obnovitelné zdroje vyčleněno až 25 miliard Kč — a právě splnění podmínek pro akcelerační zóny je jedním z předpokladů, aby Česko tyto peníze z EU skutečně dostalo.

Proč se obce brání a co říkají kritici

Proti navrženým zónám se staví desítky obcí — ve Zlínském kraji téměř třicet, na Opavsku zaznívají obavy z hluku větrníků. Právní organizace Frank Bold upozorňuje, že zákon neřeší kapacitu elektrorozvodné sítě, a projekty se tak mohou zaseknout na připojení.

Odpor obcí má několik rovin. Některé se obávají narušení krajinného rázu — představa větrníku na horizontu za vesnicí vyvolává emoce. Další argumentují ochranou ptactva a podzemních vod. Ze Slovenska navíc lobbuje síť odpůrců větrníků u českých politiků.

Analytik MŽP Martin Abel, absolvent Oxfordu, který se na výběru zón podílel, to vidí jinak: „Větrné elektrárny v obcích nebudou, to je nepředstavitelné. Kdo tvrdí opak, nerozumí tomu nebo lže." Abel byl z ministerstva propuštěn po střetu s vládním zmocněncem pro klima Filipem Turkem (Motoristé sobě).

Turek prezentoval zmenšení zón jako šestinásobné — z původních 2 685 km² na 474 km². Experti to rozporují: matematicky jde o zmenšení zhruba jedenapůlkrát, když se zohlední reálná metodika výběru. Kapacita 3 GW přitom zůstala beze změny.

Zásadnější problém pojmenovává Frank Bold: „Mnoho projektů obnovitelných zdrojů energie (OZE) už dnes čeká měsíce či roky ve frontách na připojení." Zákon řeší rychlost povolování, ale ne kapacitu elektrorozvodné sítě. Zóny mohou být schváleny v oblastech, kde síť jednoduše nestíhá — a investor s povolenou elektrárnou bude čekat na připojení stejně dlouho jako dřív.

Co to znamená pro vás

Akcelerační zóny přímo ovlivní život v obcích, kde nebo poblíž nich zóna vznikne. Zákon zavádí kompenzační poplatek z větrných elektráren do obecních rozpočtů a připomínky k návrhu zón lze uplatnit do 1. června 2026.

Pokud bydlíte v obci, kde je navržena akcelerační zóna, máte do 1. června 2026 možnost uplatnit připomínky k návrhu mapy. Vaše obec by měla mít informace o zónách veřejně přístupné na svém webu — zákon jí to ukládá.

Pro majitele nemovitostí poblíž plánovaných zón platí: zákon počítá s kompenzacemi prostřednictvím poplatku z výroby větrné elektřiny. Frank Bold ale upozorňuje, že kompenzační mechanismy pro jednotlivé obyvatele nejsou dostatečně rozpracované.

Z širšího pohledu: více obnovitelných zdrojů v Česku znamená menší závislost na dovozu energie. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2023 dosáhl 18,59 % (data Ministerstva průmyslu a obchodu). Cíl pro rok 2030 je 30 % — k jeho splnění potřebujeme přidat zhruba 12 procentních bodů za méně než pět let. Bez akceleračních zón to tempo není reálné.

Zajímá vás, jak by výstavba větrné elektrárny vypadala v praxi poblíž vaší obce? Nebo jak přesně funguje kompenzační poplatek pro dotčené komunity?