Zákon proti neziskovkám padl. Co změní vyhláška o dotacích?

Tejc odmítl zákon, Macinka ho chce prosadit — kdo rozhodne?

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc 23. března 2026 oznámil, že vláda ani ministerstvo nechystají zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Místo něj ministerstvo financí připraví vyhlášku o evidenci dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů.

„Programové prohlášení rozhodně s žádným takovým zákonem nepočítá a já jsem toho názoru, že počítat nemá," řekl Tejc po jednání vlády. Uniknutý návrh zákona z konce února 2026 označil za „skutečně nezpůsobilý k další debatě, ať už z věcného, nebo legislativního hlediska."

Ve stejném týdnu ale ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v Bruselu prohlásil pravý opak: „Máme to v programovém prohlášení vlády, takže chceme toto udělat a uděláme to." Uvnitř koalice tak vznikl veřejný rozpor — ANO zákon odmítá, SPD ho chce prosadit. Klíčová otázka: jde o skutečný ústup, nebo taktický manévr?

Co obsahoval uniknutý návrh zákona

Pracovní verze zákona z konce února 2026 počítala s povinnou registrací všech subjektů se zahraničními vazbami v databázi ministerstva spravedlnosti, pokutami až 15 milionů Kč nebo 10 % obratu a „zákazem zahraničních vazeb" až na 5 let.

Autory návrhu byli poslanec Jindřich Rajchl (PRO/SPD), Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (SPD) a Markéta Šichtařová (za SPD). Digitální stopa dokumentu ale ukázala jako autorku poradkyni premiéra Natálii Vachatovou — přestože to Rajchl původně popíral. Předseda SPD Tomio Okamura poté oznámil, že zákon vznikne na ministerské úrovni, protože „je to příliš složitý materiál na to, aby ho zpracovávali poslanci."

Komentátor Petr Honzejk (iROZHLAS) návrh analyzoval: „Takto pojatý zákon nemá s americkým zákonem FARA společného prakticky nic. Zato vykazuje nápadné shody s ruským zákonem o zahraničních agentech. Autoři tvrdí, že vyrábí americký kabriolet, ale vyšel jim z toho ruský tank."

Zákon o neziskovkách ve střední Evropě — srovnání

Podobné zákony o zahraničním vlivu přijalo Rusko (2012), Maďarsko (2017) i Gruzie (2024). V Maďarsku zákon zrušil Soudní dvůr EU, na Slovensku ústavní soud. Český návrh je podle odborníků širší než všechny předchozí — postihuje i univerzity a média.

Americký zákon FARA (1938), kterým se autoři českého návrhu inspirovali, cílí výhradně na lobbisty zastupující zahraniční vlády a obsahuje výjimky pro obchodní, akademické a právní činnosti. Organizace jako Amnesty International nebo Greenpeace pod FARA nespadají — pod český návrh by ano. Mluvčí Člověka v tísni Tomáš Urban na tento rozpor upozornil jako první.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš varoval, že „návrh zakládá bezdůvodné riziko závažných vrchnostenských zásahů do demokratických práv a svobod." Česká konference rektorů a Rada vysokých škol vydaly společné stanovisko, v němž varovaly před ohrožením mezinárodní vědecké spolupráce.

Země	Rok přijetí	Cíl	Sankce	Výsledek
Rusko	2012	NNO se zahraničním financováním	Označení „zahraniční agent", zrušení	V platnosti, ESLP shledal porušení práv (2022)
Maďarsko	2017	NNO přijímající >22 000 € ze zahraničí ročně	Povinné označení, pokuty	Zrušen Soudním dvorem EU (2020)
Maďarsko	2025 (návrh)	NNO a média „ohrožující suverenitu"	Zmrazení majetku, až 3 roky vězení	V legislativním procesu, EK hrozí řízením
Gruzie	2024	Organizace s >20 % příjmů ze zahraničí	Pokuty, registrace u MV	EU pozastavila přístupový proces
Slovensko	2025	NNO — povinné zveřejnění dárců	Administrativní povinnosti	Zrušen ústavním soudem (2025)
Česko	2026 (návrh)	Subjekty s jakýmikoli zahraničními vazbami	Pokuty až 15 mil. Kč / 10 % obratu	Tejc odmítl; Macinka chce prosadit

Gruzínský zákon vedl k pozastavení přístupového procesu k EU, zmrazení 30 milionů eur z European Peace Facility i bilaterální pomoci z Německa a Francie. Ředitelka Amnesty International ČR Lucie Laštíková návrh okomentovala: „Nově vznikající zákon vnímáme jako další snahu státu o omezování a ztížení práce nevládního sektoru, inspirovanou nechvalným ruským zákonem."

Neziskový sektor v číslech — kolik Česko bez neziskovek ztratí

V Česku působí 115 500 aktivních neziskových organizací (2023), které zaměstnávají 81 256 lidí. Zahraniční dotace a dary tvoří pouhých 4,7 % jejich financování — naprostá většina peněz pochází z českých veřejných rozpočtů.

Debata o zahraničním financování tak míří na zlomek rozpočtu neziskového sektoru. Podle bývalé zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové „naprostá většina dotací putuje na služby, které NNO vykonávají místo státu." Ministerstvo spravedlnosti navíc nevypsalo 4 dotační tituly, z nichž čerpaly protikorupční organizace — Transparency International, Oživení a Frank Bold přijdou o 4,3 milionu Kč.

Ukazatel	Hodnota	Zdroj
Počet aktivních NNO	115 500	ČSÚ SÚNI
Zaměstnanci (FTE)	81 256	ČSÚ SÚNI
Podíl na celkové zaměstnanosti	1,5 %	ČSÚ SÚNI
Neinvestiční dotace ze SR (2026)	26,5 mld. Kč	MF ČR
Financování z veřejných zdrojů	37,2 %	ČSÚ SÚNI
Financování ze zahraničí	4,7 %	ČSÚ SÚNI
Podíl na krizové pomoci	96 % zařízení	MPSV
Podíl na nízkoprahových centrech	94 % zařízení	MPSV
Podíl na terapeutických komunitách	93 % zařízení	MPSV

Prezident Petr Pavel se ve sněmovním projevu 3. března 2026 zastal neziskového sektoru: „Neziskový sektor zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví a odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě." Tři týdny poté Tejc oznámil ústup od zákona. 140 neziskových organizací mezitím vydalo společné prohlášení varující, že programové prohlášení vlády ohrožuje stabilitu veřejně prospěšných služeb.

Vyhláška místo zákona — co se skutečně změní

Ministerstvo financí připraví vyhlášku, která vytvoří veřejný registr všech dotací pro NNO z veřejných rozpočtů — státu, obcí, krajů i svazků obcí. Jde o naplnění programového prohlášení vlády bez kontroverzní registrace zahraničních vazeb.

Premiér Babiš sám lavíruje — veřejně hájí transparentnost („Registrace by se vztahovala jen na ty neziskovky, které se pokoušejí ovlivňovat politiku"), ale nechal Tejce zákon fakticky pohřbít. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reagoval ostře: „Jestli v Česku něco nepotřebujeme, tak je to registr nepohodlných neziskovek po vzoru Ruska nebo Maďarska."

Klíčový rozpor uvnitř koalice zůstává nevyřešený. Tejc říká „zákon nechystáme", Macinka říká „zákon prosadíme." Kdo v koalici nakonec rozhodne, závisí na tom, zda SPD bude ochotna riskovat koaliční krizi kvůli tématu, které podle dat zasahuje pouhých 4,7 % financování neziskovek.

Zajímá vás, jak vlastně funguje financování neziskových organizací v Česku? Nebo kolik služeb, které denně využíváte — od krizových linek po dětské kroužky — by bez neziskovek neexistovalo?