USA kritizují Česko za výdaje na obranu: žádné výmluvy

Babiš slíbil Trumpovi 2 % — teď škrtá a říká „žádný závazek nemáme"

Dva američtí velvyslanci ve stejném týdnu veřejně kritizovali Česko za nedostatečné výdaje na obranu. Sněmovna 11. března 2026 schválila rozpočet, který dává ministerstvu obrany 154,8 miliardy korun — jen 1,8 % HDP místo dvouprocentního závazku NATO. Premiér Babiš přitom v letech 2018–2019 osobně sliboval Trumpovi splnění tohoto cíle.

V roce 2018 ukazoval Andrej Babiš americkému prezidentovi „svůj pověstný graf" s trajektorií výdajů na obranu směřující ke 2 % HDP do roku 2024. O osm let později, opět jako premiér, prohlásil: „My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí." Mezitím jeho vláda škrtla obranu o 21 miliard korun oproti plánu Fialovy vlády.

Tuto propast mezi slibem a skutkem nepřehlédl Washington. Během jednoho týdne zareagovali dva američtí velvyslanci — a jejich slova byla nezvykle důrazná.

Dva velvyslanci, jeden vzkaz: „Žádné výmluvy"

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker a velvyslanec v Praze Nicholas Merrick nezávisle na sobě kritizovali české výdaje na obranu. Whitaker reagoval na schválení rozpočtu příspěvkem na síti X, Merrick varoval už 5. března na bezpečnostní konferenci v Praze.

Matthew Whitaker, bývalý zastupující ministr spravedlnosti USA za Trumpovy první vlády a od dubna 2025 velvyslanec při NATO, 12. března na síti X napsal: „Žádné výmluvy, žádné výjimky." Připomněl haagský závazek 5 % HDP na obranu a bezpečnost. Jeho příspěvek sdílela americká ambasáda v Praze v češtině.

Týden předtím, 5. března, vystoupil velvyslanec USA v Praze Nicholas Merrick na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost" s nezvykle přímým varováním: „Pokud Česko nesplní své závazky, ovlivní to celou Alianci." Dodal, že „Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Alianci a bude vykazovat negativní dynamiku oproti srovnatelným partnerům v NATO."

Zástupkyně mluvčí Bílého domu Anna Kellyová potvrdila, že „prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib pětiprocentních výdajů na obranu." Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra k tomu řekl: „USA žádné výmluvy, kterými operují Babiš a Macinka, neuznávají. Závazky v NATO se musí plnit. Bez výjimky."

Co schválila Sněmovna — a trik s dálnicí D11

Rozpočet na rok 2026 přiděluje ministerstvu obrany 154,79 miliardy korun (1,7–1,8 % HDP). Vláda tvrdí, že s výdaji z jiných kapitol dosahuje 2,07 % HDP — ale 19,6 miliardy z toho jde na dostavbu dálnice D11, jejíž uznatelnost jako obranný výdaj Národní rozpočtová rada zpochybňuje.

Sněmovna 11. března 2026 schválila rozpočet v poměru 103:88. Na papíře vláda tvrdí, že celkové obranné výdaje činí 185 miliard korun, tedy 2,07 % HDP. Háček je v detailu: součástí těchto výdajů je 19,6 miliardy korun na dostavbu dálnice D11, vedených v kapitole ministerstva dopravy.

Národní rozpočtová rada (NRR), nezávislý fiskální orgán, má „vážné pochybnosti", zda výdaje na dostavbu dálnice NATO uzná jako obranné výdaje podle své metodiky. Pokud ne, skutečné obranné výdaje klesají na zhruba 1,8 % HDP — pod dvouprocentní závazek, který Česko pod Fialovou vládou poprvé splnilo v roce 2024 (2,09 % HDP).

Rozpočet se schodkem 310 miliard korun navíc poprvé překračuje zákonný limit o 64 miliard — vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti už v návrhu. Babiš argumentuje, že jde o „maximum možného" kvůli špatnému stavu veřejných financí zděděnému od Fialovy vlády. „Původní vláda řešila jen válku, jen Ukrajinu, my řešíme každodenní život českých spoluobčanů," řekl premiér.

Prezident Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018), ve Sněmovně reagoval: „Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Evropa čelí nejzávažnějšímu vojenskému konfliktu za 80 let." Přesto oznámil, že rozpočet nevetuje.

Výdaje NATO — kde stojí Česko

Česko s plánovaným 1,8 % HDP na obranu v roce 2026 zaostává za průměrem NATO (2,76 % v roce 2025). Polsko vede s 4,48 %, pobaltské státy masivně zbrojí. Haagský summit NATO z června 2025 posunul cíl na 3,5 % HDP + 1,5 % na bezpečnost do roku 2035.

Na haagském summitu NATO v červnu 2025 se 32 členů dohodlo na novém cíli: 3,5 % HDP na obranu plus 1,5 % na bezpečnostní výdaje do roku 2035 — celkem 5 % HDP. Původní dvouprocentní cíl z roku 2014 splnilo v roce 2025 celkem 23 z 32 členů. Průměr aliance byl 2,76 % HDP.

Země	% HDP na obranu (2025)	Trend
Polsko	4,48 %	↑ cíl 4,7 %
Litva	4,00 %	↑
Lotyšsko	3,73 %	↑
USA	3,40 %	→
Estonsko	3,40 %	↑ cíl 5 % od 2026
Průměr NATO	2,76 %	↑
Česko (2025)	2,02 %	→
Česko (2026 plán MO)	1,7–1,8 %	↓
Španělsko	1,28 %	→ nejnižší v NATO

Kontext: Rusko vydává na obranu odhadem 9 % HDP (nárůst z 6 % v roce 2023). Zatímco pobaltské státy masivně zbrojí a Estonsko cílí na 5 % od roku 2026, Česko je jedinou zemí NATO, která plánuje výdaje snížit.

Vývoj českých výdajů na obranu (2022–2026)

Česko pod vládou Petra Fialy poprvé dosáhlo 2% závazku NATO v roce 2024. Babišova vláda tento trend obrátila — rozpočet na rok 2026 škrtá obranu o 21 miliard oproti Fialovu plánu a vrací výdaje pod 2 % HDP.

Rok	Výdaje MO (mld. Kč)	% HDP	Poznámka
2022	~90	~1,4 %	Vláda Fialy, začátek navyšování
2023	~130	~1,5 %	Pokračující navyšování
2024	~157	2,09 %	Poprvé splněn 2% závazek
2025	171,1	2,02 %	Poslední rok Fialova plánu
2026	154,8	1,7–1,8 %	Babišova vláda, škrt −21 mld.

Fialova vláda plánovala na rok 2026 výdaje ve výši 2,2 % HDP s trajektorií k 3 % HDP do roku 2030. Babišova koalice s SPD a Motoristy tento plán opustila. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) tvrdí, že 2 % jsou „plus minus dostačující". Ministryně financí Alena Schillerová obhajuje rozpočet jako „pravdivý a úplný".

Souvislosti: Česko odmítá ručit za EU půjčku Ukrajině

Postoj Babišovy vlády k obraně souvisí s jejím přístupem k Ukrajině. Česko odsouhlasilo závěry Rady EU k půjčce 90 miliard eur pro Kyjev, ale odmítlo za ni ručit. Premiér otevřeně řekl, že „Ukrajina není prioritou".

Evropský parlament schválil balíček 90 miliard eur pro Ukrajinu (30 miliard makrofinanční pomoc + 60 miliard na obranu). Maďarsko a Slovensko blokují finální schválení v Radě EU. Pobaltské a severské země proto chystají záložní plán — 30 miliard eur v bilaterálních půjčkách. Eurokomisař Dombrovskis 10. března řekl, že EU poskytne Ukrajině prostředky „tak či onak".

Česko hlasovalo pro závěry Rady, ale odmítlo za půjčku ručit. „Kasa je prázdná, Ukrajina není prioritou," řekl Babiš. Analytik Viktor Daněk z Europeum upozorňuje, že odmítnutí je spíš politický signál pro domácí voliče než reálná změna — záruka společným rozpočtem znamená, že se český příspěvek stejně použije. Americká vojenská pomoc Ukrajině přitom v roce 2025 klesla o 99 % a Evropa poprvé převzala hlavní roli.

Zahraniční média — Politico, Washington Post i Euronews — označila Česko za potenciální „slabý článek aliance". Babišova koalice s SPD a Motoristy posunula Česko blíže k pozicím Orbána a Fica: škrty v obraně a odmítání pomoci Ukrajině.